Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Úspěšná a divácky oblíbená hořkosladká komedie o životě, v níž hlavní roli hraje láska, odvaha, smích i smrt. Film vznikl podle scénáře Haliny Pawlowské, která tu čerpala inspiraci ze svého vlastního rodinného zázemí. Autorka v něm s humorem a ironií sobě vlastní, ale i s pochopením a soucitem vzpomíná na svého otce a další svérázné a zemité příbuzné, pocházející ze Zakarpatské Ukrajiny, na své mládí a s ním spojené nešťastné lásky a ztracené iluze. Vše na příběhu Olgy, jejích přátel, rodiny a vrstevníků, odehrávajícím se v průběhu dvaceti let, které prožívalo Československo po ruské okupaci. Peripetie hrdinů jsou nahlíženy s ironií a humorným nadhledem. Střídají se zde bouřlivé komediální situace se slzami. Hrdinové této komedie však už ví, že nepodlehnout, nevzdávat se, mít rád a nezapomenout se smát je platné a dobré… (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot 2

Recenze (205)

klukluka 

všechny recenze uživatele

Paní Pawlovská už se nikdy pod nic lepšího nepodepíše, ale že by to byl nějaký klenot..? Jestli mě na tomhle filmu něco zaujalo, tak schopnost proměny Ivany Chýlkové na škále od regulérní šeredky po rajcovní micku. Milan Šteindler se tady vydal ze všech sil, s Halinou si tehdy museli sednout a porozumět. Oba ten tehdejší úspěch ale jaksi unavil a uondal. ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Hrdinové hořké komedie Milana Šteindlera ironicky děkují za každý rozbřesk v socialistickém státě a kritika děkuje režisérovi, že po revoluci vznikl jeden z těch koukatelných filmů. Výjimečnost v něm opravdu nespatřuji. Problém je už v tom, že film je zahlcen celou řadou postav, které s klidem šlo vypustit, a jelikož k proškrtání nedošlo, tak kolem opravdu početného příbuzenstva hlavní hrdinky panoval opravdu více než solidní zmatek a orientovat se v nich dalo pořádnou fušku. S vtipnými pasážemi bych to neviděl také tak proklatě vtipně. Film držel "hostující" Francizsek Pieczka, jehož nervozní a démonicky vzteklý otec, byla figura opravdu nepřehlédnutelná a mistrně odvedená. Ostatní herci jako by kolem něj a v závěsu.Vybavím si Chýlkovou, Etzlera, Hanáka a především zajímavou rusovlásku Dagmar Edwards. Tihle jmenovaní odvedli své role pěkně a zapamatovatelně. Dohánět absurditu vtipným příjmením hlavní hrdinky "Hakunděková" se paní scénáristko Pawlowská nedělá. A bohužel, ta absurdita se pak do filmu tlačila a s přetopenou minutáží stále víc rostla a ukrajovala si značnou porci pro sebe. Občas to bylo dobré, ale měl jsem pocit, že režisér měl dojem, že bez ní vtipu nedosáhne. Dějový rytmus vázl. Epizodní střídání scén je u Šteindlera v kurzu a film díky nim nabral po čase monotonní koloběh, kdy se střídaly scény rozčíleného otce do běla a trampoty slečny Hakunděkové s pravidelnými návštěvami nálevny, kde se po "sklepácku" glosovalo. Jen s podivem, že se toho neúčastnila představitelka této netradiční herecké formy Eva Holubová, která takto byla přítomna ve Šteindlerově vyváženějším debutu "Vrat se do hrobu" rovněž z pera paní Pawlowské, a podle mě s vtipnějším inkoustem. Film bych celkově zkrátil. A ten konec to bylo co?! Ten se tedy opravdu nepovedl. Výsledkem je vtipně i nevtipně poskládaný film, který zajímavě ironizuje, ale do vyzrálého díla mu něco zásadního chybí. Zřejmě se to "Něco" ztratilo v kotli mnoha postav a dějových represálií, které se střídaly tak horečně, až to bylo na škodu. Po čase vidět neškodí, ale vracet se k tomu opakovaně, mně nepřijde dvakrát zajímavé. Mé hodnocení: 60% ()

