Mág
Režie:
František VláčilScénář:
Václav NývltKamera:
Jiří MacákHudba:
Jiří SvobodaHrají:
Jiří Schwarz, Veronika Žilková, Marta Vančurová, Petr Čepek, Jan Hrušínský, Rudolf Hrušínský, Věra Tichánková, Jana Švandová, Miriam Kantorková (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Osudy básníka Karla Hynka Máchy byly rozeklané, ani jeho básnická skladba Máj nebyla přijímána jednoznačně - ostatně právě k ní, pásmo v dobové transkripci jako Mág, název filmu odkazuje. Režisér František Vláčil se snažil pásmo životopisných událostí ozvláštnit poetickým nazíráním, avšak výsledek přesto svírá těžkopádnost, obraz vnitřně rozervaného umělce zůstává plochý. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (53)
I když mě Mácha strašně dlouho míjel, protože nemám rád to " čecháčkovské " zbožšťování mrtvých velikánů, kteří podle nekritických obdivovatelů ani nevyměšovali, musím však říct, že za mne to byl největší český básník s takovým přesahem, že ani jeho současníci, ale ani mnozí moji současníci ho nejsou schopni docenit. Film jako takový mi tedy připadal jako snaha o uchopení Máchovy poetiky metodou pokus-omyl, což mu v žádném případě nevyčítám, protože Mácha takový zkrátka je. Jako velké plus beru, že pravou podobu Ignáce (Karla Hynka) neznáme, protože pro mne má tvář Jiřího Schwarze a nedovedu si představit, že by vypadal jinak. :-) ()
Závěr básníkova života a vznik Máje. Už jen toto je téma pro poetický film jako stvořené. Bohužel výsledek tak povedený není, místy je to hodně prázdné a nastavované. Mácha je jenom figurkou, ke které divák necítí tolik, kolik by si jako hlavní hrdina zasloužil. ()
Námět a zápletka: 4/10 ... Vizuální stránka: 5/10 ... Soundtrack: 4/10 ... Didaktický potenciál: 4/10 ... Celkový dojem: 4/10. ()
Nesdílím nářky většiny ostatních recenzentů, jak je to unavené, nudné a nevýrazné. Myslím, že Vláčil poměrně přesně vystihnul všechny významné vlastnosti komplikované a rozporuplné Máchovy osobnosti: citlivý a vnímavý, agresivní a majetnický (hlavně ve vztahu k Lori), exhibicionista i introvert, lev salónů i smutný poutník. Jiří Schwarz je pro mě jako Mácha věrohodný, přesvědčivý a je to určitě jeho životní role. Má v sobě Máchovu tělesnou živočišnost, romantický patos i tragický smutek. Já z filmu hlavně cítím strach z nicoty, prázdnoty a marnosti života. Depresivní a melancholický vztah ke světu je typický pro Máchu i pro Vláčila. ()
Přemýšlela jsem, zda dát tři hvězdičky, nebo čtyři. Jiří Schwarz je jako Mácha výborný, zejména v poslední třetině filmu (jeho představy během jeho nemoci, která nakonec vedla ke smrti, jsou perfektně zahrané). Ale na můj vkus byl Vláčilův Mácha trochu málo rozervaný, děj se místy trochu vlekl. Onu úvodní scénu možná bylo lepší dát na konec (ve filmu Mácha vlastně zemře na začátku, ale na konci nikoliv - chápu, že všichni diváci vědí, že Mácha zemřel). Možná by bylo bývalo lepší si pohrát s těmi dopisy ze závěru Máchova života - starost o rodiče, o Lori i o synka Ludvíka čišící z každého dopisu, a současně despotické zákazy směřující směrem k Lori. Nakonec tedy tři hvězdičky. ()
Zajímavé dílko: Autorem scénáře je Václav Nývlt, jenž se podílel jak na vzniku několika hodně povedených, tak i velmi nepovedených filmů. To, co vytvořil tentokrát, se dá označit jako sbírka největších klišé z Máchova života, dosahující téměř televizních "kvalit". Před pádem do nich tento snímek ovšem zachránil filmový Mág František Vláčil. Začátek v podobě dvou obtížně zařaditelných flashforwardů dokonce vzbudí zdání, že by mohlo jít o hodně pocitovou, lehce surrealistickou záležitost. Poté už ale následuje chronologické vyprávění, a i když je pořád na co se dívat, nezbývá než litovat, že Vláčil film nepřizpůsobil obrazu svému ještě více a důsledněji. Snímek tak působí dojmem polotovaru, na němž ještě bylo třeba notně zapracovat, a například scéna, v níž se Mácha dozvídá o recividistovi, jehož životní příběh ho inspiruje k vytvoření postavy Viléma, sklouzává až do banality. S jedním z největších problémů kostýmních filmů, tedy s historickými lokacemi (rozpočet Mága zjevně nebyl nijak astronomický), se Vláčil vypořádal četnými polocelky a polodetaily. Díky tomu se postavy dostávají více do centra dění, působí civilněji, lidštěji než je tomu například v amerických filmech s přemírou celků a detailů. Vedle filmových kvalit potěší Mág i solidním výkonem Jana Krause v malé roli A. P. Trojana, který si svůj text evidentně trochu vylepšil podle svého. Život velkého básníka by si nepochybně zasloužil hlubší filmovou reflexi, jako její náčrt však alespoň v jednotlivostech Mág funguje. PS: Zajímalo by mě, kdo vybíral tu fotku na přebal DVD - hůř už to nejspíš nešlo. ()
docela smutná tečka velkého pana režiséra. Hodně to souvisí s tím, co dokáže J Schwarz přenést k divákovi. Ano, krásné oči, ano romantický vzhled, ano širák. Ale to je povrchní Mácha ze špatné čítanky, ale složitost Máchovy osobnosti od panovačného pedanta přes cestovatele po vlastech, histriona, milovníka historie a žen, po básníka - jo to by asi mohl být film. Být tak pan Čepek mladší, to by byl Mácha, s dobrým scénářem, jejej. . ()
Tak vám nevím, nebylo-li lépe picati na stolicích u okna či u kamen, než sledovat mistra Vláčila mířit do sivého průměru... Naštěstí Schwarz nehraje Hynka špatně - i Žilková se tu dá přežít - obrazová i zvuková složka filmu rozhodně neurazí, lokace i kostýmy věrohodné. Přesto by mi však bohatě stačilo poslouchat recitaci v podání Hrušínského, nahlížeje přitom na ta skvostná písmenka a romantické obrázky, jimiž Mácha oblažil tento vezdejší svět. ()
Takový nějaký divný na Vláčila. Poslední film. Asi už to prostě nešlo. ()
Schlédnuto při hodině českého jazyka a kupodivu vím, o čem film je ()
Fenomenální! ()