Strašení

Scénář: Nelson Gidding .. Uzavřená mysl je nejhorší obrana proti nadpřirozenu. Obdivoval jsem pečlivou práci filmařů, především kamera je perfektní. Film staví na atmosféře, kterou tvoří především tajemné zvuky starého domu a je protkán monology jedné z postav, které se její neradostný život pod psychickým nátlakem událostí zcela rozpadá a směřuje k šílenství. Ovšem nebál jsem se a tento druh atmosféry na mne prostě nějak nefunguje. Jistě, strach měl pramenit z toho, že nevíme, co se skrývá za zavřenými dveřmi, ovšem pokud měl doktor Markway v záměru udělat v domě výzkum paranormálních jevů, tím že bude nečinně postávat za dveřmi toho těžko dosáhne..:-) (23.09.2007)

Veľmi príjemný starý horor. Klasický duchársky príbeh o strašidelnom dome, kam sa vyberie partia výskumníkov. Len trochu v staršom šate. Musím povedať, že miestami je to desivejšie ako tieto nové filmy plné digitálnych efektov. Tu sú prakticky len zvuky. Žiadne hojdajúce sa lustry, plieskajúce dvere, strašidelné tváre, ľakačky... Poctivá čiernobiela ducharina. Niekomu by mohlo vadiť príliš zdĺhavé vykresľovanie hlavnej postavy, no mne nie. Stopáž 110 minút sa tiež zdá dlhá, no podľa mňa to celkom rýchlo ušlo. Bohužiaľ hrozne mi tam vadil majiteľ domu, toho by som z celého príbehu vyrazil... 80%. (26.08.2010)

Originální verze hororu, ktrerý později zremakoval Jan de Bont pod názvem "Zámek hrůzy". Vzheldem k době vzniku nemůže divák očekávat okázalé efekty a tvůrci straší různými zvuky a hlavně tím, že není nic vidět. Pár scén je opravdu strašidelných a zvuky i kamera jsou na výborné úrovni ale celkově mi to přišlo příliš zdlouhavé a tím pádem docela nudné. (01.07.2009)

Film sa snaží budovať ťažkú desivú atmosféru, no s pár buchnutiami, dobrou prácou kamery a mierne psychicky nevyrovnanou hlavnou postavou sa to dá len ťažko dosiahnuť. Celý film čakáte, kedy sa to už konečne rozjede, až príde koniec a zistíte, že po horore ani napätí tu nebolo ani chýru. Jediná aspoň trošku napínavá scéna bola na rozheganom schodisku, inak nuda. (04.11.2018)

Aby se stal dům další, potažmo hlavní postavou ve filmu, musí umět strašit. To tenhle neumí, protože nechápe základní věc, že největší strach vyvolávají diagonály, tedy schody na půdu, nebo do sklepa. V tomto filmu se ale pracuje výhradně s pohybem po jednom patře, a pokud se přece jen směřuje po vertikále, skončí to točitými schody jak z Vertiga (kde to díky mysterioznímu thrilleru fungovalo, ne tak zde na půdě hororu), a ke všemu tyto schody nejsou oddělené podlahami, ale „visí“ v celé místnosti, aby vynikl kubisticko-expresionistický pohled kamery z rohu místnosti. (26.08.2008)