FrankSusta

Hele, já si na tom filmu prostě nedokázal najít nic, co by mě nějak zaujalo a co by moji pozornost udrželo až do konce. Teda, do konce jsem to dokoukal. Ale asi proto, že jsem stále hledal něco, na co bych se uchytil. Taky musím přiznat, že romantické komedie dvakrát nemusím, ale i tak jsem doufal, že tak opěvovaný film mě dokáže chytnout. Nechytnul. Nepřišlo mi to ani miloučký, ani roztomilý, prostě nic. A Vánoční atmosféra na mě dýchala tak moc, že se mi začala protivit. Navíc všechny ty postavy... ty vole, tam je tolik postav! A v tom se prostě nedá vyznat, navíc, když mají být všechny nějak provázané. To už i tří hodinový film Atlas mraků byl pro mě přehlednější, protože mezi postavami nebyly žádné vztahy. Takhle si nepamatuju vlastně ani jednu z postav, krom některých jejich profesí. Já vlastně ani nevím, proč tomu dávám o tu jednu hvězdu navíc. Možná proto, že to samo o sobě dokáže být docela fajn natočený s příjemným castingem. Ale příběh... to fakt není pro mě. Stejně jako extrémně široký obraz.

Pouštěli jsme to ve škole. Hlasování neproběhlo. Učitel rozhodl, že je to film 10+ a nám že prý již dost možná všem deset bylo, tak se to pustilo. Byli jsme znechuceni, byli jsme psychicky zdeptáni, naše mozky byly totálně zdekonstruovány. Prostě ne, rodinné filmy streamovacích služeb radši nebrat (až na vyjímky). A ani zajímavé obsazení to nezachrání.

Kdyby se tento pořad točil jen okolo postav Billyho či Eddieho, jsem absolutně spokojen, protože oba jsou přesně ten důvod, proč jsem se na toto podíval (hned p tom obrovskym hajpu, kterej mě vlastně přinutil na to mrknout taky). Oba totiž mají skvělý hudební vkus a představují to zároveň to, s čím jsem si Stranger Things jakožto totální laik vždy spojoval. A to s jakousi šíleností mysli. Jen ten Billy je nasranější a Eddie ,,vyklepanej'', ale přesně splňují svůj účel. Ale vždy je na nich vidět a cítit z nich ta šílenost a že je něco špatně, což skvěle dopomáhá prvkům hororu. A to velmi oceňuji. - Stranger Things je přesně to, co mělo, má a plně využilo potenciál pro kultovní pecku. Atmosféru určitého období minulého století, mnoho postav s jejich osudy, žánry zvolené přesně pro zaručení kultu, šikovné herce (kteří díky tomuto dostali větší příležitost) a zajímavá témata. Ale především mají nehoráznou palbu nejrůznějších klišé, která sice známe z absolutně každého průměrnějšího (kultovnějšího) filmu či seriálu, však zde jsou podána se vší možnou originalitou, až z toho oči přechází a Vy si jen ve skvělé atmosféře říkáte: ,,Wow. To je vlastně něco strašně nevídaného.'' Toto tvrzení je tedy jak jsem říkal taková polopravda. Pakliže najedete namé hodnocení jednotlivých sérií, tak si můžete povšimnout, že přesně takové věci mi ale strašně vadily v sérii první, i přes to, že jsem téměř každé epizodě napálil plný počet hvězd. A sérii samotné udělil pouhé čtyři hvězdy. Toto se samozřejmě začne s postupem sérií zlepšovat (i když by nemuselo, protože to je samo o sobě dost velkým odkazem na osmdesátkové filmy, když to tak vezmu) a tvůrci začnou přicházet s originálnějšími nápady, které by Vás téměř ani ve snu nenapadly. Bohužel to je ale občas slabší. Kupříkladu skvělá postava Joyce podaná ještě lepší Winonou Ryder si projde ve špatném slova smyslu proměnou, která se ale úplně vymyká jejímu zadanému charakteru první (a vlastně i druhé) řady. Náhle je ta postavička vlastně jenom hláškující postava s ne úplně dobrými vtipy. A to se bohužel stává často. Skoro jako by se postavy ,,opotřebovaly'', protože vlastně dost často charakter nezmění, ale zároveň změní tak brutálně, až to začne být otravné. Třeba linka El a Mikea (a vlastně i Willa a Jonathana ve čtvrté sérii) v posaledních dvou sériích začne být až chorobný a každá jejich scéna jen překypuje nefunkčními vtípky. A do toho všeho se tam budují různé vztahy, které mi prostě občas kvůli postavám nefungují. Třeba postava Mikea je ve třetí sérii strašný hovado, čímž mi zkazí samotnou El, už jen proto že to s ním furt táhne. Ale to je spíše problém mě. Nejlepší z postav s nejlidštějším vývojem je však samozřejmě machoborec Dustin, kde jeho neustálé ,,Son of a bitch! Son of a bitch!'' dělá neuvěřitelně přesný vývoj puberťáka, který postupně vulgárne a vulgárne. A to je neuvěřitelná sranda. Společně s jeho sic zprvu otravným parťákem Stevem jsou oba totálně nejlepší postavy s nejlepší chemií a vtipem, který na rozdíl od Joyceina humoru není rušivým prvkem. Ale ani postavy nejsou to nejlepší na celém seriálu, i když tvoří nejpodstatnější část. To co mě fascinuje nejvíc, je samotný ,,Upside Down'' svět. Protože to je promyšlené. Geniální. Každý tvor tam má svoji funkci jako v každém biosystému a ta promyšlenost s jejich samostatnou anatomií je skvělá. Prostě skvělá. Po technické stránce to bylo též silně povedený kousek. Protože obzvláště ve čtvrté sérii je opravdu silně cítit ten obří rozpočet, který Dufferovci ždímají každou jednotlivou vteřinu seriálu. Oni tam totiž dělají všechno proto, aby to drahý bylo. A to je na jednu stranu kýč, na jednu stranu ohromující. POW! Teď už ten neuvěřitelný hajp seriálu chápu. 9/10

