O statečném kováři

Pohádka, která se člověku vryje do paměti svým typickým "špatným" světlem, příšernými kostýmy a tragickým výkonem Pavla Kříže v hlavní roli. Ten jakoby tápal, zda má být hrdinou či melancholickým intelektuálem, působí naprosto nevýrazně až odpudivě. Kdyby ho v závěru arcilotr Čepek popadl za nohy a roztrhnul vejpůl jako slanečka, jednalo by se bezesporu o nejpovedenější pohádkový konec všech dob. Škoda... (23.12.2011)

Tato pohádka určitě patří mezi tu výrazně lepší polovinu v dějinách naší tvorby pro děti a mládež. Snaha dodržet základní půdorys poetik této tvorby, jak se dotvořil a dozrál v první polovině sedmdesátých let, viditelně zvedá její hodnotu v kontextu pozdějšího vývoje, i když ani TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU nebo ŠÍLENĚ SMUTNÁ PRICEZNA to nejsou. Božena Němcová, naše pohádkářka všech pohádkařů, je z půdorysu díla k jeho výraznému prospěchu víc než vidět; roli siláka Pavel Kříž zvládá nad očekávání dobře právě proto, že svým pojetím koření v básnické pentalogii. Hrůza je opravdu hrůzou, dobro dobrem, vítězství vítězstvím v dobře zvládnutém klasickém pohádkovém černobílém pohledu; syžet i scénář a režie nenechají lhostejnou ani převážnou část "dětí starších generací". Herci bez výjimky hrají to, co mají a mohou; typy, stereotypy i vlastnosti, které tato pohádka přesně a věcně zrcadlí. Za úvahu a diskusi stojí autorský postoj k výkonu královské moci; na mne je pohádkový přespříliš. Naopak nezaměnitelný hudební doprovod JAVORů dává této verzi osvojení staré klasické látky nenapodobitelnou moravskou příchuť, bez níž by naše češství bylo viditelně chudokrevnější. Pohádka - soudě podle odezvy - je dnes zřejmě někde uprostřed mezi dobovým a klasickým nadčasovým rozměrem své další existence. Uvidíme, která z těchto srovnatelně nadějných možností posléze zvítězí. (22.03.2008)

O statečném kováři je z dalších pohádek z dětství, která mě spíš děsila. Tvůrcům se povedlo vytvořit temnou atmosféru, která rozhodně není pro nejmenší. Pohádku jsem si užil až jako starší, když už jsem se tolik nebál ošklivé ježibaby a tísnivé hudby. :-) Každopádně pohádka měla napínavý příběh, zmíněnou temnou atmosféru, dobré obsazení tři hlavních postav, slušnou výpravu a exteriéry a přinesla i nějaké to poučení. Pro nejmenší děti bych ji určitě nedoporučoval, ale těm starším by se líbit mohla, stejně jako dospělým, kteří mají duši dítěte a občas ještě věří na pohádky. :-) (05.05.2024)

Ano, Matěj s Ondrou se nezachovali nejpříkladněji. Ale myslím, že Mikeš jim už musel lézt tím neměnným pohvizdováním na nervy. Navíc je pořád nadřazeně káral ("bez práce smetanu posbírat se vám zachtělo"), chrstal na ně vodu, a ačkoliv na začátku zdůrazňuje, jak musejí držet spolu, stává se z něj postupně bezohledný despota ("zůstaneš tady a uděláš kaši" nebo "aspoň se jednou postaráte sami o sebe... spustíte mě dolů a budete čekat") zaslepený vlastním cílem. Takže je s podivem, že s ním vůbec zůstávají. Jinak ale vcelku zdařilá pohádka s neokoukanými tvářemi, snad jen to liščí stvoření je vzhledem k cílové skupině zbytečně strašidelné. (12.01.2022)

Výtečná pohádka s úžasnou atmosférou. Trio pocestných, takový Hodný, Zlý a Ošklivý, jdou cestou nestou. Dva z nich pořád brblají, jeden je na prachy (nadčasový lidský charakter), druhý na žvanec (ať se bříško roztáhne, když je chuť), třetí na ženy (vydává se hledat princeznu, protože je krásná!). Krásná hudba od Petra Ulrycha, hezké a velmi dobře podané myšlenky ("Kde není odvaha a dobré srdce, tam stokrát větší síla nepomůže"), půvabná princezna, démonický hlas Petra Čepka a "já to hned říkal"...nevím, mně tohle na plné hodnocení stačí. Jediné, co mě nepřesvědčilo, je komunistickej konec: "Kam jdeš?" "Ále, zase kralovat." Je to dobrá myšlenka, ale příšerně podaná! PS: Co by stačilo vám? Zavonět kuřátkem (samozřejmě ne z čínské restaurace), nebo zamávat Masarykem 170 x 74 mm a ochranným proužkem 99mm od levého okraje?? (28.09.2006)