Hernycztek

Yummy je skvělým příkladem, že, chcete-li pořádný gore horor, tak musíte hledat v evropských vodách, jelikož se američané svou bojácností nemohou srovnávat například s Francouzi, Španěli nebo, v tomto případě, s Belgičany. Největší problém jsou zřejmě postavy, které nejsou sympatické a jen těžko si najdete svého favorita, ovšem vezmeme-li to z druhé stránky, tak je k dostání bodycount v dvouciferném čísle a to je věc, kterou v poslední době v hororech postrádám. Nejednoho člověka, určitě, potěší i lehčí porce nahoty, která v erkovém hororu nesmí chybět. Pozitivní je i to, že to není moc komediální, ačkoliv zdejší popisek pravý něco jiného. Hloupé to také není, vše dávalo smysl a zrod epidemie je realistický. Co se týče samotných zombie, tak to je slast pro každého fanouška těchto stvoření. Masky jsou výborné, krev tu teče po litrech, střeva se válejí až na stropě a fakt, že tyhle potvory řádí v prostorných chodbách nemocnice, tomu dává tu správnou atmosféru. Yummy tak dostálo svému jménu, protože tohle bylo opravdu ,,yummy."

Saw, s pořadovým číslem 9, dopadl tak, jak se dalo, z trailerů, vydedukovat, takže kdo čekal cokoliv jiného, než luxusní gore představení, ten bude zbytečně srážet procenta svým nízkým hodnocením. V první řadě je dobré říct, že se nejedná o reboot, jak je oficiálně tento film veden, nýbrž o další sequel s napodobitelem, legendárního, Tobina Bella, kterého se zde, bohužel, znovu nedočkáme a jeho hlas z poza hlasových zpráv tu nesmírně chyběl. Největšího hereckého lákadla si užijeme zhruba pět minut a hlavní postava, tedy Chris Rock, se hodí do jakékoliv jiné role, jen ne sem, protože to není člověk, který by měl utáhnout film tohoto typu. Pointa je předvídatelná a děj okolo zkorumpovaných detektivů není tak zábavný, abyste to sledovali s takovým nadšením, jako to bylo u předešlých dílů. Co však zaujme jsou, pochopitelně, pasti a pořádně krvavé umírání. Asi by se dalo polemizovat nad tím, jestli je reálné něco takového vytvořit, natož to utajit, jenže to by se dalo říct o všech dílech, vyjma prvního, takže mě při sledování ani nenapadlo nad tímhle uvažovat a jen jsem si užíval přírůstek ve své oblíbené sérii.

Tak se opět, jednou, Netflix trefil do černého a přinesl do hororové kategorie neskutečnou pecku, ze které sem unešený i já, jakožto odpůrce duchařin. Není velkým překvapením, že se jedná o španělskou produkci, jelikož američané již dlouho s ničím takhle originálním nepřišli a hlavně se bojí utrhnout ze řetězu. Za to španělé jdou od začátku proti zaběhlým a nudným stereotypům, takže nečekejte obyčejný haunted house, jakým se to snaží tvářit. Hned v úvodu je k dostání lahodná scéna, kde zaplesá srdce každého gore fanouška, a že se půjde proti proudu vidíme hned poté, kdy tvůrci, nečekaně, vyškrtnou zdánlivě hlavní postavu. Ono je tu celkově těžké odhadnout, kdo se dočká finále, protože je to krvavá vybíjená, kde není možné odhadnout osud postav. Lekačky jsou fungující a hlavně nečekané, vzhled ducha je mrazivý a na scéně se ukazuje netypicky často. Vhodná hudba podkresluje už tak dobrou atmosféru a napětí je také v hojné míře. Scénář je chytrý, logický, neokoukaný a v samotném závěru přichází zvrat, který převrací vše, co si divák o předchozím ději myslel. Když to sečtu dohromady, tak si není na co stěžovat, protože takhle kvalitně natočenou originální duchařinu znovu jen tak neuvidíme.