Metallica je pro mě absolutní láska. Při sledování tohoto dokumentu to bylo dost poznat. Vždy jsem totiž při jakékoliv příležitosti/písničce (neboli když se zapnula jakákoliv jejich písnička) tak jsem ji během pěti vteřin identifikoval a zpíval jsem s nimi. Nyní z toho mám řádně vyřvané hlasivky. Ale nelituji toho. Jejich hudbu poslouchám při každé příležitost. Tento dokument však pojednává o tvorbě jejich alba St. Anger, které osobně asi považuji za jejich nejslabší (Black Album je naopak dle mého nejlepší, protože pecky jako Enter Sandman, Of Wolf And Man, Sad But True, Nothing Else Metter, Holier Than Thou, to vše jsou jedny z mých nejoblíbenějších skladeb, společně s takovými jako je Master Of Puppets, All Nightmare Long, For Whom The Bells Tolls, Whiplash, Motorbreath, Blackened, Creeping Death, Here Comes Revenge, Metal Militia, Seek And Destroy, Ride The Lightning, novinka Lux Æterna nebo Jožin z bažin). Tahle skupina totiž umí naprosto úžasné balady, které natáhnou klidně na 8 minut. Ty balady mají melodii, mají myšlenku (kupř. Nothing Else Metter). To St. Anger v podstatě nemá. To je vlastně jenom obrovskej řev, kterej nepolevuje a nepolevuje. A nebo je už takovej makovej nemastnej a téměř nudnej (titulní skladbu St. Anger nemusím, je to právě takovýhle podivný mix). Ale tenhle dokument to vlastně celé vysvětlil. Oni vlastně měli smlouvu a neměli texty, tak se dva roky plácali ve studiu a stvořili desku. A víte vy co? Náhle mám to album mnohem radši, když vezmu v potaz, co tomu předcházelo. Metallica je agresivní hudba, která prostě nejde pouštět potichu. Taky zvuk na televizi jsem měl puštěný naplno a skvěle to dodělávalo atmosféru celého dokumentu. James Hetfield bohužel jenom trochu, jen nepatrně klesl v mých očích na jednu takovou mnutu dvě tohohle filmu, protože byl prostě nepříjemný hovado. Však ta jeho rodina z něho dělá prostě pořád člověka a mě se to strašně líbilo. Kirk Hammett byl ale o poznání tišejší než jsem si jeho povahu představoval. Mnohem introvertštější. Pořád ale moc fajn tejpek. Ale borec Lars Ulrich...! Hovado se vším všudy (jeho sbírka obrazů absolutní peckoš!), pořádnej odvázanej rebel. Scénka, kde vypráví o svém umění a náhle se ozve ,,Tati! Tati pojď sem!'' byla vlastně neuvěřitelně dojemná, když vezmete v potaz jeho odvázanost. A Robert Trujillo na konkurzu zaválel, náhle v mých očích vystoupal zase o něco nahoru (já ho jako občas moc nemusím, protože mi přijde, že třeba zkazí For Whom The Bells Tolls). Dokument je teda pro mě absolutní pecka a nejoblíbenější dokument. Bomba, absolutní MASTER DOKUMENT!!! 10/10

