Oldřich a Božena
Drama / Historický
Československo, 1984, 84 min
Režie:
Otakar VávraPředloha:
František Hrubín (divadelní hra)Scénář:
František Hrubín, Otakar VávraKamera:
Jiří MacákHudba:
Otmar MáchaHrají:
Jiří Bartoška, Vladimír Kratina, Ilona Svobodová, Jana Šulcová, Yvetta Kornová, Valerie Kaplanová, Libuše Geprtová, Boris Rösner, Jan Přeučil, Gustav Opočenský, Pavel Nový, Oldřich Navrátil, Ladislav Křiváček, Jaromír Hanzlík, Ladislav Frej st., Jiří Adamíra, Světlana Nálepková, Naďa Hejná, Svatopluk Matyáš, Milan Sandhaus, Jana Vychodilová, Jan Schánilec, Milan Hein, Jiří Tomek, Klára Jirsáková, Petr Jákl st., Petr Skarke, Miloš Vavruška, Monika Hladová, Soňa Ondroušková, Martina Gasparovičová-Bezoušková, Eva ŘepíkováObsah
-
"Na přelomu 10. a 11. století se v bratrovražedném boji mezi Přemyslovci a ostatními rody rozpadla boleslavská říše, ze sporů těžil především německý císař. Tehdy se zdálo, jakoby český stát i rod jeho knížat byly před zánikem..." Těmito slovy scénáře se začíná odvíjet příběh filmu Oldřich a Božena, jehož námětem se stala stejnojmenná divadelní hra Františka Hrubína.(oficiální text distributora)
"Na přelomu 10. a 11. století se v bratrovražedném boji mezi Přemyslovci a ostatními rody rozpadla boleslavská říše, ze sporů těžil především německý císař. Tehdy se zdálo, jakoby český stát i rod jeho knížat byly před zánikem..." Těmito slovy scénáře se začíná odvíjet příběh filmu Oldřich a Božena, jehož námětem se stala stejnojmenná divadelní hra Františka Hrubína.Komentáře uživatelů k filmu (20)
-
sportovec
Toto Vávrovo drama tvoří jeden z článků kvalitativního posunu v českém filmovém hereckém i autorské nazírání sedmdesátých a osmdesátých let ve vazbě na tehdy nové výsledky historického bádání a neomezuje se zdaleka na Vávru (ještě výrazněji se projevil např. Oldřich Daněk). To, co se jeví jako neúměrná krutost nebo přemíra divadelního herectví, je především specificky televizním uchopením látky. Pokud se někomu tyto věci zdají být drastické, doporučuji k bližšímu poznání edice různých smolných knih nebo např. přímo Kosmovu KRONIKU či KRONIKU Vavřince z Březové. Přesnější uchopení reality není ještě bezuzdným naturalismem nebo akčním filmem. Naopak za úspěšnou bych považoval snahu o postižení psychologie postav, která zahrnuje také ústrojnou integraci moderního pohledu či - chcete-li - interpretace. Vávrovo dílo z těchto důvodů stavím podstatně výš než většina spolukomentátorů tohoto fóra.(20.10.2007)
-
LiVentura
Naše bájná histórie..(28.10.2009)
-
WANDRWALL
Film se mi líbíl už v dětském věku. Tehdy jsem nevěděl proč. Až časem mi to došlo. Pro mě je to hlavně o možnostech života v době, kterou lidi prošly. Co bylo možno tehdy zažít. Potom o konkrétních lidech, pokusu je přiblížit na základě legendy. (26.2.2011)(25.2.2011)
-
Ivoshek
Vcelku solidní filmík, který sedí spíše do TV než do kina, s dobrým obsazením a (narozdíl od jiných Vávrových opusů) i vceku historicky věrný. A vzhledem k tomu, že z období kolem 11. století se toho tady moc nenatočilo, jsem i za tohle vděčný.(21.12.2008)
-
Aky
Pěkný historický filmeček. Pan Vávra umí a česká historie je vděčné téma.(7.3.2009)
-
Cushing
"Vávrovina". Ale Boženka Ilona Svobodová měla... ehm... své kvality. Pokud jde o zobrazování násilí, myslím, že tohle dílko téměř nemá v českém filmu konkurenci.(3.7.2007)
-
Wallas
Pěkné zpracování legend, které ovšem příliš čpí vávrovštinou a na které se až přespříliš podepsala divadelní praxe českého herectví.(23.10.2007)
-
honz
Pěkně natočená freska zobrazuje jednu z etap zrodu raného českého státu. Soupeření křesťanství s původními pohanskými zvyky a kulty; potýkání v přemyslovské dynastii - Oldřich (Jiří Bartoška) nechá oslepit svého bratra Jaromíra (Ladislav Frej), který byl již předtím na příkaz jejich staršího bratra Boleslava III. vykleštěn. Otakaru Vávrovi se neoddiskutovatelně daří zpracování historických látek. Za zmínku určitě stojí i herecké výkony hlavních protagonistů.(24.11.2009)
-
wosho
Syrové, místy i autentické, občas trošičku Jiráskovité (a to pod předlohou je Fr. Hrubín) a silně pročeské a protiněmecké. Vávrovy se poslední filmy dařili hlavně po oné autentičnosti. Bohužel scénář je místy šablonovitý, dialogy divadelní a patetické-filmu i silně ubližuje moderní čeština. Herecké obsazení výzazné, jen Bartoška se mě do té doby moc nelíbil. Přesto se jedná o kvalitní historický film pro náročnějšího diváka.(14.9.2009)
