Reklama

Reklama

Marketa Lazarová

  • Nizozemsko Marketa Lazarová (více)
Trailer
Poetický / Drama / Historický
Československo, 1967, 165 min (Alternativní 159 min)

Filmová rapsodie o středověkých lapcích a o padlé dceři zemanského rodu podle románu V. Vančury... Baladický příběh o loupeživých rytířích a padlé dceři ze zemanského rodu se odehrává v polovině 13. století, v dávných dobách, kdy lapkové přepadávali na královských silnicích pocestné, kdy křesťanství svádělo stále ještě boj s vírou v pohanské bohy, kdy lidský život měl nepatrnou hodnotu, ale láska byla stejně silná jako dnes. Hrdinka filmu, sličná Marketa, se zřekne pro velkou lásku k člověku Mikolášovi lásky k Bohu, kterému byla zaslíbena… Ještě v době vzniku tohoto mimořádného filmu se o něm psalo jako o díle s mnoha „nej“. Byl to film nejvýpravnější, nejnákladnější, nejdelší, nejlépe obsazený… Ale již tehdy se objevovaly soudy, že to také bude film nejhodnotnější a nejkrásnější. I po letech, která uplynula od vzniku snímku, okouzlí a strhne všechny, kdo jej mají možnost vidět. Na MFF Karlovy Vary 1994 proběhla mezi novináři anketa o nejlepší český film všech dob. Vyhrála Marketa Lazarová. Na témže festivalu bylo v roce 2011 toto filmové veledílo uvedeno v digitálně restaurované verzi. Dnes, stejně jako svého času, uchvacuje obrazovou imaginací, krásou slova i krutostí skutků, košatostí děje i bohatstvím myšlenek. Málokdy se v dějinách světové kultury přihodí, aby literární předloha byla předstižena filmovou adaptací, a tentokrát se to stalo... Práce na rozsáhlém projektu trvala téměř sedm let. Plné tři roky strávil režisér František Vláčil se scenáristou Františkem Pavlíčkem nad převodem jazykově náročného textu do scénáře, další tři roky trvalo natáčení v šumavských exteriérech, pak následoval náročný střih a dokončení. Při výběru herců pro klíčové postavy příběhu se režisér řídil spíše zevnějškem či mentalitou lidí. Titulní roli vytvořila mladá slovenská studentka Magda Vášáryová, roli loupeživého rytíře Kozlíka Josef Kemr, jeho syny František Velecký a Ivan Palúch, starého zemana Lazara Michal Kožúch, německého jinocha Kristiána Vlastimil Harapes a potulného žebravého mnicha Vladimír Menšík. Marketa Lazarová byla vysoce oceněna nejen u nás, ale i na mezinárodním fóru; například na MFF v Mar del Plata získala jednu z hlavních cen. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer

Recenze (520)

Tsuki 

všechny recenze uživatele

3 hodiny táhlých nudných scén. Pokud chcete u filmu umírat a modlit se, ať už skončí, podívejte se na Markétu Lazarovou. Dokonce i četba Vančurovy knihy je snesitelnější než film. Vážně nechápu to vynikající hodnocení, které tomu všichni ostatní dávají, já osobně dávám jednu hvězdičku jen za pokus o umění, který se ale jinak vůbec nezdařil. Bez jakéhokoliv studu můžu říct, že na jakýkoliv jiný hrozný film (klidně i na film, kterému jsem dala hodnocení "odpad") bych se raději podívala znovu než na Markéta Lazarovou. Už nikdy víc! ~(0,5)~ ()

Botič 

všechny recenze uživatele

Filmové utrpení, které je ale nutné vidět - umělecký kýč, co se dokáže zarýt do paměti a snímek vzbuzující dosti ambivalentní pocity. Na jedné straně je každý záběr naprosto bezchybnou momentkou, která by si zasloužila zarámovat a pověsit na zeď, práce s herci a zvěří vzbuzuje dojem, že by klidně za nějakými částmi filmu mohl stát i Lars von Trier, ale na druhou stranu 162 minutová cesta do středověku místy nudí a vleče se takovým způsobem, že je divák nucen protrpět se druhou polovinou až do konce. [MFFKV 2011] ()

