Vítr v kapse

[2,5*]     Nostalgia ma priviedla k pozretiu si tohto filmu, chcel som si pripomenúť dobu, v ktorej som vyrastal. A hoci to má byť komédia, pripomienka vtedajších reálií to bola neveselá, aj keď pomerne výstižná. Michal David nie je pre mňa a nie som ani fanúšikom "herectva" Sagvana Tofiho, ale miestami sa na film aj celkom dalo pozerať, hlavne tie dramatické situácie ma celkom bavili. Zaujal ma ešte pôvab mladej Ivany Andrlovej, ktorá mi silne pripomínala Zuzku Norisovú. (15.08.2021)

Prostředí, kde se film odehrává, je příšerně depresivní, ať už poměry ve fabrice, na ulicích, i v rodinách. Starší generace už jsou napevno zakořeněné v zahnívajícím systému, ale ani tihle mladí to nevytrhnou, na rebélii nemají odvahu, a vlastně ani pomyšlení. Samozřejmě by rádi z toho marasmu vypadli, Vaculík sní o plachetnicích, Tofi by rád do Paříže, ale ve finále jde prvnímu jen o to dostat se Anderlové pod sukně, a druhému o modrou knížku. Oba se nakonec z malých úspěchů moc dlouho radovat nebudou. Soukupovi se možná mimoděk opět daří slušná antireklama na bývalý režim, a to pouhým zobrazováním tehdejších reálií. Hvězdu strhávám, protože kulisy ze z Plzně 80.let pro mě nejsou tak zajímavé, jako pražské pasáže, a hlavně pak kvůli opravdu hroznému Davidovu songu, který tu zní nonstop i na těch skutečně nevhodných místech. (02.01.2023)

„Přivezli mančestr.“ Vyšli zo školy, majú veľké plány... ale skončili vo fabrike na poobednej. Tvrdia, že dočasne. Ale to tvrdili aj ich otcovia. Oni dvaja budú ale iní. Alebo nebudú? Výborné dialógy a rozkošné vtipy/postavy spôsobili, že som sa uchechtával každých päť minút („Někdy jindy.“ – „Jak jindy, kdy jindy?“ – „No proste jindy no.“). Plus ma zaskočil zvrat ku koncu, ako vystrihnutý zo života. "Jak to děláš s holkama?" - "Normálně, ne?" (30.07.2010)

Rebelové v mezích zákona. Dnešní optikou je to slabota, ale pokud se vcítíme(nebo zavzpomínáme) do tehdejší doby a nálady, pak je to velmi příjemný film o rebelujících postpuberťácích, kteří si hledají svoje místo ve společnosti. Sní o dálavách, láskách, páchají revoluce lusknutím prstu. A nechtějí si připustit, že skončí v šedém průměru, uprostřed davu. A muziku k téhle atmosféře Michal David uměl, ať si si říká kdo chce co chce. (09.11.2012)

Film vcelku dobře, i když dnes asi spíš kouzlem nechtěného, přibližuje atmosféru v socialistické fabrice za  husákovské normalizace z pohledu dělnické mládeže, ale jinak je z větší části o ničem. Třetí hvězdičku dávám za určitý zlom, který v duši jednoho z kamarádů způsobí tragická smrt toho druhého, a za otevřený konec ve vlaku cestou na vojnu. I když tohle už je asi mimo dosah chápání dnešních mladých lidí. (31.03.2022)