Hernycztek

Hospoda U Zlaté Rukavice si vyslouží jedno prvenství, jakožto nejodpornější horor roku. Jestli se u nějakých filmů říká, že jsou jen pro okrajové publikum, tak tenhle je, pouze, pro hrstku vybraných, jelikož to dělalo problém i mně, jakožto člověku vyžívajícímu se v brutalitách všeho druhu. V tomhle případě totiž vůbec nejde o explicitní násilí, protože je všechna akce mimo záběr, nýbrž o tlačení na psychiku ohavným vizuálem, za který může ,,špinavost" v každé scéně, vzhled hospody, do které se slézají největší individua a odpadlíci společnosti, dále byt hlavní postavy, do kterého byste nevkročili ani kdyby vám za to zaplatili, a v neposlední řadě vzhled Fritze Honky, za který si maskéři zaslouží velké uznání, protože ho hraje třiadvacetiletý herec, kterého byste v něm hledali marně. Na kráse nepřidávají ani oběti, jelikož se jedná o vysloužilé prostitutky (rozuměj důchodkyně). - Rozhodně to tedy není film, který si chcete pustit s popcornem v ruce, s vidinou večerního oddechu, ale jestli máte rádi sériové vrahy a jejich příběhy, tak směle do toho.

Když vezmeme statistiku hororů v našich kinech, tak pouze jeden z pěti není průměrný mainstream a právě Ready or Not je ta světlá výjimka. Za velkou část úspěchu může opět, mnou neustále vzpomínaný dospělý rating, tedy ten eRkový. Námět hry ,,Hide and Seek" je pro horor jako dělaný, obzvlášť když se jedná o vyvražďovačku, v tak rozlehlém sídle. Herecké složení je hodně slušné, v čele s výbornou Samarou, kterou ačkoliv moc v lásce nemám, tak tady musím uznat, že všechny ostatní, svým skvělým a přesvědčivým hraním, zastínila. Navzdory velkému množství postav neočekávejte vysoký bodycount. Něco málo tu sice umře, i to docela vypadá co se gore týče, ale rozhodně se v tomhle ohledu mohli tvůrci více utrhnout ze řetězu, protože možností bylo nespočet, takže byl zřejmě problém v rozpočtu. Ke komediálním prvkům výhrady nemám, jelikož je funkční, i v adekvátním množství a kdo může černý humor, tak bude spokojen. Občasná nelogičnost v ději nebo chování postav se našla, ale je to zanedbatelné množství, když vezmeme v úvahu, že se jedná o hororovou komedii, která se nechce brát příliš vážně. V závěru je nám zodpovězena hlavní otázka na to, zda je tato rodina poblázněná z pověr svých předků, nebo zda je v tom skutečně něco vyššího. Na výsledek se musíte podívat sami, protože to nejde napsat bez spoilerů, no mě osobně takový konec potěšil. Ready or Not je tedy hodné doporučení a v letošní top pětce chybět nebude. - Jedinou opravdovou výtku nemám přímo k filmu, ale k jeho hroznému českému názvu. Já chápu, že česká distribuce potřebuje nějaký chytlavý název do kin, ale tohle je prostě hrůza. 🤦‍♂️

