Romeo, Julie a tma

Jeden z mála nesmrtelných českých filmů z 50. let. Přes hubu každýmu fašounovi! (19.04.2013)

70 %. (10.08.2020)

Nie je to žiadne vrcholné dielo, akoby sa mohlo zdať podľa hodnotenia. Na veľmi podobnú tému boli natočené podstatne lepšie filmy, ako napr. o rok mladší Vyšší princíp. Tam kde sa žiada atmosféra strachu, tak sa jednoducho nedostavuje (až som si často hovoril, že aký pohodový film). Miestami to je dosť naivné (napr. hlavný hrdina je až príliš zidealizovaný), niekedy až nahlúple (Proxima Centauri? To si snáď robíte prdel!), herecké výkony občas preafektované. Ten nepríjemný zvuk na dvore, to ako mal byť vtáčí spev? Mne to skôr pripadalo ako točenie starou, hrdzavou kľukou. Výborná je kamera, zábery na vnútornú stranu bytového domu, či na točité schody sú ozaj pôsobivé. Potešil ma mladučký Mistrík v jednej z jeho prvých rolí, smutná Smutná už o niečo menej. Námet, resp. scenár sú výborné, keby sa toho chopil nejaký schopnejší režisér, zrejme by bol zážitok nezabudnuteľný. (14.08.2021)

Byl jsme na tom se školou.. na základce.. před 10-ti lety ....... a stále si na tu temnou atmosféru strachu vzpomínám (06.05.2009)

Kniha mě bavila převelice a tak jsem vlastně moc nečekala /jako ostatně od všech adaptací vycházejácích z knižních předloh/. Ale ono to byl silný zážitek i tady. Takové dílo se jen tak nevidí. (27.04.2013)

Rozmýšlení zda čtyři nebo pět hvězdiček rozhodly závěrečné dramatické scény, Které Blanka Bohdanová, Jiřina Šejbalová a František Smolík sehráli geniálně. Film je o rok starší než Vyšší princip, vztahující se ke stejnému období (v obou hráli I. Mistrík a F. Smolík, i když v jiných psychologických polohách). Dana Smutná hrála poněkud nevýrazně, ale v intencích tehdy mladými herečkami zahrávanými. Film neměl slabá místa, Jiří Weis byl skvělý profesionál; možná se dnešní generaci bude zdát poněkud rozvleklý a málo akční, ale tím víc se může divák zamyslet i nad psychikou, nad všudypřítomným strachem, kterého se každý snaží zbavovat po svém, ale ve vypjatých situacích vyplave na povrch. (03.09.2014)

Tématem, atmosférou (která je obrovsky hutná) a částečně i obsazením velmi podobný film jako divákům mnohem známější Vyšší princip. Navzdory tomu, že název díla odkazuje na slavnou Shakespearovu tragédii, je jeho děj méně patetický, komornější a proto nejspíš i divákem opomíjený... Paradoxně je pro mě mnohem uvěřitelnější, než ze skutečné události vycházející Vyšší princip. Film vzdává hold lásce a jako prostředek k tomu využívá odvahu hrdiny v kontrastu se strachem ostatních. Tato odvaha pramení právě z lásky Pavla k Ester. Takové hrdinství možná působí všedněji než hrdinství postav ve filmu Vyšší princip, na mě ale zapůsobilo mnohem silněji. (12.11.2017)

70% — V průběhu dvou let byly různými režiséry podle různých námětů natočeny dva černobílé filmy odehrávající se na pozadí atentátu na Heydricha a v obou hrál hlavní roli Ivan Mistrík (a ve vedlejších rolích se objevili např. František Smolík, Václav Lohniský, Jiří Kodet, Jindřích Narenta). Tento stojí asi trochu ve stínu slavnějšího Vyššího principu, ale předkládá nám neméně zajímavý příběh. Byla to opravdu hrozná doba a neměla by být zapomenuta. (01.02.2018)

Ve své době musel být film mrazivým dramatem. Ovšem po šedesáti letech od jeho vzniku už netáhne. Hlavní postava Ivan Mistrik je rád, že ze sebe vykoktá nějaké to slovo. Dana Smutná se tam jen tak nějak ukrývá a celé to plyne strašně pomalu. Spád filmu se zlepší až vyhlášením atentátu na Heidricha. Jenže to je už pozdě, protože v tu chvíli jsem už byl utrápený tímto pomalu plynoucím dějem. Podobný film je o rok starší VYŠŠÍ PRINCIP, jenže na ten se dá dívat v kuse od začátku do konce. [2396. hodnocení, 102. komentář, 82%, 890. nejlepší film] (03.10.2019)

Závěr mě dostal. (02.05.2020)

Jiří Weiss přesně a syrově zobrazil mrazivou atmosféru strachu a obav z právě se rozjíždějící heydrichiády. A nejen celkově, ale i v mikroklimatu činžovního domu, kde student ukryje mladou Židovku. Mezi nimi se po chvíli začne rodit nesmělá láska, nicméně než interakce tohoto dua jsem si vychutnával právě autentické protektorátní reálie na bázi každodenního života. Bohužel konec mě příliš nezasáhl - pocitově byl dosti nelogický. Tato "romance" určitě stojí za vidění, už jen díky opravdu dobře vystižené atmosféře tehdejších poměrů. Film je hodně podobný starší "slovenské verzi", která je dle mého názoru o dost intenzivnější. NoirFilmFestival 2021. (19.10.2021)