Ciarán Foy, jehož může hororový divák znát díky druhému Sinisteru, zůstal ve svém novém filmu u stejného subžánru a opět je to nadprůměrná záležitost, u které vyskočí tep nejednomu nadšenci duchařin. Největší radost mám z originálního scénáře, protože vymyslet v dnešní době něco nového v paranormal subžánru, to je pro nejednoho režiséra neřešitelná situace. Foyovi se stačilo držet již, jemu, odzkoušenému, k tomu přidat svůj rukopis, co se lekaček týče, na konec hodit odzbrojující twist a je z toho dosud neviděná duchařina, která splňuje nejpřísnější měřítka. Po herecké stránce je to bez problémů, nejvýraznější výkon předvedl mladý představitel hlavní postavy, ale zbytek osazenstva mu zdárně sekundoval. Z atmosféry se dalo určitě vytěžit více, ale tento nedostatek je zdárně zastoupen funkčním napětím, takže tento nedostatek přehlédnu. Hlavní faktor, tedy strašení, je bez výhrad, takže jsem ve finále procenta strhnul pouze za chybějící gore. Pravda, jedná se o duchařinu, ne exploitation, jenže já, jakožto náročný divák, co už má něco za sebou, potřebuju ,,něco" navíc. Sváteční diváci a fanoušci paranormalu by však měli zpozornět, protože je to přesně to, co od tohoto subžánru chcete.

Od této záležitosti se očekával nový Vetřelec. Ostatně tak pravila většina recenzí, no ve finále se Rusové vydali odlišnou a originální cestou, což je jen dobře, protože sci-fi žánr nabízí neustále nové možnosti, takže by byla škoda kopírovat tuto kultovní sérii. Herecké obsazení je na Ruské poměry nadstandardní, jak po stránce vzhledové, tak té herecké a pokud bych měl hledat výtku, tak v případě hlavní ženské postavy, která mohla být více, jak jen to říct, koukatelná. Vzhled mimozemské bytosti je nepochybně inspirován, již zmíněným Vetřelcem, ovšem to je jediná podobnost, jakou zde lze nalézt. Menší zklamání pociťuji v nevyužití potenciálu onoho stvoření, ale jakmile nám něco předvede, tak je to nezapomenutelná scéna plná krve a srdce každého gore nadšence, v tu chvíli, teče blahem. Každá taková scéna je navíc podkreslena vhodně zvolenou hudbou, která přidává na hororové atmosféře a vytváří skvělé napětí. Celkové hodnocení je tedy vysoce nad průměrem, ale doporučit se to dá spíše náročnějšímu publiku, protože se nejedná o nic, co by utkvělo v paměti svátečním divákům hororového žánru.

Noční můrou všech majitelů nemovitostí, kteří vyrazí na delší dovolenou, je to, co najdou po návratu domů. V případě hlavních postav, této Netflixovské pecky, je to obsazení jejich domu párem, který jim ho měl, po dobu jejich nepřítomnosti, hlídat. Nepříjemná situace pro postavy a ještě nepříjemnější pocit pro diváka, který cítí jejich zoufalství, když ani zákon není na jejich straně. Zpočátku to vypadá na slušný thriller, ovšem v závěru se to, nečekaně, přehoupne v regulérní home invasion. Gore je obstojné, krev je k dostání v hojné míře a potěší erkový rating, který tu být musel už jen proto, že se jedná o film z francouzské produkce. Vytknout se musí pomalejší rozjezd, který není příliš zajímavý, trvá dlouho než začne pořádná akce a také bych si uměl představit větší bodycount. Herci jsou sledovatelní, hrají důvěryhodně a hlavním postavám věříte každý výraz zoufalství, které prožívají. Nakonec je z toho sledovatelná, nadprůměrná žánrovka, jejímž shlédnutím nic nezkazíte, ale žádnou větší pozornost si u vás nevyslouží.

Filmových zpracování této světoznámé pohádky bratří Grimmů je spousty a nutno říct, že jsou lepší, než tahle letošní záležitost. Není to typický styl vyprávění, na jaký jsme zvyklí, jelikož je to natočeno jako artový film. To pro neznalé znamená, že to není cílené na masy diváků, nýbrž na vyhrazenou skupinku jedinců, lačnících po umění. Mezi ně se já neřadím, takže mě to nebavilo, stejně jako to nebude bavit většinu z vás. Nejvýraznější hororový prvek je atmosféra, která funguje po všech ohledech a vyzdvihnout je potřeba herecké výkony všech tří zúčastněných. Vizuálně je to zvládnuté dobře, díky čemuž to působí správně nepříjemně, za to zdlouhavost vyprávění je ubíjející a přiznám se, že jsem musel některé dialogy přetáčet, abych u toho neusnul. Čarodějnice se nijak výrazně neprojevila, natož aby něčím vyděsila. Celkovým dojmům nepomohl ani fakt, že je tu dětský rating, který tvůrce výrazně omezil v možnostech. - Takže jestli také nejste blázni do uměleckých filmů, tak od toho dejte ruce pryč, protože to není film pro vás.