Slušné překvapení, z málo vídané, Kanady, které se inspirovalo osudem známého námořníka Richarda Parkera. Pro tuzemské diváky neznámý režisér, Rob Grant, zapracoval tento příběh do svého filmu chytře, zábavně a pro hororové fanoušky, především brutálně. Stejně jako v každém filmu s minimem postav, tak i tady je nesmírně důležité aby vám hlavní aktéři sedli, pokud se tak nestane, tak pro vás bude složité tuto klaustrofobicou záležitost sledovat, protože je celý děj postavený čistě na jejich výkonech. Ačkoliv se z počátku jeví děj poměrně nesmyslně, až hloupě, tak se z toho postupně stává velice inteligentně pojatá podívaná, která je prošpikovaná černým humorem a navíc obohacená o vzdělávací vsuvky, kdy nám vypravěč přednáší, jak přežít onu nepříjemnou situaci, kdy zůstanete na moři bez jídla a vody. K tomu jsou nám servírovány výborné praktické gore efekty a když si myslíte, že jste z toho všeho, už tak, v sedmém nebi, tak je na vás, vytasen obrovský zvrat, který se dal jen těžko předvídat a mění podstatu celého předešlého dění. Pochválit musím také úplné zakončení, ze kterého plyne ponaučení, že ne vždycky se vyplatí ignorovat pověry. Ve výsledku tu tak máme skvělý psychologický horor, kde si dal režisér záležet na každém detailu a odvedl kus poctivé práce, která si zaslouží být řádně ohodnocena.

Countdown není špatným hororem, nemáte-li přehnané nároky. Jedná se totiž o typický mainstreamový kino horor, cílený na americké náctileté publikum, které sice náklady filmu zaplatilo hned při otevíracím víkendu, no u nás to propadlo. Za to nemůže nic jiného, než onen ,,teen" rating, protože už jen shlédnutí traileru dokázalo spoustu lidí odradit od projekce, jelikož to nemělo šanci přijít s něčím, kvůli čemu byste to chtěli vidět. Musíte tak počítat s úplnou absencí gore, hrubou mluvou, jakoukoliv hudbou a hlavně tím, že se nebudete bát. Je vcelku paradox, že paranormal horor není postavený na strašení, nýbrž na lekání, které sice funguje a chtě nechtě to s vámi cukne, ale každý takový moment je okamžitě utnut rychlým střihem, takže si toho moc neužijete. Herecké výkony byly slušné a jejich představitelé sympatičtí, ale hodně pokulhávala logika ve scénáři, která výsledný, už tak nepříliš dobrý dojem, ještě více dehonestovala. Zcela otevřený konec byl docela troufalý, ale kdo ví, třeba se někdy dočkáme (ne)chtěného pokračování. K doporučení to vyloženě není, protože tím, že to neuvidíte se o nic nepřipravíte, ale na druhou stranu, kdo hledá nenáročný horor na večerní odreagování, tak je tohle to pravé.

Vaše dojmy a hodnocení se budou odvíjet od toho, jak k tomu přistoupíte. Pokud čekáte obstojné zakončení téměř čtyřicet let staré klasiky, tak budete hluboce zklamáni, protože tento Rambo má se sérií společného pouze Stalloneho. Pokud do toho půjdete bez očekávání nebo s neznalostí předchozích dílů, případně jste fanoušky pořádně brutálních ,,eRkových" filmů, tak budete spokojeni. Kdo jste v mládí snil o hororové verzi Home Alone, tak Last Blood vám vaše přání splní. Posledních 20 minut je dokonalá explicitní řezničina, kterou neuvidíte ani v mnoha hororech postavených na brutalitě a díky tomu se to řadí k nejlepším akčním hororům jednadvacátého století. Sly i v důchodovém věku strká, svými schopnostmi a charismatem, do kapsy všechny aktuální hvězdy hollywoodských akčňáků, takže doufám, že mu vydrží zdraví a ještě ho v nějakém solidním filmu uvidíme. Někomu asi přijde zdlouhavá první hodina, kdy je to hlavně o dialozích a dělání si nepřátel, ale to je nezbytné pro další vývoj, takže na tohle kritiku nechápu, obzvlášť při tak krátké stopáži, jakou Last Blood disponuje. Postavy záporáků byly divákovi představeny krátce, zato tak, aby je co nejvíc nenáviděl a přál jim tu nejhorší smrt, která je, při závěrečné hře na kočku a na myš, zaslouženě nemine. Já, jakožto fanoušek explicitního násilí, ke kterému nepotřebuji nic navíc, hodnotím plným počtem, ale tomu, kdo chce například inteligentní scénář, to doporučit nemůžu.

