poster

Pasáček z doliny

Drama / Poetický

Československo, 1983, 90 min

Komentáře uživatelů k filmu (32)

  • Radek99
    ****

    Ladislav Fuks přispěl do dějin československé kinematografie nejen fenomenální románovou předlohou k Herzově strhující adaptaci jeho Spalovače mrtvol, ale i právě třeba touto stejnojmennou baladickou prózou z valašských hor reflektující poválečné proměny chudého venkova. Není to jistě Fuksova kniha z nejzásadnějších, Františka Vláčila však zcela nepochybně zaujal především její lyrický rozměr, neboť právě lyrické vidění světa je i jemu vlastní a umělecky neobyčejně působivé lyrické pasáže najdeme snad ve všech jeho filmech. Také jeden z našich největších režisérů měl nástupem normalizace problémy se znovuetablovaným režimem a tak tlakem moci přizpůsobil počátkem 70. let svoji uměleckou metodu normalizačnímu klimatu a výsledkem byla díla zbavená vláčilovské naléhavosti a duchovní hloubky. Přesto stále vznikaly mimořádná díla a jedním z nich byl právě Pasáček z doliny. Svět nahlížený dětskýma očima, plný melancholie a poetizace jinak velmi pohnutého životního údělu, konec války a přechody banderovců vyprávěné jako pohádkový příběh, drsná a syrová všednodennost zapomenutého světa, kam dějinné události doléhají se značným zpožděním a kde rytmus života určuje jen koloběh ročních období proplétající se s naračními světy hlavního dětského hrdiny, pomalu plynoucí komorní film, který se, stejně jako jeho Stíny horkého léta, točí kol pro Františka Vláčila zřejmě zásadního tématu...(5.1.2012)

  • LiVentura
    ****

    Když se díla chopí Mistři..(25.3.2013)

  • WANDRWALL
    **

    Výborná kniha, něco jako Malý Bobeš, zde autor L. Fuks, poválečný život dítěte, kdy nic nebylo, vyrůstal s dědou, matka byla, ale nefungovala, neměl u ní oporu, péči. Tahle kniha, podobně jako většiny od L. Fukse se těžko zfilmovává, takže film v sobě nemá onu knižní atmosféru a poetičnost a především mistrně popisovaný psychologický růst dítěte za jistý časový úsek...Tři hvězdičky dávám filmům, které rád vidím opakovaně, tenhle jen tu a tam, takže proto jen dvě hvězdičky a ke knize se rád vrátím, té bych dal tři hvězdičky.(23.9.2010)

  • Fingon
    ****

    70% Asi nejlepší Vláčilův film z osmdesátých let. Obsahuje několik zajímavých nápadů (banderovcům rozumíme jen pokud mluví česky, pokud mluví německy a hlavní hrdina nerozumí, ztiší se zvuková stopa do sotva slyšitelné polohy).(6.8.2008)

  • Aky
    *****

    VLáčil - Křižan - Fuks. Ani doba, která natáčení československých filmů nepřála, navíc ještě z poválečného období, téhle trojici nezabránila natočil skvostné dílo. Film nadčasový, přesně historicky i místně zakotvený, herecky od dětské role až po drsné sedláky a stařečka Josefa Kemra perfektně zvládnutý. V každém okamžiku je vyprávění dojímavé, humorné i napínavé, aniž člověk tuší, kudy povede dál a zejména, kde skončí.(2.2.2013)

  • Crocuta
    ****

    Další zdařilá vláčilovská adaptace literárního díla (stejnojmenná novela patří k méně známým dílům Ladislava Fukse), jíž se režisér z jiného úhlu vrátil ke stejné tématice, kterou už několik let předtím zpracoval ve "Stínech horkého léta". Vrcholem Vláčilovy tvorby 80. let je pro mne "Stín kapradiny", ale jak už jsem asi někdy někde na CSFD poznamenal, od tohoto režiséra jsem nikdy neviděl film, který by se mi (a to hodně) nelíbil, včetně toho (i samotným režisérem) zatracovaného "Mága".(26.7.2010)