♪''...taken my arms, taken my legs, taken my soul...''♪ (pardon, ale na skladbu One jsem si v souvislosti s tímhle filmem tak nějak vzpomněl). Moc krásný český film, který vlastně dokáže i rozplakat, což je u českých rodinných filmů téměř nezvykem. Tedy, zaboha si nemohu vzpomenout na jediný český rodinný film, co by mě dojal k nějakým těm slzám. Což tedy zde se taky nestalo, ale nebyl jsem daleko od toho. od začátku se zde přemýšlí nad každým záběrem, protože vše tady posouvá psychiku mladého Adama na vyšší úroveň... což skvěle předpřipraví půdu pro následná dojetí diváka. Mladý Vladimír Dlouhý předvedl excelentní výkon, ze kterého by se mohl lecco přiučit i někteří současní herci. Následná nehoda ve filmu funguje opravdu skvěle, člověka dokáže skvěle rozněžnit. Scény v nemocnici fungují kupříkladu dokonale. Moc krásný film. A sestry Adama jsou strašný MPCíčka :-)  ,,Proč brečíš mami, vždyť já se přeci uzdravím. A zase budu skákat přes třeba takovýhle kaluže.''

Jednoduchá jednorázová blbinka, která neurazí, ale ani úplně nenadchne. Sice se tomu musí odpustit sem tam nějaké ty nedostatky z pouhého důvodu krátkého filmu, ale přeci jenom se některé věci vytknout musí. Třeba zaprvé to, že Gunn dost čerpá stylem z Peacemakera... a ne na krev, to samozřejmě že ne. Myslím na kameru. Styl roztřesené kamery jak z nějaké poloamatérského filmu u seriálu pro mě nevadil, však u něčeho, co nemá působit takovýmhle až špinavým dojmem mi jaksi vadil. Všechno se to nějak rozprskávalo do stran a nějak to tam působilo jako rušivý element. Další bod, který mi dost vadil, byla samotná postava Mantis a Draxe. Samozřejmě mám ty postavy rád, jinak bych šel ještě níž, ale mám na mysli jednu konkrétní scénu. A to představení jejich ,,nových'' superschopností. A to byla nehorázná škoda. Zase to tam tak nějak rušilo a coby pouhý speciál mi to nepřišlo jako vhodné místo k takovémuto odkrévání. Jinak jejich samotná chemie dle mého působila opravdu dobře, stejně jako chemie ostatních postav (Gunn je přes tohle borec). No a pak tu je ten příběh, který vlastně úplně vystačoval. A když to tak vezmu, byla to zábava. Bohužel jsem se ale zasmál tak jednou, dvakrát. Což taky dost strhuje hodnocení. Takže tři hvězdy a 6/10