Reklama

honajz2 

všechny recenze uživatele

Sorry, ale tohle evidentně není film a obávám se, že ho nikdy ani nedocením. Pawlowskou rád fakt nemám, nesedí mi ani její humor a tady se mi to ještě víc potvrdilo. Taky teda záleží, jak moc je to věrné knižní adaptaci a jak moc do toho zasahoval Šteindler, ale i tak... Až na pár úsměvný scén mi to nesedlo vůbec - postavy jsou spíš otravné, než aby byly nějak vtipné (obzvlášť samotná Olga mi dost lezla na nervy - a btw fakt by mě zajímalo, koho napadlo dát třicetiletou Chýlkovou do role puberťačky (na začátku filmu, chápete)... navíc mi přišlo, že často přehrává a jestli měla být personifikovat samotnou Pawlowskou, tak je to na to strašně hubená...), takže mi bylo fuk, co všechno se jim stane a jak dopadnou. Děj jako u většiny českých filmů samozřejmě neexistuje a jelikož mě nebavily ani postavy, nudil mě pak celý film (a jak to odnikud nikam nešlo (jen časově, protože to je jediný "děj", kterému se ten film vyhnout nemůže), měl jsem u posledních 25 minut co dělat, abych to vůbec dokoukal). Ale tak hlavně že tu máme typická klišé českých filmů, jako třeba smrt nejstarší postavy ve filmu... Já nevím, neoslovilo mě to, nelíbilo se mi to, nebavilo mě to. Pardon. Třeba časem v tom najdu něco víc, ale moc bych na to nesázel. 2* ()

MatyTM 

všechny recenze uživatele

Ty chvíle, které v životě přijdou a jež jsme přijali za jeho součást, přestože o ně možná ani nestojíme, ale i ty co netrpělivě očekáváme, vždy nás zahřejí a připomenou nám tu pravou krásu bytí... všechny tam podle mě jsou vyobrazeny. Film je nezvykle upřímný, hudba hladí a uklidňuje i ve vypjatých scénách. Nakonec, nesluší se neocenit výborné herecké výkony "tatínka" a charakternost všech postav :) ()

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Originální, ale zvláštní film, k němuž jsem si nenalezl cestu ani snad na po třicáté. Mám problém jej zhlédnout celý. Mnohé scény jsou opravdu vtipné a trefné, ale nepřekousnu dvě věci. Ivana Chýlková a její postava mi není sympatická ani jakoby mladá, natož starší. Polák jako tatínek (nic proti Polákům ani Ukrajincům) mi nedává v ději smysl už vůbec. Raději bych bral bodrého "Švejka". Chválím ale velice povedené obsazení ve vedlejších rolích. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (15)

  • Ve filmu zazní, že rodina, o které pojednává autobiografický scénář Haliny Pawlovské, se jmenovala původně Hakundáková. Matka Olgy (Ivana Chýlková) byla ovšem učitelka a z pochopitelných důvodů se nechala raději přejmenovat na neutrálnější „Hakunděková“. V cyklu Tajemství rodu (od r. 2012) v epizodě Halina Pawlowská (2013) Halina prozrazuje své pravé rodové jméno, a to je Kločurak. Ve skutečnosti se její otec nechal přejmenovat na „Kločurek“. Na Ukrajině je jméno Kločurak a rodina Pawlovské uctívána, protože je spojena s bojem za svobodu Ukrajiny. (sator)
  • Filmové jméno Renaty Beccerové je zároveň hereččinou civilní přezdívkou, která vznikla z prvních písmen jejího jména a přijmení. (sator)
  • Režisér Milan Šteindler vzpomínal na inspiraci pro postavu otce (Franciszek Pieczka): "Předlohou byl tatínek Haliny Pawlowské a já nezapomenu, když jsme u nich pracovali, jak se vždycky otevřely dveře, její tatínek mlčky vešel, na stříbrném tácku nesl tři panáky vodečky, talířek s nějakou zakuskou, klobáskou nebo tak něčím, mlčky jsme to do sebe lupli, protože on nechtěl rušit, proto nemluvil, pokývali jsme, jako že si rozumíme, a on zase mlčky odešel." (NIRO)

Reklama

Reklama