  • triatlet
    *****

    Fuksovu předlohu převedl do scénáře Jiří Křižan, možná i proto mi některé scény připomínaly film Je třeba zabít Sekala. Herectví dětského představitele Vlastimila Drbala je velice přesvědčivé - včetně moravského dialektu. Zajímavé prolínání bezútěšné poválečné doby s klukovskými představami. Scény pasáčka s mamienkou (Libuše Geprtová) či staříčkem (Josef Kemr) patří k nejsilnějším.(26.7.2010)

  • Kimon
    ****

    Dojemný a současně smutný příběh jednoho malého chlapce odkudsi z moravskoslovenského pomezí v poválečném období svou upřímností i tragedií jednotlivých postav jistě nikoho nepřekvapí. Na uměleckou hloubku vyjádření charakterů postav jsme ostatně ve Vláčilovych filmech již zvyklí. Každá postava má svůj jasný profil, každá postava má svůj jasný osud. Ať už se jedná o bezohledného a furiantského sedláka (starostu), malého chlapce (pasáčka), jeho matku či dědu. Tento umně natočený i herecky vyjádřený film by neměl uniknout nikomu, komu jde o víc, než jen o chvilkovou zábavu nad kterou se nepřemýšlí.(9.10.2010)

  • Šandík
    ****

    Film neprávem pozapomenutý, snad pro to pomalu plynoucí tempo a taky proto, že se Vláčilova pozdní tvorba obecně chápe jako to slabší z jeho uhrančivého díla. Pasáček z doliny neomračuje okázalou kamerou či vypjatou akcí. Zcela naopak - je zdánlivě ničím vynikající, ztišený, komorní, prostý. Právě to jsou ovšem jeho devizy. Pokud se podvolíte jeho rytmu vyprávění, spatříte malý skvost. Vláčilovi se podařilo neopakovatelným způsobem zachytit jak dětské vidění světa ve kterém se realita mísí s pohádkovou fikcí tak i syrovou a drsnou všednodennost obyvatel horské vesnice. Samozřejmostí jsou v tomto opusu skvěle obsazené a zahrané herecké party. Postavy jednají zcela přirozeně, mluví tak, jak se v Beskydech normálně mluví, skoro se zdá, že stejně i myslí. Už jenom pro herecký koncert Josefa Kemra či Ilji Prachaře patří tenhle film k tomu nejlepšímu, co lze v naší kinematografii osmdesátých let nalézt. Výborní jsou však ve svých rolích všichni. Těžko zde najdeme stopu jakéhokoli přehrávání či hereckého neumětelství, jehož je v českých filmech jinak pohříchu mnoho. Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: blackrain, Marthos, Chrysopras(25.7.2010)

  • Marthos
    ****

    Bylo by fatální chybou hovořit o Vláčilovi pouze jako o fenomenálním tvůrci velkoformátových historických pláten, neboť jeho tvorba sestává i z komorním a zdánlivě méně vyznamných obrazů lidského života. Jedním z nich je i PASÁČEK, téměř dokumentárně pojatá valašská balada, odehrávající se v nanejvýš tragické době poválečné obnovy a výstavby československého státu, na nějž stále citelněji doléhala vlna socializace. Děj je odvyprávěn pohledem malého chlapce, bezvýznamného otroka všech, který jediného spojence nachází v dědečkovi, jehož prášilovským historkám o kouzelných skřítcích podléhá s dětskou naivitou a touhou vrátit sobě a udřené matce ztracenou radost ze života. Snová fantasie se prolíná se syrově naturalistickým přístupem, jež dokresluje pečlivě zachovaný půdorys oblastního nářečí. Pozoruhodný a jakoby spontánní výkon předvedl v titulní juniorské roli malý Vlastimil Drbal, vysokou laťku hereckého umění zde ovšem nasazuje silně nedoceněný, vynikající Ilja Prachař a Josef Kemr v další variantě lidového mudrlanta s otevřeným srdcem. Nepodceňoval bych ani výraznou Libuši Geprtovou, ačkoli se u ní do jisté míry počala nebezpečně vytvářet škatulka "viktorkového" typu. Celkově bych tento Vláčilův lyrický film nepodceňoval a už vůbec nepřirovnával k nezdařeným výtvorům jeho rozpolcené osobnosti, protože se v mnoha ohledech jedná o jeden z vůbec nejlepších celovečerních počinů dramaturgicky mdlých osmdesátých let.(25.7.2010)

