see_sawandrew

Postapokalyptická vize frajera jménem McG se neshoduje s tou, jakou nastínily předešlé díly, ani v tom malém keříčku tam opodál, natož v technicky vybaveném válečném odboji a v atmosféře už vůbec ne. Když vznikne něco, co vzniknout nemělo (a že čtyřka opravdu vzniknout neměla), nikdy se z toho nevyklube nic dobrého a zatímco Godzilla zničila moderní město, Terminátor Salvation zničilo moji sladkou terminátorskou fabuli. Ale s takovým očekáváním jsem si tuhle hrůzu pustil. 45%

Přechod od temného sci-fi k mainstreamové akci skončil přesně tam, kde se dalo očekávat. Linda Hamilton, která táhla dva předchozí díly, už zde není k nalezení, protože uplynulo dalších pár let, a z mladého Johna je nešikovný trouba, který ještě k tomu potká svou lásku z dětství. Ani Arnold už není, co býval. Takže se sází na triky, které jsou někdy dobré, někdy nemasné neslané a jindy zase úplně zbytečné. Nebýt závěru, který je jako jediný skutečně skvělý, zalitoval bych, co se to stalo s mým oblíbeným akčňákem. Po ohlášení čtyřky jsem ale pochopil, že bude ještě mnohem hůř. 65%

Blíží se bouře... Film, ke kterému Camerona inspiroval pouhopouhý sen, se stal jedním z milníků žánru akčního sci-fi. I když mám raději jeho pokračování, temná atmosféra jedničky plná nejistoty a paranoie by se dala doslova krájet. Jen musíte ignorovat časové paradoxy. :-) 80%

NO FATE! Většina akčních filmů mě absolutně nebaví. Už jsem byl párkrát na vážkách a myslel si, že prostě nemám rád tenhle žánr. Pak si vždycky vzpomenu na Terminátora 2 a uvědomím si, že kdyby filmaři dokázali do akčních filmů vložit emoce, osudovost, kulervoucnost a mytologii s takovou grácií jako Cameron, byl by akční žánr možná můj nejoblíbenější. 95%

Johna Goodmana i Ricka Moranise mám velmi rád a ani v tomto filmečku mě nezklamali. Proto odpouštím lehce hloupoučký příběh. 60%

Tohoto tatínka slasheru uznávám jako přelomový film v tom ohledu, že výrazně používá hudební složku k šokování diváka (když vynechám samozřejmě žánrově nezařaditelné Psycho). Tento doplněk lekačky se využívá dodnes, i když mnohem méně efektivně. Nejlepší Carpenterův film to ale rozhodně není. 70%

Achich ouvej... na hororové delikatesy jsem jako dělaný a pro originalitu jsem ochoten cestovat třeba přes celou Saharu, ale tento filmeček opravdu dobrý není. Onen lákavý nápad je zpracován ani ne hororově, protože se u filmu ani na okamžik nebojíme a dokonce ani nelekneme, a pokud je zpracován komediálně, tak jen hodně špatně, protože jsem se zasmál akorát u jízlivého pohledu hlavní hrdinky v samotném závěru. Tento film je zkrátka nudný až po zuby... příště trochu více odvahy, páni filmaři, když už chcete šokovat tématem, šokujte také zpracováním. Mně z filmu zůstala myšlenka, nebo spíš otázka, kolik z nás chlapů by se ještě vůbec mělo čím chlubit, kdyby všechny nakrknuté ženské využily takovýchto evolučních darů. 20%

Very good, Mr. Gordon. May I use your phone, please? Neuvěřitelné zjevení, které od Demma snad nečekali ani ti největší fantasté, se rázem stalo nejen špičkou psychothrilleru, ale jedním ze základů jeho žánrové definice. Film je nezapomenutelný hlavně díky úžasným postavám a vynikající hudbě Howarda Shorea, ale já bych se rád zmínil právě o fantastické režii. Až díky propracovanému sledu scén může Mlčení jehňátek stát na naprostém vrcholu svého žánru. Film totiž nesmírně pozoruhodným způsobem manipuluje s divákem. Většina thrillerů pracuje s napětím po obsahové stránce, s co největším důrazem na příběh. Demme ale posunul filmové napětí do úplně jiných rovin, protože natočil film, který diváka krutě vodí za nos. Porušování principu establishing shotu a logické kauzality po sobě jdoucích záběrů (nejlépe je to vidět při scéně "Zvonění u dveří") má za následek maximální identifikaci diváka s postavou. Do poslední chvíle to vypadá, že Starlingová s Crawfordem mají všechno pevně v ruce, aby v další vteřině přišla totální destrukce všech ideálů, které se divákovi stačily utvořit v hlavě. Ze současných filmařů pracuje s podobným druhem klamu snad jedině Nolan, i když zdaleka ne tak bravurně jako Demme v tomto filmu. První zhlédnutí exaktické, všechna další už "jen" plná údivu, jak mohl rutinér natočit takto geniální film. 100%

Velmi dobrý thriller, který čerpá z povedené zápletky, ale neprospívá mu Hitchcockův narativní styl MacGuffin, který drží sekundární příběhovou linii až příliš dlouho na plátně - téměř až do samotného závěru, který se teprve vrací k hlavní myšlence - co je to 39 stupňů. Komediální prvky naopak sedí výborně a herci jsou ve svých rolích přesvědčiví. 70%

Celou dobu, když jsem sledoval ty kompozičně vymakané záběry a hltal silný příběh o diskriminaci těch "geneticky slabších" a o nezastavitelné vůli splnit si svůj sen, jsem si říkal, že je to všechno velmi dobré, ale že tomu přece jen něco chybí, něco, bez čeho se pětihvězdičkový film neobejde. Jenže když zaznělo Departure a já hleděl na závěrečný střih mezi plameny, a když se pak objevily hvězdy, pochopil jsem, že filmu Gattaca jich nechci dát jen pět, ale všechny v celém široširém vesmíru... 90%