Ferrari

No, na životopis o Ferrari jsem šel jen ze zvědavosti, protože se mi předchozí film Klan Gucchi strašně líbil. Tenhle film byl spíše takový... no dalo by se říct dost hořký a temný. V zásadě nevím, jak to opravdu probíhalo, ale nakonec mě film celkem překvapil a velmi oceňuji i tu pasáž, kde si myslím, že i dítě by z toho nemělo moc dobrý pocit. Chválím to zpracování, ale pro 3 hvězdičky jsem se rozhodl toho, že mě to nějak moc zas až tak nenadchlo. (02.02.2024)

Vizuálně, herecky a hudebně výborný film naprosto ztroskotává na absolutně neukončeném příběhu, který zde rozehraje. Oceňuji, že se snímek nezaměřuje na automobily, závodění a podobně (i když i to je zde zvládnuto skvěle), ale rozehrává si hned tři zajímavé linky, které chcete sledovat a rozehrává je dobře… to však končí naprostým zklamáním v podobě nic neříkajícího konce a příběh dokončujících titulků na konci filmu… (17.01.2024)

Místy moc okatá a chtěná symbolika (film dává až moc najevo, co bude následovat) a příliš doslovnosti, ale jinak mi to uteklo. Někomu bude hned jasné, o kterou kapitolu Enzova života a obecně historie závodění tu půjde, až prvně uslyší jméno jedné z hlavních postav, ale já byl moc zvědavý, jak to Mann pojme. A pojal to myslím s nesmírnou elegancí: dějové linky spolu hezky emocionálně ladí, audiovizuální stránka tomu dává koule, herci taky. Film má takový evropský šmrnc a dám si ho někdy rád znovu. Mann pořád umí. (07.01.2024)

Mann i v pokročilém věku točit nezapomněl což dokazuje hlavně v závodních scénách, které nepostrádají potřebnou intenzitu a divák soucítí s jezdci řídící nejrychlejší rakve na světě. Zbytek je klasická Mannovka, která sleduje trápení a tvrdohlavost Enza Ferrariho, který se těžko srovnává se smrtí syna a zároveň bojuje o přežití svojí továrny. Jak už bývá u Manna zvykem tak to celé působí celkem chladně, ale přesto dokáže vtáhnout. Plusem je, že se tady režisér nesnaží stavět Enzovi pomník, ale ukazuje ho jako člověka z masa a kostí se všemi jeho klady i zápory...80% (25.02.2024)

Opak Le Mans v mnoha směrech. Z hlediska časového narativu malý, komorně střižený závoďácký film. Studie utrápeného génia Ferrariho z překvapivého pohledu rodinného dramatu, nikoliv okázalé jezdecké symfonie sporťáků. Ne že by se tu snad nejezdilo a dokonce v příjemné retro akcentní stylizaci s extrémní dávkou realismu a fyzična (až na ta otřesně digitální létající auta), ale prim hraje Enzův obývací pokoj, ložnice a kancelář. Mann si splnil sen, natočil ho značně nehollywoodsky, nemainstreamově, bude těžké vydělat tímhle filmem hodně penež, ale produkční kvality má solidní. Není to žánr na který jsme u Manna zvyklí a některé jeho tradiční trademarky chybí a ani tu nemohou být, ale ostudu si neudělal. (03.03.2024)