Režie:
Jiří WeissScénář:
Jan OtčenášekKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Ivan Mistrík, Dana Smutná, Jiřina Šejbalová, František Smolík, Blanka Bohdanová, Eva Mrázová, Karla Chadimová, Vladimír Ráž, Miloš Nedbal, Anna Melíšková (více)Obsahy(1)
Filmový přepis stejnojmenné novely spisovatele Jana Otčenáška realizoval režisér Jiří Weiss v roce 1959. Jde o příběh krátké a tragické lásky dvou mladých lidí, kteří se setkali v těžkých dnech heydrichiády. Hanka, která byla pro svůj „neárijský původ“ odsouzena k živoření v terezínském ghettu, se vzepřela a utekla před transportem. Pavel se jí ujal a přes všechna výstražná hlášení, přes všechny trpké zkušenosti ze svého okolí a přes ustavičná varování své matky ji ukryl v malé komůrce na půdě domu. Denně ji navštěvoval, bratrsky se s ní dělil o příděly, učili se spolu a snili o tom, až bude po válce. Pomalu poznali, že se jejich přátelství změnilo v lásku. Ale sousedka Kubiasová, kolaborantka, Hanku vyslídila a prozradila… (Česká televize)
(více)Recenze (115)
Na film na motivy jedné z mých nejoblíbenějších knih jsem se opravdu těšila a jsem moc ráda, že mě nezklamal :) Příběh byl dokonalý, o tom se vzhledem k tomu, že je to převážně dílem Jana Otčenáška, asi vyjadřovat nemusím.. Ovšem i hudba a celkové zpracování byly skvělé.. Ani hereckému obsazení a výkonům nemám absolutně co vytknout.. Přesně takhle jsem si všechny ty postavy představovala! Dana Smutná byla ve filmu nádherná a skvělá.. Knihu snímek sice nepředčil (ale to se povede jen málokdy), přesto jsem od něj dostala víc, než bych čekala.. :) ()
Romeo, Julie a tma vyčnieva ponad mnohé iné literárne adaptácie. Úplne prenáša náladu, symboliku a shakespearovský tragický milostný konflikt, ktorý sa v Otčenášovej novele pojí s otvorenou obžalobou monštróznosti fašistického protektorátu. Rasizmus i vojna stoja proti humanistickému idealizmu sveta mladých, podobne ako v Krejčíkovom filmovom prepise Vyššího principu. Weiss s veľkou hereckou pomocou Ivana Mistríka maľuje sugestívny portrét doby, v ktorej heydrichovské mračná predikujúce smrť zahaľujú jasne žiariace vzplanutie dvoch blízkych duší do stále hustejšej existenčnej tmy. Nelacná uzavretá morálna úvaha o hrôzach doby, zrážajúcich sa s belostnou čistotou vzťahu a skutočného citu, ktorý v najsilnejších okamihoch prechádza do lyrickej emanácie. 100% ()
212. Po všech stránkách excelentní, naprosto dech beroucí, niterně bolestné, lidské drama, myslím, že je v české kinematografii opravdu jen velmi málo tvorby s tímto dílem jakkoliv porovnatelné, snad jen, rovněž vynikající film Vyšší princip, jen tato dvě díla z temného období Protektorátu mohou poskytnout divákovi opravdu věrohodnou ukázku společenských poměrů a jednotlivých lidských postojů v dusivé atmosféře obav a strachu z každodenních existenčních hrozeb, včetně smrtelného ohrožení života, dílo považuji zpracováním za zřejmě nepřekonatelné, už jen tím, že nejen samotní herci tu dobu, pro nás současníky nepředstavitelnou, prožili a jejich, i když rozdílné osobní zkušenosti, se do nich natrvalo vepsaly, pokusme se tedy alespoň vžít do tehdejší tíživé situace, jak bychom se asi zachovali v dílčích událostech děje my sami, možné osobní přístupy jsou v jednání jednotlivých postav velmi věrohodně ztvárněny, stačí se zamyslet, příběh důvodů k zamyšlení nabízí opravdu množství a jejich vážnost není rozhodně zanedbatelná, řada postojů najde určitě svoji morální paralelu i v současnosti. ()
