Dovolená s Andělem

Oblíbená komedie u níž musítě buďto nemyslet a nebo vzpomenou údernických let, kdy každý plnil plán na 102% a jezdil na rekreace. Zkrátka na ,,krásná'' padesátá. Lidským historkám se sice můžeme smát a jiskření mezi bodrým Kemrem a morousem Marvanem nám může připadat zábavné, ale mezi řádky jde na člověka děs. Ať už jsou to kolektivní zábavy, kolektivní rekreace, kolektivní soudružský duch - který by si rekreanti měli odvézt i domů a na dílny.... Jsou to však všude na chodbách všudypřítomné plakáty se srpy a kladivy československé a sovětské vlajky,a le hlavně podbizny dvou největších vrahounů Stalina S Gottwaldem... (naštěstí pro svět a hlavně pro vězněné a perzekuované v době uvedení filmu už oběma šmejdům zbýval jen necelý rok života). Oblíbená Dovolená s Anděleme není pravá komedie. Je to komunistická agitka u níž by se měl člověk zaměřit ne na ty dva, ale na to všechno okolo. Dvě jízdy na černo. * * (08.03.2015)

Letná rekreácia pod patronátom Revolučného Odborového Hnutia (ROH). Bŕŕŕ, humus. Des. Odporný komunistický agitačný film. Všetko pod prísnou kontrolou, samá nechutná politická propaganda, absolutne žiadne súkromie, netrpí sa žiaden individualizmus, kolektívne vymývanie mozgov ešte aj počas dovolenky... Stašné! Ťažko pochopiť ako takýmto spôsobom dokázali ľudia vtedy existovať. Tento film nie je komédia, ale desivé memento doby, kedy tu prísnou, nekompromisnou rukou vládla všemocná Komunistická Strana Československa (KSČ). Vôbec to nie je smiešne, ani zábavné... je to nebezpečný, normalizačný odpad! (28.12.2014)

Na oko to vypadá nádherně. Množství pracujících si jdou za krásného sluníčka odpočinout, a proč jezdit někam do Itálie, nedej bože do USA, vždyť tady máme také krásnou krajinu i bez kapitalismu. Soudruzi jsou mladí, plní síly a vydí krásnou budoucnost, která je na dosah ruky. Jen tam "páchne" jeden mrzout - což takhle mu ukázat, jaký je ten náš cíl krásný?.. A o tom to ve zkratce je. Z kraje padesátých let, kdy dunila cenzura a portréty Gottwalda se Stalinem "zdobily" snad všechna kulturní střediska vznikl i tento film, snad jediný (společně s pokračováním) tendenční, jenž vydržel dodnes. My se tomu dnes smějeme, ale mnozí tomu skutečně věřily. Je jasné, že bez nadčasových výkonů herecké elity by i tento film zapadl. (17.08.2005)

„Co nepřišlo dnes, přijde zítra.“ Budovatelská veselohra jako podle šablony vytvořené samotným Ždanovem. Chvályhodné budování přátelství mezi národy, soudružská solidarita a pozitivní pracovní přístup jsou zástěrkami k organizovanému duchovnímu znásilnění člověka, jehož chování narušuje optimistickou image státu (resp. strany). Opakovaně je sice postavami konstatováno, že o svých soukromých záležitostech by si měl každý rozhodovat sám, jenomže jde o pouhou snahu vyvolat zdání svobodné volby. Film ve výsledku tvrdí něco jiného, když mezi soukromé a veřejné klade rovnítko. Nelze být svědomitým zaměstnancem a přitom špatným člověkem. Obdobně nelze trávit rekreaci jinak než prací. Vzorný občan socialistického Československa, ať z Moravy, Slezska nebo východního Slovenska, ať elektrotechnik nebo řidička autobusu, musí na veřejnosti vystupovat stejně lidumilně jako v soukromí. Afektovaný optimismus, zpřítomňovaný například zpěvnou náladou věčně usměvavých rekreantů, představuje neporušitelnou normu, které se anomálie Andělova typu musí chtíc nechtíc přizpůsobit. Morousovitý revizor zároveň představuje jediný vážnější problém, který je potřeba „vyřešit“. Krajina je krásná, dětičky šťastné, nezaměstnanost neexistuje („každý má svoju robotu“). Peníze možná taky nejsou, ale nač, když proletářům činí radost pracovat pro práci samou. Pro práci, která utužuje kolektiv a stírá rozdíly mezi pohlavím, věkem i národností. Přes její přímočarost, neponechávající prostor pro alternativní výklad, se Dovolenou nedá bavit alespoň škodolibě. Formálně jde o film bez nápadu, faleš je cítit z každého hereckého gesta a tezovité vyprávění nevytváří absolutně žádné očekávání nebo napětí. Zasvěcené dialogy o zakládání klínů dojem mírně zlepšují, ale není jich dost, aby to celé bylo tak blbé, až by to bylo vtipné. 50% Zajímavé komentáře: Oskar, Marthos, zputnik, ScreamJay (10.04.2019)

Nová vlna kolektivizácie a demagógie priniesla veľa obety v rôznych smeroch. I v umení. Neviem, či na to "doplatil" tento snímok, alebo sa z neho Zeman osobne tešil, každopádne pokiaľ doň (aspoň v náznaku) neprinesiete uveriteľný sociálny konflikt a nebudete sa držať pod hranicou únosnosti, "ste vybavení". I keď musím priznať, že som sem-tam, z času na čas pociťoval nostalgiu šťastného prostredia (i keď len veľmi vratkú). Ale ani v náznakoch nie takú, aby som to vzdialene čo i len prirovnával k HOW GREEN WAS MY VALLEY. (01.05.2014)