  • blackrain
    *****

    Tenhle příběh mě zasáhl na tom správném místě. Malého chlapce mi bylo opravdu líto. Každý s ním jednal jako s hadrem, ale na práci to jim byl dobrý. Ten malý prcek způsobil, že jsem si vzpomněla na Boženu Němcovou a její V Zámku a podzámčí, kde byl taky takový klučina, ke kterému nebyl život taky zrovna moc přívětivý. Před Libuší Geprtovou a Josefem Kemrem musím smeknout.(25.7.2010)

  • Historik
    ****

    Velmi pěkný a velmi smutný film, který je bohužel takřka zapomenutý. Klučina v hlavní roli byl mimořádně dobře vybraný, v USA by za svůj výkon dostal Oscara. A Ilja Prachař vyloženě exceloval.(28.10.2010)

  • Chrysopras
    ****

    Vláčilovsky posmutnělá atmosféra mých milovaných Beskyd. Vynikající dětský výkon a spousta výborných herců v dalších rolích ( třeba Prachař tady opravdu válel ). V rámci Vláčilových měřítek je to skutečně spíše průměrný kus ( asi nejvíc mi scházela výraznější hudební složka ), v kontextu ostatních českých tvůrců - neřku-li současných českých tvůrců - těžkej nadprůměr.(25.7.2010)

  • zette
    ****

    Herecky vykon maleho Drbala povazuji za jeden z nejlepsich detskych vykonu, ktere jsem kdy videl. Z dospelych hercu pak bezesporu zaujme hlavne Prachar, Kemr a Nemecek. Krasne zpracovani Frantiska Vlacila (bohuzel, zadnemu jemu filmu jsem nikdy nedal plne hodnoceni), kteremu mj. pomaha krasna beskydska priroda a nenasilne pridane nareci. Uzasna atmosfera. Jen mam pocit z prilis useknuteho konce...(2.2.2013)

  • charge
    ***

    Co se týče tématu banderovců, tak slabší, než Stíny horkého léta, nebo Zánik samoty Berhof a navíc tomu nářečí jsem chvílema rozuměl hůř, než slovenštině.(26.7.2010)

  • Noviik
    ****

    Krásně drsný filmeček o malém chlapci chvíli po válce. Vynikající Josef Kemr či Ilja Prachař!(25.7.2010)

  • dr.fish
    *****

    Tak tohle je Vláčil ve své nejlepší formě. Dobrodružství malého chlapce těsně po válce, průchod banderovců přes Beskydy jeho dětskýma očima. Poezie a politika. Famózní Vlastimil Drbal je "pastéřem", jak by řekl on. Poctivě udělaný film, kde téměř nezazní "pražština" a mluví se místně. Zážitek z obrazu, jednotlivých postav (Kemr, Prachař, Schmitzer). Kdo umí, ten umí, klobouk dolů pane režisére! 100%(10.6.2012)

  • Master19
    ****

    I když k tomu je blízko, naštěstí se "nehraje na city" a smutná naivita hlavní postavy nezachází do krajností. Říznost beskydské mluvy je zachycena kupodivu pěkně a celý film ubíhá tu rychle, tu pomaleji, až k závěru, který není ani smutný, ani veselý. Rozhodně se nebudu bránit dalšímu shlédnutí, zejména scéna s minou je hodně charakteristická.(14.2.2007)

  • Karlas
    ****

    Melancholický dojemný příběh chlapečka, žijícího krásou pohádkových vyprávění, které mu zahalují doznívající tragédii druhé světové války. Odstřižen od reality hrubého a nenávistného světa dospělých a nebezpečí banderovských přechodů, prožívá svá malá dobrodružství. Myslím, že film zaujme nejen zajímavostí záporných a kladných postav, ale i kouzlem chvilek dobroty a něhy v kontrastu s obrazy tuposti, hulvátství a krutosti. Rukopis Františka Vláčila v tvrdých realistických scénách hezky zapadá do poezie příběhu.(4.11.2011)

  • garmon
    ****

    Pobavily mě animované pasáže. Škoda, že Vláčil netočil pohádky. Balada o stříbrné jedli byla tajemnější, Stíny horkého léta působivější, ale tady taky chvílemi krása. Záběry jak ze Stalkera.(30.1.2013)

<< předchozí 1 2