Nádherný, ale o to více smutný film. Velmi tíživá a vypjatá atmosféra strachu, psychického teroru, útlaku a napětí s období dnu Heydrichiády. Poklidné začáteční tempo filmu vyústí až sdělením řiditele pražského gymnázia (Miloš Nedbal), jejich třídnímu učiteli Vladimíru Rážovi že byl spáchán atentát na Říšského protektora Čechy a Morava. Pak se film rozjíždí na plné obrátky, což na vlastní kůži pociťuje i rodina Rumrelových. Všude v ulicích mraky němců, jejich těžká technika v ulicích Prahy a všeobecný strach co bude.. Zejména syn Pavel (vynikající Ivan Mistrík a jeho mladá židovská dívka Hanka (rovněž skvělá Daniela Smutná) kterou ukrývá v malé komůrce na půdě pavlačového domu to po pár rozhlasových a letákových informací na plno začnou pociťovat, nejprve tedy Pavel a až potom Hanka. Dále se nám krom těchto dvou hlavních herců, ve filmu představí matka Pavla Jarmila (Jiřina Šejbalová), která využije naplno své herecké mistrovství až ke konci filmu, když už jsou všechny karty definitivně rozdány. Její výrazy v obličeji s hrůzou na rtech nám naplno dokazují že to byla opravdu veliká herečka. Dále tam byl Pavlův starý dědeček hodinář Mrázek (František Smolík), který zde ještě nedostal takovou příležitost jako v o rok starším mistrovském Vyšším principu, ale už i tady byl velmi vidět. Hodinář, kutil, snad i vynálezce který si chtěl patentovat své veškeré nápady, jako by byl duchem nepřítomný, ač laskavý tak mi připadalo jako když ani netušil co je za dobu a co se děje venku pod jeho okny. Žil si jen vtom svém světě a málo co ho zajímalo, měl jen své vynálezy a nic víc ho nezajímalo. Byl starý to ho omluvalo. Avšak na konci filmu, ve scéně kdy chtěl schovat židovskou dívku k sobě do bytu mě skoro rozbrečel a neuvěřitelně dojal. Pojď děvče k nám u nás se schováš! Zatímco u jejich baráku to vřelo, poněvadž bydleli někde poblíž Resslovi ulice kde se zrovna odehrával definitivní boj němců s partyzány. A naposledy bych snad zmínil ještě roli hysterky-kolaborantky Kubiasové (Blanka Bohdanová) milenky německého důstojníka, která se vlastně tak trochu zapříčinila o konečnou podobu filmu. Film byl tedy o necelý rok mladší než geniální Vyšší princip, ale byli tu i podobné scény a okamžiky ať už obsazení Ivana Mistríka, jeho role zde pro něj naštěstí nebyla tragická, jen snad duchem, ale o to více prožíval lásku ke své dívce do které se zamiloval. Pak zde byla ale scéna velice podobná právě z Vyššího principu a to ta kdy si přišlo gestapo do školy pro jednoho Pavlova spolužáka kterého hrál Ladislav Mrkvička, tvrdost jeho odvedení však neznala mezí. Tak abych to už nějak ukončil opravdu se jedná o jeden z těch lepších dramatických filmu z období Heydrichiády viz. třeba Vyšší princip nebo Daleká cesta, a rozhodně není horší a v mnoha hlediskách se jim dokonce i vyrovná. To záleží už na posouzení každého z nás. Mě se film líbil a už jen za strhující herecké výkony a za přitažlivou nervysrdce rvoucí působivost dávám za 5*. ()
Vyborny film snad po vsech strankach. Zaujme puvodni scenar, rezie a kamera. Vyjimecne jsou i herecke vykony snad vsech zucastnenych (nejvice zaujal Frantisek Smolik). Weissovi se podarilo zachytit i hutnou atmosferu po atentatu na risskeho protektora. Pro me jeste lepsi film nez Vyssi princip. Jen nechapu, proc snad ve vsech starych filmech musi hrat maturanty 25-ti leti herci. ()
Galerie (7)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (5)
- Ve filmu je zmíněna hvězda Proxima Centauri. Ta ovšem není z Evropy viditelná, natož tak z Prahy. Nachází se na jižní obloze. Pouhým okem je ale nepozorovatelná. (ČSFD)
- Miloš Nedbal si zahrál ve filmu se svými žáky z DAMU Václavem Sloupem a Ladislavem Mrkvičkou. (M.B)
- V roce 1960 na MFF v San Sebastianu (Španělsko) získla film Hlavní cenu - Zlatou mušli a cenu za Nejlepší režii (J Weiss). (M.B)
Reklama