Plavecký mariáš

Oficiální text distributora k filmu Plavecký mariáš je romantické mámení a láká na něco zcela jiného a vznešenějšího. Plavecký mariáš je především budovatelská obludnost, chytře manipuluje se skutečností a sálá z ní možnost krutého nebezpečí pro všechny s jiným názorem. Definice zpátečnictví a sabotérství se stává novým společenským označením nekomunistického smýšlení. Jediné, co může a dokáže zaujmout, je kamera, řeka a herectví, byť angažovanost téměř všech protagonistů nahání husí kůži. Hlavní postavou budovatelské agitky je plavec v důchodu Josef Váňa (příjemný Jaroslav Marvan) v idealistickém poslání vzoru budovatelského hrdiny. Celkovou společenskou neschopnost nahrazuje nudící se penzista svou vitalitou a v hrdé domýšlivosti a vychytralosti jde příkladem celému okolí. Trochu vtipu přináší postava nahluchlého Šindeláře (dobrý Jiří Plachý st.), dalšího plavce na penzi. Jeho ušní handicap mu dává zcela jasnou výhodu pro manévrování a přizpůsobení. Třetím do party plaveckého mariáše je Domáček (příjemný Eman Fiala), občasný lovec zmijí s obezřetnějším počátkem s ohledem na svůj věk. Hlavní ženskou postavou je Váňova vnučka Božka (zajímavá Květa Fialová) s romantickým probouzením do života. Druhým pólem romance je hajný Václav Maršík (Robert Vrchota). Jeho verbování je v příkrém rozporu s jeho skutečnou prací, která se povětšinou omezuje jen na povzbuzování a přihlížení. Hlavním padouchem je automechanik Franta Srba (Jaroslav Mareš), vzor nechtěného člověka při budování spravedlivé socialistické společnosti. Z dalších rolí: pomáhající Váňův syn a kameník Josef Váňa ml. (sympatický Ladislav Herbert Struna), jeho manželka (Marie Brožová), jejich školou povinný synek se socialisticky zodpovědnou angažovaností při vedení nejmladších Pepík (Stanislav Šašek), hystericky tupý předseda svazáků Jarda Trnka (Vilém Besser), dohlížející polesný Šebek (Gustav Nezval), nedůvěřivý komunistický předák vesnice Mančiňák (Theodor Pištěk), či na dřevo čekající vedoucí pily (Jiří Sovák). Nelze říci mnoho pozitivního o filmu Plavecký mariáš. Zavádějící, nebezpečné. Raději nepřemýšlet a pokusit se zapomenout na husí kůži minulosti, jež se zrcadlí v lidských charakterech až do naší "rozkvetlé" a "svobodné" přítomnosti. (07.08.2017)

Budovatelská témata, kolektivismus apod. mi rozhodně nevadí, naopak, ale i budovatelský film musí mít nějaký ten "šmrnc", aby se divák při tom budování také pobavil. Plavecký mariáš, bohužel, žádný"šmrnc" nemá. Tvůrci vsadili na hezké exteriéry a kvalitní herce a vyznění samotného příběhu je asi už příliš nezajímalo. Natočeno fádně, otravně, bez dynamiky, v podstatě pouze jen s jednou/jedinou dějovou linií. Postavy lezou neustále sem a tam a dohadují se, kdo a jak splaví dřevo po řece na pilu, než docela shnije. Socialistický realismus se zde scvrkl jen na snůšku šedivých budovatelských klišé. (07.02.2024)

Veselohra Plavecký mariáš na námět Jana Morávka byla diváky v době své premiéry přijata neobyčejně příznivě. Proč tomu tak bylo? Zaujal je především prostý lidský příběh bývalého plavce Váni, kterému se podařilo sestavit vorařskou partu a pomohl tak dopravit několik tisíc kubických metrů polomového dřeva včas na pilu. Film realizoval zkušený tým filmařských praktiků v čele s režisérem Václavem Wassermanem a kameramanem Ferdinandem Pečenkou, který dokázal citlivě a poeticky přiblížit krásu neporušené přírody a půvab zapomenutého českého řemesla. Snímek je cenný i tím, že ukazuje vltavské povodí v původním stavu těsně před dokončením kaskády velkých přehrad. Budovatelský entuziasmus pak částečně vyvažují mistři ze staré herecké školy v čele s Marvanem, Plachým, Fialou, Pištěkem a dalšími, byť některé dobově podbarvené vtipy a situace pobaví i přes jejich současnou kamennost. (05.10.2008)

Jasně...není to nejkvalitnější film naší historie. Ono se jich taky v 50. letech moc neudělalo, ale já mám tyhle starší snímky rád. Tak za prvé, odráží dobu. Není lepší důkaz a svědek tehdejší doby než film přímo z té doby. Jasně, agitace tady funguje dokonale. Podobně jako ve filmech s Andělem na letní dovolené a na horách. Ale tomu všemu dodává nějaké větší kouzlo pan Marvan. Mohl on za to, že žil v době komunismu a takové filmy prostě brát musel? Ano, hrál i v kvalitnějších, ale když přišla nabídka, tak herec jeho kvalit ji prostě vzal a neofrňoval se nad tím, co musí hrát. Navíc byla taková doba a nevím, jak by to fungovalo, kdyby zrovna v podobných snímcích hrát odmítl. Možná by dostal zákaz na pořád, kdo ví. Dávám nízké hodnocení, protože sám pan Marvan všechno nezachrání. Mě agitka komunismu až tak nevadí, když na ten film chci koukat, tak už holt musím počítat s tím, že tam je. Mě spíš vadí, že se ve snímku toho až tak moc neděje a že není zase až tak vtipný ač je brán jako komedie. To už i zmíněné filmy s Andělem byly zábavnější. Ale na dobový snímek, navíc s panem Marvanem, ať je jaký je, se stejně rád podívám znovu. (05.10.2015)

Film je ukážkou, ako môže dopadnúť herec, ktorý patril za prvej republiky k tým najlepším ( J. Marvan). Film som si nahral s tohto dôvodu, aby moje deti vydeli v čom vyrastali naši rodičia. Fanatiznus a to myslím každý je strašná vec. Ten vnuk bol úplne sfanatizovaný!!!! Je to dokument o 50tych rokoch. 35%. (17.10.2005)