Nějak mi tento film nepřirostl k srdci. Dávám 3 hvězdičky (76%). (26.07.2008)

Na tomto filmu se mi moc líbí, že je plný náznaků. Není zde přímé ohrožení nacisty, kteří by přišli a drancovali a právě v těchto náznacích to v člověku nejvíce graduje. Nutno říci, že jsem opravdu cítila reálný strach s tímto párem v situacích, kdy mohlo dojít k jejich odhalení. (14.08.2011)

Naozaj silná dráma, s výbornými hereckými výkonmi, príbehom, ktorý chytá za srdce. Atmosféra je mrazivá, teda ja som mala pri niektorých scénach možno väčší strach ako samotní hrdinovia filmu. Technické spracovanie naozaj pôsobí veľmi sugestívne, obraz vťahuje a zvuk strašidelne zvýrazňuje tú obrovskú hrôzu, ktorú ľudia prežívali. (09.01.2010)

Začátek – bubínky jak při pochodu hitlerjugend. Film byl asi náročný. Registruji devět asistentů. Proč poslouchají německé rádio?? Pak česky. Ale proč vůbec poslouchají rádio a nechávají si prát do hlavy prolhanou propagandu a strach? Mladej pán (posléze se ukáže, že je to astronom!!!) bere Boží jméno nadarmo: „pro K.P.“ Dědek: „Proč zavíráš to rádio? Ty pštrose“ Rozhlas: „Bude zastřelen ten, ten taky bude zastřelen, rovněž tamten bude zastřelen...“ „Frak z vydělaný lidský kůže“ – to je ale pěkně blbej vtip, dědku! Domovník se přidá, strachu je furt málo: „V devět zavírám dům. Po každém prý hned střílejí.“ Hezká hříčka: „Tady není protentokrát“ 37:30 Nacisté teatrálně zatýkají studenta, jemu se vysypou sešity a zrovna na jednom z nich je „zeměkoule“! Na venkově nesmrtelnej děda. A už tu máme praktické školení o vesmíru: „Dvě hvězdy se otáčejí kolem jednoho gravitačního středu.“ – cože? Gravitační střed tvoří asi vakuum. „4 a čtvrt světelného roku.“ „Budu studovat astronomii.“ – extrémně důležité povolání. „Světlo hvězdokupy sem letí 200 tisíc let.“ Dívka ho znejistí:  „A co je dál?“ Teď mu došla fantazie: „No zkrátka vesmír.“ „Věříš v Pána Boha?“ „Někdy bych skoro chtěla, aby byl. Ale on stejně není. Nemohl by se na to dívat, kdyby byl.“ – komunističtí opičáci si musí přihřát svojí ateistickou bezbožnou komunistickou polívčičku. Holka ocení jeho „vědomosti“: „Já jsem ráda, že tolik víš.“ Klauni v holínkách jdou na návštěvu. Proč do toho tak řve ten kanár?? Astronom z toho ztrácí nervy (já taky). Tlustá bába se neštítí šířit děs a hrůzu: „Představte si, zastřelí každého desátého Čecha.   P ř e d s t a v t e   s i .“ Přísahání. „Starej blázne!“ Astronom chce zavraždit sousedku. Vyhrocený konec. Fakt stačilo! (15.01.2022)

Skvělá předloha, scénář i režie byly bohužel degradovány amatérskými výkony obou hlavních hrdinů, z nichž ani jeden nedokázal vyjádřit vnitřní napětí, strach a bolest tak, jak bych si to představoval. Že to není tím, že film je přes 50 let starý dokazovali hlavně Jiřina Šejbalová s Václavem Smolíkem, ale třeba i mladí Jiří Kodet a Blanka Bohdanová. (28.09.2011)

Je to docela dobrý film, ale na mě je až moc patetický, hlavní hrdina se tváří tak tragicky hned od úvodních titulků, chtělo by to trochu života, než přijde tragedie. Bohdanová působí uvěřitelně, ostatní z mého pohledu trochu přehrávají. (19.08.2011)

Velice dobře propracovaný film jak probíhal protektorát ve městě. Přeprava židů do transportu, lístkový systém a lidé byli vůbec rádi že žili. A dokonce nezapomněli i na reálné ůčesy. Všichni v realitě chodili rozcuchaní v té době a na takové hovadiny jako stříhání, barvení a kulmování neměli ani pomyšlení. To ty prvorepublikové filmy všechno zkreslují. Jinak hvězdičku ubírám za to, že mi toho chlapce bylo líto. Tolik se snažil udělat maximum pro svou dívku a nakonec zbytečně. (27.09.2018)

Tento film skutečně vystihl tragedii dvou tajných milenců - při sledování mi až běhal mráz po zádech, když jsem slyšela výstřely z ulice. Panu Smyczkovi se o pár let později rozhodně nepovedlo dílo režiséra Weisse předběhnout. (03.03.2005)

Hodně kvalitní film z druhé světové války, krátce po atentátu na R. Heidricha. Film mám moc rád společně s filmem Vyšší princip, které jsou si v této poválečné době podobné. Jak scénář, režie, kamera i herecké výkony podle mě jsou rozhodně nadprůměrné. V tomto filmu je parádně naznačenou jakou cenu má lidský život. Po filmu jsem si vzpomněl na Osvětim, kde jsem byl a ty pocity byly strašné. (04.01.2007)