Abych se přiznal, tak na celý tento seriál jsem se koukal jenom kvůli TÉTO, čtvrté sérii. A za jakého důvodu že? To je jasné! Příslib Eddieho Munsona a jeho Master of Puppets scéně. Protože cover jedné z mých nejoblíbenějších písní od jedné z mých top kapel zkomponované na pozadí temnoty a šlehajících rudých blesků... sakra, něco tak kulervoucího jsem si nesměl nechat ujít!!! A taky jsem si to ujít nenechal. A kurva... stálo to za to!  -  Po trošičku slabší třetí sérii jsou Stranger Things zpět. A v sakra velkém stylu. ještě aby ne, když bratři Dufferovi dostali kurde obří rozpočet (který každou epizodou překonává nejdražší český film. A je to na něm sakra znát!!!). Občas se skoro až zdá, jako by si ty šílený scény vymýšleli jen kvůli tomu obřímu rozpočtu, protože oni to tam cpou do fakt každýho záběru. Pro mě totiž bylo opravdu téžké (a zároveň tak nějak výživné) vidět, jak každou scénu, každou jednotlivou lokaci, pokryjí chapadlama a celou ji zčernají či jinak rozbijí. Protože krucinál, tolik peněz!!! Oni něco vystaví a pak to takhle ,,zničí''. To je šílený a je mi z toho skoro až do breku, když vezmete v potaz, že sám hledám po svém mrňavém pokoji drobný na kino. Ale teď se chci vrátit ke zbytku celkového vyznění seriálu. Za ty tři roky dokázali Dufferovi kompletně změnit celé vyznění seriálu, aniž by zničili to co vybudovali. Z ,,pouhopouhého'' teenage-hororo-seroše dokázali vytvořit perfektně temnou mysteriozní kriminálku s tou pravou špetkou fantastična (jak z Prokletého ostrova). To všechno skvěle propletené s osobními životy postav a jejich motivacemi. A to se cení. Jen linka Mikea a Willa byla zase docela nudná a mě spíš otravovala než bavila. A postava Jonathana, kterou jsem měl kdysi tak rád, je najednou zhulený hovado, který v poslední epizodě během tříminutový scény toho nakecá víc než za zbytek série. A i postava Joyce se bohužel postupem času propadá do jakési komediální figurky, která slepě odříkává nevtipné vtipy. A to je škoda. Bývala to super postava. Jinak ale její/Hoperova linka je skvělá, scény v Rusku jsou skvěle napínavé. Abych se ale ještě vrátil k podobenstvím s předchozími sériemi, tak v první sérii byli ty hýbající se oči pod víčky skvělým tvořičem napětí. Ale náhle to už nepůsobí nijak. Co se ale čení je to, že namísto (slvělých) The Clash zde hraje Kate Bush, což se dáý taky docela porovnávat. Celkově to je ale extrémně povedené pokračování, snad nejlepší z celého seriálu. A Upside down je kurevsky kulervoucí plac, který funguje do poslední scény. A já to miluji. Neuvěřitelně propracovaná série, kterou jsem si moc a moc užíval. jen možná trošku zkrátit ty epizody (až na tu poslední, která i přes svou délku ubíhá extrémně rychle). 9,5/10

No jo, Wes Anderson a jeho styl nestyl, nebo-li všechna typická klišé uměleckých filmů narvaná do jednoho, s přihozením vlastních vtipných nápadů, které ale ve většině případů fungují. Režisér aka scénárista se nám zde opět rozjel a jeho typický styl je zde cítit z každého záběru,,, tedy, jakžtakž. Abych se přiznal, bylo občas trochu složité se zorientovat... a neusnout tím neustálým natahováním. Zkrátit film o 15-20 minut by vůbec neuškodilo. Ale ne nakonci, spíše někde uprostřed, jelikož konec opět považuji za naprostou ďábelečnost a nejdůležitější bod celého filmu. Společně s tradičním otevíracím začátkem, který neskutečně ulétává a úsměv z tváře nezmizí, ani pokud by jste se snažili (ale nesmíte se snažit moc). Herci samozřejmě skvělý (Luke Wilson především), zbytek hodný Andersona. Spíše slabší jeho počin, ale nemůžu říct úplné zklamání. Přece jenom, jeho filmy rozhodně béčka nejsou, takže zůstanu na čtyřech hvězdách.

