Okara

Ne, ne a ne. Úroveň ságy v této části prudce klesá. Pryč je Sylvestrův výkon. S ním zmizelo i to kouzlo neznámého boxera, Rocky je na špici, má všechno a už to zkrátka není ono, vše, včetně režie a hlavně zápasů, které už vypadají opravdu vykonstruovaně chybou kamery, mi přišlo velmi odfláknuté, tohoto dílu se mohl Stallone vyvarovat. Jediným plusem zůstává nový soundtrack Eye of the tiger. 40%

Sinusoida úspěchu se opakuje, akorát že tentokrát začíná na vrcholu, aby spadnul na dno a z něj se vybojoval opět na vrchol. Bohudík se opakuje i Sylvestrův výkon z prvního dílu, ale scénáristicky je úrovňově někde jinde, děj pokulhává s náhlými údalostmi jako svatba či dítě a místy se člověk opravdu nudí. 60%

Bezpochyby nejslavnější boxerský film s prorážejícím Stalonem. Z celé ságy, jak už tradičně bývá, nejlepší a dle mého názoru i nejuvěřitelnější výkon Sylvestra. Ten jeho parádní, rádoby vymlácený přístup k životu a vyjadřování je perfektní, kor v dabingu Rýnského, snad jediný hraný film, který mám raději s dabingem. Kupodivu mi i vůbec nevadil jeho románek, děj pěkně odsýpal a konec se vydařil, silnější čtyři hvězdičky. 85%

Francouzské filmy dvakrát v lásce nemám, ale co se týče dějů o parkouru, jsou velmocí. Tentokrát jsem ale sáhl po mírně slabším snímku. Jeden z nejkýčovitějších dějů, co snad existuje, režie krom prvních pár minut taky nic moc a o závěru škoda mluvit. Každopádně se záměrem sledování akčních honiček po střechách je po zhlédnutí každý spokojený, a to nejen díky více aktérům, takže ty slabší tři si zaslouží. 50%

Frozen level 2 aneb slasher v podání vlků. Parádní kombinace mrazivého aljašského prostředí a těchto zvířat vytvořila celkem nadprůměrnou podívanou. Navíc mnoho rozličných charakterů, mezi kterými si každý najde svého "favorita". Pro mě jím byl Talget, parádně zahraný a scénář mu dopomohl zajímavou osobnostní proměnou a parádními hláškami. I get a book. It´s called We´re all fucked. It´s a bestseller. S koncem velká spokojenost a závěrečný piano taky mělo něco do sebe. 75%

Čtyři neobyčejně silné příběhy odehrávající se na třech světadílech v různém časovém rozmezí. Přesto jsou osudy všech určitým způsobem propojeny. Snímek podobající se 21 gramům či Amores perros je dle mého názoru z této trojky nejvydařenější i přes to, že je zde nejhůře hodnocen. A to nejen scénáristicky, ale i co se týče hereckých výkonů a zpracování. Mnoho scén, ze kterých tryskají na diváka proudy emocí a než se z nich stačí oklepat, už je tu konec zakončený nijak brutálně, ale ani žádný happy end, přesně na únosném průměru. 80%

Jeden z nejlepších válečných snímků, to bez pochyby. Ale nebylo už sakra co se týče Vietnamské války dost filmů od amíků?! Pravda, že dějiny píšou vítězové, ale i filmografii snad nemusí. Jsou jich desítky a pořád to samé dokola, jejich utrpení a ztráty. Neříkám, že to měli lehké. Ale mnohem více bych konečně ocenil nějaké pojetí této války z druhé strany, té asijské. Vypalování vesnic, utrpení místního obyvatelstva, to jsem vždy zaznamenal jen okrajově. Konec negativ, tenhle snímek je každopádně jeden z těch nejlepších, dokonce i když Sheena dvakrát nemusím, tak musím uznat, že tuhle roli naivního idealistickýho mladíčka zvládl na výbornou. Také pěkně zpracováno do detailů, takto nějak věřím že to vypadalo i ve skutečnosti a za známý soundtrack palec nahoru. 80%

Někdo by si dle popisu mohl říci "Pche, další vezeňský drama"...po zhlédnutí by jen sbíral oči po podlaze. Tento snímek vyniká nejen kontroverzností, hlavně brutálním jednáním dozorců s vězni, ale především jednou věcí – všudypřítomným hrozivým tichem. Tak tichý snímek jsem snad ještě nikdy neviděl a byla to výborná volba, protože snad ani nejdramatičtější hudba by nevyvolala hrůznější dojem. To dusivé tiché prostředí narušil pouze v polovině stopáže téměř půlhodinový rozhovor, ve kterém Bobby obhajuje své myšlenky a důvody hladovky. Pocity z posledních deseti minut se dají téměř přirovnat k dojmům z Requiem za sen, a to je tedy co říct. Nejúděsnější na tom stejně ale je to, že se jedná o natočení dle skutečné události a kdo ví, jestli realita nevypadala ještě více nehumánně. Silný zážitek, velmi doporučuji. 80%

X-files dle mého měly zůstat pouze u seriálového zpracování, neboť těch 45 minut mi přijde tak akorát. Rozvést jeden, byť větší případ na dvouhodinový film zkrátka bylo místy uspávající. Líbilo se mi ovšem, že zůstává standart jako u jednotlivých epizod, nic menšího, nic většího. Kromě zpracování, triků a impozantních budov, těch je zde mnohem více. Mimochodem budova na Antarktidě mi velmi připomněla Matrix. 70%

Nic jsem si o tomto filmu nezjišťoval, jediné, co jsem o něm věděl bylo, že ho má mnoho lidí mezi svými nejoblíbenějšími, a proto jsem po projekci mírně rozpačitý. Kdyby se děj nesl v duchu prvních deseti minut, tak by má duše chodící do skauta odrostlá na Foglarovkách plesala blahem. To neznamená, že tvůrci zvolili cestu špatnou, jen mě trochu více vzdálenou. Nádherná severoamerická krajina a samota narušující pouze fauna spolu s tou správnou americkou hudbou, které dodává ději ten pravý říz, především ve společnosti atypicky přátelských lidí. Závěr se vyvedl mimořádně, pro mě jedno z nejlepších zakončení poslední doby. Neobyčejně silný příběh jednoho odvážného snílka protkaný občasným retrospektivním vyprávěním jeho sestry je určitě jedním z kultů filmografie pro ty, kteří někdy během svého života měli obdobné smýšlení, jako Chris alias Alex Supertramp. Happiness only real when shared. Nejlepší soundtrack z filmu 90%