-
dr.fish
Vcelku odvážný snímek o tom, jek to tenkrát mohlo být. Vhledem k naprostému nedostatku písemných pramenů si museli filmaři skoro všechno vymyslet, hrdinové mají vlastnosti blízké naší době a našemu chápání. Myslím, že tady se to dá brát pouze jako připomenutí divokých zmatků doby, z níž náš stát nutně nemusel vyjít vítězně a stabilizován. Přesto zejména díky Oldřichovi a jeho levobočkovi se tak stalo. A o dvě generace později už Vratislav získává královský titul. Rex Bohemiae!(20.2.2010)
-
conery1
Téma veľmi dôležité pre české povedomie nie len preto, že príbech zachytáva dramatické obdobie a okolnosti narodenia zjednotiteľa jadra Českého územia kniežaťa Břetislava. No príbech zachytáva i stred zo západu postupujúceho kresťanstva so staroslovanským, duchovným vyznaním, oslavujúcim súžitie s prírodou a počatie. Výborní Bartoška a Hanzlík. Trochu mi vadila ( podľa mňa ) prehnaná teatrálnosť v niektorých scénach. Film ma začal naozaj baviť až keď Oldřich prevzal iniciatívu nad svojou budúcnosťou a tým i budúcnosťou Přemyslovcov.(9.3.2009)
-
farmnf
Docela slušný Vávra ale ne veledílo. Bartoška tu skutečně hraje, Frej též a nejlepší je jako vždy Adamíra. Kamera je jakási zprasená, scény až zbytečně tmavé. Nutí to člověka zamyslet se nad naší historií. Nemáme být moc co pyšní. Jsou to samé kastrace, vraždy, krádeže manželek, bigamie, nenávist a zrada. Mnoho z toho trvá dodnes.(3.2.2010)
-
klúčik
Dobrý film , ktorý mal aj nádych erotiky..... Jana Šulcová to bola.....60%.(29.11.2010)
-
Morholt
Celkem sugestivně podaný obraz jednoho z nejkrvavějších údobí našich dějin, ve kterém příběh Oldřicha a Boženy tvoří jen kulisu mocenskému souboji mezi přemyslovskými knížaty. Mám sice dějepisné výhrady, protože k oslepení Jaromíra došlo až v Břetislavově dospělosti, ale z hlediska historického filmu se jedná o velmi slušnou práci. 80%(15.4.2011)
-
Paity
Otakar Vávra opět neodolal a musel natočit nějaký historický "epos" z českých dějin. Tentokrát se zaměřil na Přemyslovce.(12.2.2013)
-
lucascus
Tak tento snímek mě teda neuchvátil, co se týče historického hlediska, tak mi to přijde nepřesné (skoro jakoby se to odehrávalo v pravěku a ne v raném středověku). Herci místy přehrávali, v podstatě žádný herecký výkon mi neučaroval. Celé mi to připadalo jako v divadle, kulisy, kostýmy. Přemyslovce Oldřicha jsem si představoval úplně jinak - no prostě mi to nesedlo. Sorry.(1.7.2010)
-
Brinkley
Zapomeňte na optimistického Jiráska a idylické Alšovy ilustrace, tohle je sugestivně zobrazený drsný středověk. Mně osobně je na půdě historických fresek sice milejší intimní a hloubavější pojetí Oldřicha Daňka s nadčasovým přesahem, nicméně i tento Vávrův počin má něco do sebe.(28.11.2012)
-
Rodin
Dal bych hvězdy dvě, ta třetí je tam za prsa Ilony Svobodové a Jany Šulcové.(17.3.2010)
-
lizardking
Oproti jiným Vávrovým filmům ze 70. a 80. vcelku kvalitní film, dobře zpracované historické téma, celkem ucházející herecké výkony, napodiv žádná viditelná propaganda.Dokonce i vcelku realistický pohled na život,což se projeví např. když Oldřich začne zpívat písničku:"Nalokám se s lokajem čisté vody u potoka, ale víno piju sám" a lokajové kolem něho se podlézavě smějí.Ještě víc pak, když svému přicmrndávači, který jako jediný přežil, když Přemyslovci vyvraždili jeho rod a jeho samého nechali vykastrovat řekne: Potom, co můj rod udělal tvému rodu, ti nemůžu věřit. A vysmívá se mu do ksichtu. Arogance,samolibost, suverenita a živočišná síla z tohohle Oldřicha sálá.(6.1.2009)
-
Aberdeen
Film nemůže být historicky věrný, protože scénář vznikl na motivy divadelní hry Františka Hrubína, tedy žádný historický dokument! On by ani nebyl možný vzhledem k (ne)četnosti dochovaných historických pramenů k tomuto období. Nebudu hodnotit ničí prsa, ale atmosféru temného úsvitu českého středověku (pořád ještě). Tu mi evokuje příjezd Jaromírovy družiny a Guntherových lidí kolem chudobných chatrčí na mýtinách v hlubokých lesích a kolem volně pohozených mrtvol. Divadelní pojetí, patrné na projevech herců, na mě vůbec rušivě nepůsobí - jak už jsem uvedl, je to vlastně volný přepis divadelní hry. Výborní dle mého Frej, Šulcová, Opočenský, ale zejména Jiří Adamíra. Jeho Gunther jako středověce intelektuální Ďábel-našeptávač je pro mě zážitkem vždy, když se na tento film dívám.(29.9.2010)
