Gilmour93

Z traumatizovaného žoldáka se stává univerzální voják, který ať už zastaví, nebo nezastaví, tak (zřejmě) nepřežije.. Drsnost přestřelek a přítomnost krve nepřebily fakt, že to celé působí jako dítě vesnického idiota a jeho imbecilní matky. Hawke se chtěl zřejmě zařadit mezi akční geroje 40+, ale tady se hlavní role mohl chopit i odulý racek Štefan..

Otevřený konec je jedinou útěchou posledních 24 hodin Montgomeryho Brogana před ztrátou svobody, hezkého obličeje a všeho co má rád. Čas pro pozdní lítost, když příštích sedm let po něm neštěkne ani Doyle. Z Ground Zero míří dva světelné kužely k nočnímu nebi a z krapítek xenofobního monologu Montyho nasraného alter ega se zrcadlí Spikeho láskyplný vztah k zjizvenému městu na řece Hudson. Nepřekvapivě velmi dobrý Barry Pepper.

Nad alkoholem prý nejde zvítězit, jen Moraváci umí zremizovat, ale to autoři tohoto rčení asi neviděli Sandru. Za necelé čtyři týdny v suchým triku.. Za celou dobu se to nestačí plnohodnotně vyprofilovat ani jako komedie, ani jako drama a už vůbec ne jako kombinace obojího. V tomto ohledu mělo jasno jen těžce návykové Santa Cruz.. Raději Sandru v busu než na Antabusu..

Že by zkratka britských jednotek SAS znamenala Spolek Armádních Sexuchtivců..? S roztěkaným vizuálem u mě Boyle shořel jak Manchester a navíc s blížícím se závěrem je studnice scénáristických nápadů podobna úvodním londýnským ulicím. I přes některé hutné scény (rodiče, oční kapky B.Gleesona) mě jeho film jako celek nenakazil a z hlavy se mi vykouřil do nějakých 28 minut..

Tak Begbieho už nezajímá alkohol, ale krev.. J.C.Fresnadillo zaujal vycizelovanou formou bezútěšnosti, do které vložil dynamické akční sekvence zběsilého střihu (ty nemusím), Murphyho hudbu zcela kompaktní s děním na plátně (to můžu) a několik opravdu kuletažných scén (napalmový nálet, smrt čeká všude na J.Rennera, či Londýnský masakr rotorovou pilou). Dovedně se nakonec vyléčil i z virové nákazy logických děr ve scénáři, kterou v první půli sám sebe nakazil a v porovnání s Boyleho bio hazard událostmi mínus 24 týdnů u mě o poprsí nepříliš vyvinuté bakterie tyfu svým nekompromisním tahem na branku zvítězil. Za ten nezastřižený pažit ve Wembley měl správce stadiónu okamžitě dostat padáka. A ještě se bude vymlouvat, že nemůže přijít do práce, protože mu manželka vyhryzla kus krku..

„I'm just a clown dancing to the sins of mankind..“ Sid už bohužel nebyl fit a Smrt před ním ani nenechala brzdnou dráhu, pozérské dialogy vypadají jako napsané třináctiletým puberťákem a paní Zombieová svými „vznáším se na obláčku“ kreacemi připomínala Terezu Pergnerovou při moderování Esa. Kdo v tom ovšem hledá Zombieho se vším, co k němu patří, ten ho tam najde (v tom je jeho autorská zacyklenost fajn). Čekat od toho něco jiného, je stejně naivní, jako hledat u zaměstnankyň Estrella Del Motel panenskou blánu..

„Reklamu na hovno dnes v telke dávajú, každý z nás spozornie len čo zbadá ju..“ Mašínův debut lze rozdělit do dvou, na tuzemské poměry nadprůměrnou formou protkaných, částí. V první bohémský a účelně nesympatický floutek Ivan Heinz příživnicky básní životem, načež je ve druhé pohlcen historicky nechvalně známým obdobím hluboké mysofilie, aneb: "dandy, ó, dandy, osmačtyřicátý je konec srandy." Pominu-li skutečnost, že Hádek do své role nedorostl (nebo ji přerostl ?) a Huba mu opakem jeho velkohubosti dává herecky přes hubu, vidím hlavní nesoulad v tom, že autor se sice po vzoru hlavního hrdiny snaží "jít svou vlastní cestou", ale jaksi zapomněl na chování nespoutaného básníka, který se mylně nespolehne na rozum místo citu. Nehledě na to, že točit o boji individuality proti jakémukoliv systému z pozice reklamního klipaře a k tomu za 80 míčů, mi přijde jako kapánek pokrytecký počin. „Možete ho zohnat´ len pod rukou, nádherne hovno z hor (Kavčích)..“

„Just because something stopped Bela Lugosi doesn't mean it can stop these things.“ aneb kašlete na česnekovou plantáž a zřiďte si domácí pěstírnu marihuany.. Má očekávání byla nekompromisně bodnuta dřeveným kůlem přímo do srdce. Logika zamrzlá v permafrostu, nepochopitelné skoky v ději, upíří kvičící jak prase, které vyvádí z chlívku k plnění tlačenky a jejich pobledlý guru plný hlubokých keců, ale plytkých činů. Řemeslně nadprůměrná gore jednohubka s anémií příběhu. Nemáte někdo číslo na zubaře Bena Fostera..?

The Cat and the Canaries.. Cílevědomý, minimalistický, zdánlivě emočně chladný hon na vousatý symbol zla. Uvědomělost toho, co chci natočit, z toho stříká každým záběrem, pokud se na jen chvíli ustoupí ze stezky strohosti, je to jako návrat do osmdesátek s Chuckem Norrisem (opakovaný výbuch vrtulníku z 5 úhlů), chlad kolem mangusty obklopené útočnými jedovatými hady se s posledním záběrem změní v mrazení. Motor napájený cílem před sebou najednou zhasl. Zlo je pryč, ale za jakou cenu? A zástup dalších zel přešlapujících za dveřmi není žádnou útěchou.. Mám za to, že kdyby urputné agentce Jessice Chastain umřelo při 9/11 dítě, nepíše šéfovi počet dní nečinnosti na sklo kanceláře fixou, ale vyrývá mu je do těla nožem..

„This is where we hold them! This is where we fight! This is where they die!“ Učebnicová ukázka moci filmového traileru. Pokud nehodíte do ringu ručník, uvidíte v Snyderově továrně na testosteron vítězství formy nad obsahem K.O. v prvním kole. Být Řepka.., promiňte Hitler.., ehm vlastně Butler můj vůdce, tak skočím oděn jen v bederní roušce z nejvyššího útesu Hot Gates do samého srdce šiku Immortals..