Tři roky po úspěchu The Babysitter, vsadil Netflix na její pokračování, a co se zdálo jako zbytečnost, je důstojným pokračováním, které jede ve stejném stylu a velice podobném scénáři. Vracejí se všichni zemřelí z prvního dílu a k nim se přidává nové osazenstvo ďábelského kultu. Noví členové hrají druhé housle, ovšem původní casting předvádí ještě lepší výkony, háží jednu hlášku za druhou, umírají ještě ve větším stylu a každé úmrtí je velice podobné tomu, jakým způsobem zemřeli v prvním díle. Největší slabinu vidím ve scénáři, který nepřinesl nic nového a celou dobu máte pocit, že už jste tohle viděli. Vtipům se určitě zasmát dá, ačkoliv to někdy bylo přehnané, až trapné. Ke gore jsou výhrady minimální, a to v případě občasně viditelného CGI, nicméně jsou k dostání i kvalitní praktické efekty se spoustou krve. Atmosféru a napětí hledat nelze, už jen z podstaty, že se jedná o komedii, která hraje čistě na to, aby diváka pobavila. Kdo tedy hledáte zábavnou krvavou komedii na pohodové sledování, Killer Queen je přesně pro tento případ.

Příjemné překvapení, jak je ostatně od Netflixu zvykem a zároveň po strašně dlouhé době kvalitní hixploitation. Nenechte se odradit tím, že se jedná o polskou produkci, herci sice nejsou žádní krasavci, sympatie si k nim, však, najdete a herecké výkony předvedli přesvědčivé, nicméně to chtělo více racionálního jednání. Mimo jednu méně povedenou scénu jsou praktické efekty na vysoké úrovni, což je pro film s omezeným rozpočtem nezvyklé. Vraždy jsou pěkně krvavé, ale na můj vkus je tu málo postav, které navíc umírají v předvídatelném pořadí, takže jsem lehce zklamán z nedostatečné snahy tvůrců, o překvapení diváka. Originalita se nedá upřít původu mutantů, což jsou respekt nahánějící bestie, na kterých se maskéři vyřádili. Důležité pasáže jsou vhodně zvýrazněny vážnou hudbou, vizuálně to je také v pořádku a mně moc nechybělo, abych hodnotil plným počtem. Navíc zůstala otevřena vrátka pro případný sequel, za který budu rád. Závěrem řeknu jediné, máte-li orgasmus z hororů jako je Wrong Turn, Hills Have Eyes a podobně, tak je tahle polská žánrovka přesně pro vás.

V/H/S, jak název napovídá, působí, kvalitou, jako film ze starých kazet, takže pokud nejste ochotní na tento fakt přistoupit, nemá smysl, abyste do toho šli. Jedná se o soubor pěti povídek, které vyplňuje ,,hlavní" příběh skupiny kriminálníků. Každá povídka je natočena jiným stylem a má jiný žánr, takže si na své přijde každý. První povídka je téměř stoprocentní, chybělo mi tam jen více racionality v chování postav. Záporná postava sama od sebe nahání hrůzu a jakmile rozjede krvavé řádění, tak díky Found Footage formě budete mít stažený žaludek a dost možná i zlé sny, protože je tu jedna z nejděsivějších scén, co jsem měl možnost v hororech vidět. Druhá povídka je zdlouhavá, až se dá říct, že nudná, ale má jednu pěkně krvavou vraždu a nečekaný zvrat. Třetí je bída, jelikož se jedná o slasher, a na kvalitní slasher je potřeba dostatečná stopáž, na vybudování vztahu diváka k postavám. Sledovatelné je to díky gore, ovšem ,,vrah" nám je ukázán jako zrnění, takže si musíte domyslet, kdo to byl. Čtvrtá povídka je čistá duchařina, která nabídka pár lekaček, které mohou zafungovat, ale nejde o nic, co byste již neviděli jinde. Poslední povídka je druhou nejlepší a jedná se o paranormal, který neskončí šťastně pro nikoho ze zúčastněných. Jako celek, co se povídek a Found Footage subžánru týče, to je nadprůměrný kousek, který ve vás, sice, nezanechá ,,dlouholeté" vzpomínky, ale uspokojení hororové duši přinese. Potěšení naleznou především fanoušci kvalitního gore a praktických efektů, jelikož se jedná o erkovou záležitost.