Režijní debut, dnes již kultovního Roba Zombieho, který si svou pověst vysloužil svým vytříbeným stylem, skládajícím se z brutality, bezcitnosti, špinavosti, výborně zvolenou hudbou, vizuálem sedmdesátých let a především Robových oblíbených herců, které rád opakovaně obsazuje, čehož je příkladem jeho manželka Sheri Moon, která ztvárnila hlavní postavu ve všech jeho filmech. - House of 1000 Corpses je, po The Lords of Salem, jeho nejslabším počinem, protože tu Zombie experimentuje se svou fantazií a testuje, kam až může se svou zvráceností zajít. Tu správnou rovnováhu tu nakonec našel a v sequelu to dokázal dovést k dokonalosti, která v explo subžánru nemá příliš konkurence ani v současné době. I když se, však, v případě ,,Domu tisíce mrtvol" jedná o nejslabší film Robova režijního seznamu, tak se tento horor řadí k top pěti hixploiťákům aktuálního století. Zároveň se tu nejvíce proslavili hvězdy béčkových hororů, Sid Haig a Bill Moseley, jejichž postavy svou krutostí zakotví v paměti každého diváka, ať jde o fandu gore, či nikoliv a já osobně považuji trojici Baby, Otis a Captain Spaulding za nejkrutější hororové záporáky filmové historie. Co se týká zdejšího hodnocení, tak to je směšné, ale dá se logicky vysvětlit. Tento film viděla spousta lidí, co se k němu vůbec neměla dostat, jelikož jsou oblbnutí kdejakou duchařinou a pak brečí a kopou kolem sebe, že jim sadismus a zvrácenost způsobil újmu na psychice. Hodnotit to čistě fanoušci Roba a filmů postavených na brutalitě, tak to má klidně 90%.

Režisér největšího překvapení roku 2017, přichází po dvou letech s novým počinem a opět je to mistrovsky zvládnutá práce. Kdo měl strach, že se bude jednat o dětskou pohádku s lehkým hororovým nádechem, tak bude mile překvapen, jelikož to vůbec není ten mainstream, kterým se to zdálo být v trailerech. Dokonce bych řekl, že na PG-13 tvůrci dost tlačili na pilu. Řeč samozřejmě není o násilí, krvi ani gore, nýbrž o mrazivé atmosféře v pasážích, kdy se začnou uskutečňovat příběhy jednotlivým postavám. Každý z nich je něčím unikátní, hororová atmosféra je perfektní a napětí funguje natolik, že by se krve nedořezal. K tomu všemu stačily pouze poctivé praktické efekty a masky. Z tohoto by si měli vzít příklad všechny moderní duchařiny, protože v posledních letech tu nebylo moc hororů, které by takto funkčně dokázali vystrašit. K dětskému castingu je to bez výhrad, charisma mají, sympatie si získat dokáží a herecký výkon je perfektní od všech účinkujících. Stopáž je adekvátní, příběh zajímavý, tempo svižné a vizuálně příjemně sledovatelné. Již tak skvělé pocity umocnil fakt, že jsem se k projekci dostal o halloweenské noci a přímhouřím-li oko nad tím, že se nejedná o mé milované eRko, tak tomu bez výčitek udělím letošní čtvrtou ,,pětku."

Po skvělém A Quiet Place a podobně dobrém Bird Boxu přichází jejich mladší ,,sourozenec", který je z nich nejslabší. Podepsán pod tím není nikdo jiný, než Netflix, o kterém se dá říct, že pomalu přebírá vládu nad veškerou současnou kinematografií. Jako měli ony zmíněné filmy svou hereckou, hollywoodskou, hvězdu, tak tady tomu není jinak a této úlohy se zhostil charismatický Stanley Tucci, jehož doplňovala málo známá, za to krásná a hereckým talentem obdařená, Kiernan Shipka. Děj je chytlavý a svižný, s absencí zbytečných dialogů, logickým chováním všech zúčastněných a dostačujícím zakončením. Původ teroru známe od prvních minut, ale na rozdíl od většiny zdejších uživatelů si nemyslím, že je to na škodu. V tomhle typu hororu by atmosféra a napětí stejně nemohlo fungovat, takže je dobře, že nám jsou tyto prehistorické potvory ukázány do detailu. Z té negativní stránky se musí vytknout hrozivě malé množství gore a ač to říkám u vůbec prvního filmu, tak malá stopáž, kdy bych uvítal hranici dvou hodin plus. V součtu je The Silence nadprůměrný příspěvek do kategorie ,,postapo road movies", ale v konkurenci již zmíněných, podobných hororů, pouze průměr.

