Marketa Lazarová

Filmová genialita dovedená do těch největších dimenzí. Z každého záběru, z každé sekundy sálá tu chlad, tu nejistota, tu zase osvícení a pohlazení. Jímavá hudba Zdeňka Lišky prohlubuje dané okamžiky a vlastně ona s obrazem je hlavní podstatou filmu. Rozplývat se nad umem Františka Vláčila, perfekcionisty každým coulem, je jen nošením dříví do lesa. Marketa Lazarová v nezapomenutelném podání mladičké Magdy Vašáryové symbolizuje krásu, čistotu a nevinnost v zabláceném, temném a brutálním středověku. Loupeživý rytíř Kozlík je taktéž nezapomenutelnou postavou a jeho brilantní stvárnitel Josef Kemr byl v masce ohyzdného drsného starce téměř k nepoznání. Oblíbenec Františka Vláčila mohutný Zdeněk Kryzánek v roli hejtmana Piva je jednou z těch nejopravdovějších hereckých kreací, která byla v českém filmu představena. A samozřejmě také zmíním Mikoláše, syna Kozlíkova v podání uhrančivého Fera Veleckého, který se stal mojí nejoblíbenější postavou tohoto filmu. Je pravda, že "Marketa Lazarová" nesedne každému. Ale těm ostatním se dostaví překrásná filmová báseň s jedinečnou symbiózou hudby a obrazu. (25.03.2006)

Velmi slabé tři hvězdy, které dávám vesměs za krásnou hudbu Zdeňka Lišky, vlasy Magdy Vášáryové a za to, že se na to hezky dívalo a přežil jsem to bez újmy na zdraví. Co měl ale být ten zbytek?! Teda přesněji řečeno – co měla znamenat ta úvodní hodina? Při sledování filmů a seriálů se mi stalo už ledacos, ale že bych se na něco koukal přes hodinu a stále neměl vůbec ponětí, na co že se to vlastně dívám – to se mi donedávna fakt ještě nepodařilo. Co to sakra bylo?! Dopředu se omlouvám za mé zmatené výkřiky do prázdna, ale tenhle film mě při psaní komentáře k tomu přímo vybízí. Film má sice zajímavou vizuální stránkou, ale to, co se z mých reproduktorů linulo, bylo něco šílenýho – proboha, tak šílený postsynchrony jsem ještě nikdy předtím neslyšel! Nevím, jestli to byl čistě jen můj problém, ale film, kde pomalu není poznat, která postava mluví a co vlastně mluví a kde si tyhle hlasy neustále skákají do řeči – jako pardon, ale jestli tohle bylo uděláno záměrně, tak na mě to nezafungovalo ani náhodou, ba naopak, zapůsobilo to na mě naprosto opačným účinkem. Zaplaťpánbůh, že druhá část už je podstatně lepší a už mi i dávala smysl, jinak bych vážně přemýšlel o mnohem nižším hodnocení. Zatraceně, tohle byl teda pořádně divnej film. Je pravda, že já divné filmy vyhledávám záměrně, ale tohle bylo i na mě až příliš divné. Tohle snad snese srovnání jedině s Antikristem, protože obojí je takové psycho, že u mě asi na hodně dlouho zůstanou některé momenty vryty hluboko do paměti. U Antikrista je to samozřejmě Chaos reigns a nůžky kontra poštěvák, zatímco tady bych to viděl na Markétin pohled à la Samara a tak vůbec to všudypřítomné skákání do řeči, z něhož mi místy fakt silně hrabalo. Pokud tedy hledáte film, který by ve vás zanechal nějaký opravdu hluboký otisk, jděte do Markéty. A nedívejte se na to s očekáváním normálního snímku, protože takovou chybu jsem udělal já a taky na to tvrdě doplatil. (19.05.2012)

Film, který rozhodně není pro všechny a dostatečného ocenění z řad široké veřejnosti se asi nikdy nedočká. I mně působil poeticky pojatý příběh trochu problémy, ale pokud se podívám na všechno ostatní- na detailní režii, krásnou výpravu, herce (úžasný Kemr) a hlavně neskutečnou atmosféru zlého středověku podbarvenou fantastickou hudbou- nezbývá mi než udělit tomuto klenotu plné hodnocení. Je třeba respektovat osobitý Vančurův přístup, který zde František Vláčil dokonale vystihl a přivedl na svět legendární snímek, jaký nemá v historii Československa obdoby.. 90% (05.05.2013)

Nejprve jsem přetrpěla výkřik zoufalství a totálního selhání, tedy kauzu Marketa Lazarová na českém DVD. První disk je jen holý film, který má natvrdo nastavený takový poměr stran, že v televizi neuvidíte celý obraz, to asi proto, že má každý doma projektor, plátno nebo rovnou mini kino. Takže jsem byla nucena vidět horší, ale zato kompletní kopii vydanou Second Run Ltd. Bonusové DVD pak obsahuje trojici fotografických galerií, nic zvláštního, velmi stručné biografie, tři wtf povídání kritičky Zdeny Škapové, Jana Royta, který má jako jediný, dejme tomu, zajímavé téma a postřehy z pozice historika umění, a Ivo Maráka z UPP. Naštěstí je tu alespoň V síti času, maličký střihák s Vláčilovým komentářem z roku 1989. A tak mi tedy řekněte, k čemu je všechna ta hysterie, když ani pořádné bonusy to nemá? Nehledě na to, že titulky vydávané za české a anglické jsou vždy jen anglické. ___ No, více není třeba se rozohňovat, na každý pád je Marketa Lazarová dílem, které by se mělo zbavit mýtu a stát se znovu jedním z těch zajímavějších kousků 60. let a nikoli jediným vyvoleným filmem mezi všemi. Pokud by měla zůstat vyvolenou, musela by být absolutně univerzální, ať už by se popasovala s jakoukoli kritikou nebo škatulkou. Musela by dostát symbiozy diváckého i uměleckého filmu, vynikajícího hereckého filmu, ve kterém funguje umělecká licence, dramatická adaptace i zachycená etapa v historii. A Marketa je v mnoha ohledech unikátní, ale není povšechně dokonalá. Vraťme ji zpět na zem a stane se ještě lepším filmem. (09.12.2012)

Mnohými kritiky označována jako nejlepší český film všech dob. Z mého pohledu víc než uspokojení náročného diváka, co se hudby, kamery, scénáře a vůbec celkové kvality týče. Musím uznat, že si pan Vláčil dal s tímto snímkem velkou práci a také, že se mu vyplatila. Chybí tomu však určitá univerzálnost, jelikož hledat zalíbení u diváků mladší generace je podle mě marné. Jednou větou: Na svoji dobu vysoce nadprůměrný film. (27.11.2007)