Tento film do roku 2022 držel titul nejdražší český film. Poté byl poražen filmem Jan Žižka. A při porovnání těchto dvou snímků musím říct, že tento sice starší počin na mě zapůsobil na jakékoliv frontě mnohem víc. Zatímco Jan Žižka je v podstatě pouhopouhý akční spektákl s podivným střihem a půlmiliardovým náklady, které ale nejdou zaznamenat, tak tento majstrštyk mě nepřestával udivovat každou jednotlivou vteřinku po dobu jeho trvání. A to nepřeháním. Tento český Top Gun fungují ještě lépe než Top Gun samotný je nádhernou ukázkou české tvorby, která když se jednou za čas rozhodne, tak dá průchod do světa krásným filmovým zážitkům, na kter diváci jen tak nezapomenou. Obzvlášť pak češi, kteří klidně mohou vidět Avengers a tento biják v jeden a ten samý den, ale ohromenější budou z tohoto počinu. Protože mě to prostě hlava pořád nebere, jak toto češi dokázali. Ultimátní filmové záběry pod taktovkou jednoho z našich nejlepších režisérů dopadly nejlépe jak mohli. To všechno doprovázeno skvělou hudbou a ještě lepšími hereckými výkony (když se na to podívám v mém věku v této době, je pro mě zprvu trochu těžké poznat naprostou klasu Hádka, jehož postava zkrátka vyloženě září, s panem Vetchým po boku). jediné, co mohu vytknout, je občasná zdlouhavost, která film sráží od naprosté dokonalosti. Jinak ale nemůžu jinak než plný počet hvězd!

Mrazivý zážitek, ze kterého jsem byl po skončení zaražen v sedačce neschopen se hnout. Bohužel kámošovi extrémně vadila pro mě geniální hudba, tak na mě naléhal, ať už co nejdřív vypadnem. Po vylezení z kinosálu však sám přiznal, že na něho film též silně zapůsobil. - Bylo mi řečeno (bylo mnou přečteno), že novinka Menu disponuje mrazivým trefným příběhem, poukazující na skutečné sociální problémy, doprovázen výtečnými výkony vycházejícíh hvězd jako je Nicholas Hoult, mistr řemesla Ralph Fiennes či kdysi mnou nenáviděná, nyní však zbožňovaná Anya Taylor-Joy. A musím říct, že film mě vskutku zarazil. Asi bych to nejlépe přirovnal k filmu Sedm. Ptáte se proč? Sice zde nejde o vraždy kvůli porušení sedmy smrtelných hříchů, to ale vůbec nevadí. Ďábelský šéfkuchař Julian Slowik si důvod najde, aby Vaši maličkost měl to potěšení ugrilovat. Ale ty důvody (krom dr. Sunshine, který nakonec ale vyjde též psychologicky skvěle) nepůsob vůbec blbě. Naopak přímo mrazí a Vy s tím psychoušem skoro až sympatizujete(?). Na dalo by se říci krátké stopáži stýosmi minut je zde chytře rozehrána dramatická hra (s funkčními prvky humoru), která originalitu čerpá z každého jednotlivého pohybu postav, z každého jediného oka mžiku, z každého jediného slova. Do toho všeho ten komediální duch, který překvapivě nenarušuje děsivého ducha... což mě nakonec nutí u´přidělit známku na pomezí čtyři až pěti hvězd. Sešteno podtrženo, takovémuto filmovému řemeslu uděluji 8/10 (konec totiž působil trochu směšně vůči některým charakterům, ale stalo se co se stalo, konec bych chtěl trochu tragičtější)