Nuda v Brně

Tak ze všech souloží, které dnes v Brně proběhly, jedna stála opravdu za to. Freud naruby: úkladná vražda ultrastarostlivé matky je jen prvním z drastických kroků, jež musí prosté cudné děvče učinit pro osvobození se k lásce. Není totiž ještě vyhráno: bude také nutno pomocí baseballové pálky vysvětlit vyvolenému (který mi silně připomíná mého nejmilejšího kamaráda), co a jak; což je těžké, když sama neví, co a jak; Olinka však projeví mimořádnou sílu vůle (pomineme-li, že k trpělivosti má vlohy) a všechno je nakonec trochu jinak, než jak radí „zkušený“ brácha (chlapci), resp. kolektiv kamarádek (děvčeti). Láska vítězí a neporazí ji ani dobré rady ani oživlá zombie ve špajzu. Příběh na kontrastním pozadí mozaikovité typologie znalců nudy v Brně, již tématizuje Liškovo „ta soulož, která by tak ráda byla proběhnuta“ a uzavírá fatálně topolující Donutil: „posraná celá zeměkoule aj s posraným celým vesmírééééééém“. Takhle nějak bych si představoval komedii o současných Češích, pane Hřebejk. Na současnosti jí kupodivu nic neubírá ani částečná leč zřetelná sympatická retro stylizace, čímž nemyslím jen černobílý obraz. Jen toho slibovaného Brna tam moc nebylo. Váhám mezi čtyřmi a pěti, na just nízkému průměru dávám pět. Na periferii díla Pecha v roli Pechy, Goldflam v roli Goldflama. Gramotné titulky, výstižný plakát. (05.09.2011)

Velmi rozporuplné dílko. Za pozornost stojí nápad i vcelku hezky napsaný scénář, dvě hlavní postavy, někdy i práce s kamerou, nějaký ten povedený gag. Pak je zde ale i temná strana Měsíce - horda poloherců, kteří úplně nemístně přehrávají, některé až násilně "vtipné" scény, Budařova mdlá hudba atd. Doporučuji shlédnout, vyloženě špatný film to není, ponechává ale podivnou pachuť. Nevím. (10.04.2009)

Divadelný režisér Vladimír Morávek natočil v roku 2003 svoj debutový film "Nuda v Brne". Vzbudil ním rozruch, mnoho ľudí ho náramne vychvaľovalo. Vraj je to niečo nevšedné, výborné, originálne. Tak som sa teda nechal týmito rečami ovplyvniť a zašiel som si ho pozrieť do kina. Odchádzal som veľmi sklamaný. Vôbec to na mňa nezapôsobilo. Nenašiel som tam tie mnohými ospevované pozitíva. Bola to nuda, no nie v Brne, ale v kine. Teraz po rokoch som sa znova odhodlal si tento titul pozrieť. Dal som mu druhú šancu. Pustil som si ho doma na DVD. Aký vo mne zanechal tento krát dojem? Nuž, presne taký istý ako pred rokmi. Nič moc, nuda. A navyše som sa utvrdil v tom, že herec Jan Budař mi je fakt veľmi silne nesympatický. ** (11.05.2021)

Debuty divadelních režisérů na plátně nejsou jen americkou záležitostí, a i tentokrát to vyšlo. Báječná stylizace, filmové plakáty, líčení herců a jejich mluva, hudba, perfektní dialogy: vše do sebe zapadá. I filmy o tom, že všichni to chtěj taky, mohou být inteligentní a zábavné. Nuda v kině místo nenašla. (22.05.2003)

Málokdy se mi stane, abych šel víckrát do kina na jeden film. A není to o tom, že jsem z Brna, protože s Brnem tenhle film až tak nesouvisí; ostatně některé exteriéry se točily v Hradci Králové, kde Morávek tehdy působil jako divadelní režisér. Asi je to mojí osobní slabostí pro starší české filmy, kterým se Nuda v Brně podobá, přitom je dnešní. Morávek dal příležitost "svým" divadelním hercům a je dobře, že osobnosti jako Budař, Holánová či Tomicová obohatily galerii českých filmových herců. Některé scény jsou tak absurdní, že na ně nemůžete zapomenout. Ať je to drobnost typu, kdy mezi jednohubkami leží mobil, jedna z přítomných dam ho vypne, aby konečně přestal zvonit a vrátí ho zpět mezi jednohubky. A teď můj osobní problém - byl jsem tenkrát na Nudě v Brně a druhý den jsem šel na Pupendo. A přišlo mi to tak moc barevné a hvězdné, že jsem musel jít znovu na Nudu v Brně. Tolik můj subjektivní dojem (17.12.2011)