Rob Zombie je zpět se svým třetím dílem, dnes již, kultovní série. Po trochu slabších filmech, 31 a The Lords of Salem, se vrátil k osvědčenému grindhouse stylu a je to přesně ta vytoužená jízda, v jakou jsme doufali. Tedy ,,dirty look" vytvářející dojem nulového rozpočtu, vizuál sedmdesátých-osmdesátých let, odpuzující upocené postavy, hnusné děvky, bezcitnost v každé scéně a na maximum ždímaný erkový rating. Pokud vás nic z výše zmíněného nevzrušuje, jste mainstreamový diváci nebo toho nemáte tolik nakoukáno, tak se tomu vyhněte, abyste potom zhnusením neprznili hodnocení dokonalého exploiťáku. Rob měl spoustu let na vymyšlení scénáře, který by rozumně navázal na události z finále The Devil's Rejects, a to se mu povedlo i navzdory tomu, že ho stejně přepisoval při natáčení, kvůli špatnému zdravotnímu stavu, hvězdy béčkových hororů, Sida Haiga. Toho uvidíme v jediné scéně na začátku a není pěkný pohled na to, co s ním nemoc udělala (R.I.P). Jeho nástupce, Richard Brake, zapůsobil už v jednatřicítce a ani tady nezklamal. Bill Moseley je v roli Otise opět stejně bad ass jak si ho pamatujeme, vypouští jednu hlášku za druhou a nemilosrdně zabíjí všechno, co se mu připlete do cesty. Ovšem nejlepší výkon podala Sheri Moon, která je šílenější než kdy předtím a celý film si ukradla pro sebe a Danny Trejo má pouze cameo, jehož význam je však v ději důležitý. Gore je jedno z nejlepších jaké, v poslední době, na filmovém plátně uvidíte, no přesto bych ho snesl ve větším množství. - Vůbec bych se nebránil dalšímu filmu z této série, protože pro fanoušky exploitation žánru je to pořád, vysoce, kvalitní příspěvek a zároveň, nebýt IT, je to moje letošní číslo jedna.

Michael S. Ojeda stojí za jedním z nejlepších Rape & Revenge hororů a touto cestou se vydal i v ,,Ruské Nevěstě," akorát jako záminku pro ,,Revenge" nezvolil ,,Rape," nýbrž twist ve stylu Jordana Peeleho. V tomhle ohledu jsem rád za tajemno, kdy dlouhou dobu nevíte, o co tu jde. V jednu chvíli to totiž směřuje k paranormalu, který tu ve finále vůbec být nemusel. O vztahu k postavám nemůže být řeč. Ono se těžko sympatizuje se zlatokopkou nebo namyšleným a nechutně bohatým důchodcem. Jedinou výjimkou je Kristina Pimenova, která byla od narození považována za nejkrásnější dítě světa a nyní je to jedna z nejžádanějších mladých modelek. Dějově to je nezajímavé až nudné, hororovou atmosféru byste v tom hledali marně a napínavé scény jakbysmet. Částečně to zachraňuje až poslední zúčtovací půl hodina, která nabídla působivé gore a divácké uspokojení, kdy všichni dostalo to, co zasloužili. Nakonec to tedy stačí na sledovatelný lepší průměr, ke kterému se nebudete chtít vracet.