Reklama

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Velice složitý film, na který se vyplatí koukat v maximální možné kondici při minimální únavě. Zhruba hodinku mi trvalo, než jsem se zorientoval v motivech a chování všech postav. Film se totiž neobtěžuje vás jakkoli uvádět. Prostě vás vhodí do centra dění. Centrem dění je drsný středověk. Děj je lehce chaotický a vyžaduje si maximální diváckou pozornost. Odměnou je potom podmanivý až lehce umělecký příběh s množstvím vynikajících českých herců v nezvyklých rolích. Dalším lákadlem jsou poté kůzlátka Magdy Vašáryové, která je jakožto správná Slovenka ukazuje ráda a často. Film se těší velké oblíbenosti a vynikající pověsti, takže jsem podvědomě očekával intenzivnější zážitek. V rámci možností jsem však spokojený. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Ta atmosféra…ta hutná středověká atmosféra! To je něco neskutečného. Tři hodiny se vpravíte do světa bezčasí, kde platí pravidla doby temna. Marketa Lazarová je bezesporu geniální film, s čímž mu neskutečně pomáhá éterická hudba, ale samozřejmě i mnohdy smutně znějící kamerové záběry, herecké výkony, ale i námět, bez kterého by to nešlo. Jen škoda, že námět je tu spíše filozofického charakteru a tak vlastně nepotřebuje děj. Poetismus v té nejdrsnější podobě. Za mě osobně mě nejvíce překvapila role Vladimíra Menšíka, nejsem na takové dramatické role v jeho podání zvyklý, o to více jsem si ho ale užíval. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

V čem je Markéta Lazarová jednou z nejlepších konverzí literárního díla? V tom, že není pouhou konverzí, ale naprostým znovuzrozením. Z laskavosti Vančurovy předlohy zůstal jen vypravěč a postava toulavého mnicha, jinak se Vláčilův opus stává drsnou středověkou freskou, která dokonalost Vančurova jazyka nahrazuje neméně dokonalou mluvou obrazů a symbolů. Ponurý hudební doprovod dotváří režisérovu snahu evokovat středověkou atmosféru všemi prostředky. Markéta Lazarová není silná pouze svým příběhem lásky zrozené z pokoření (ten mnohem více vyniká ve Vančurově předloze), ale právě svými filmově řemeslnými vlastnostmi. Je to spíše velká filmová esej – robustní, s nezaměnitelnou estetikou a dle mého názoru naprosto geniální, byť ne snadno stravitelná. ()

Galerie (21)

Zajímavosti (58)

  • Film se skládá ze dvou částí: Straba a Beránek boží a byl natočen v letech 1965 až 1967. Zdroj: Český hraný film 1961-1970, NFA 2004. (ČSFD)
  • V roce 2009 vyšla v nakladatelství Casablanca kniha „Markéta Lazarová“, která rozebírá Vláčilův film z mnoha úhlů pohledu i oborů. Obsahuje i rozhovory s tvůrci filmu a reprodukce kostýmních návrhů Theodora Pištěka. (SeanBean)
  • V roce 2011 byl film digitalizován a restaurován. Během 6týdenního restaurování, které probíhalo 24 hodin denně, bylo zdigitalizováno 714 105 filmových políček v rozlišení 4K (10 terabajtů dat) a odstraněno přes 10 milionů nečistot. Pro věrohodné podání originální tonality filmu byly provedeny obrazové korekce dle referenční kopie z roku 1967. Celý výsledek digitalizace se nakonec vešel na 120 gigabajtový harddisk. (alonsanfan)

Související novinky

Kánon filmu 2011

Kánon filmu 2011

13.02.2012

V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)

46. ročník MFF Karlovy Vary

46. ročník MFF Karlovy Vary

19.06.2011

Od 1.7. do 9.7. se v Karlových Varech uskuteční nejvýznamnější filmový festival kategorie A ve střední a východní Evropě. Festival představí 178 celovečerních filmů, převážná většina z nich bude mít… (více)

Bathory – velkofilm po Československu

Bathory – velkofilm po Československu

25.02.2007

Finanční propadák Post Coitum, který ani kritiky nešetřily, neotřásl s Jurajem Jakubiskem, tak jak by se mohlo zdát. Každý jistě ví, že splín se většinou zahání prací, ale to co si ukousnul samotný… (více)

Reklama

Reklama