Opičí muž

"Opičí muž" představuje dnes na poli akčního filmu podobné zjevení jako svého času první "John Wick", ale má ještě zásadní body navíc za ohromné srdíčko. Je nesmírně sympatické, že tento přímočarý a současně formálně vydřený bitkovací biják o pomstě vznikl coby vysněný autorský projekt, dokonce ještě vyvzdorovaný vůči všemožným protivenstvím. Dev Patel, kterého všichni vnímají jako herce citlivě charakterních rolí, se tu vrací do svého dospívání, kdy na soutěžní úrovni praktikoval takewondo. Respektive jde ještě dál do dob, kdy nadšeně sledoval fyzicky uhrančivé a emancipačně formující bijáky s Brucem Leem. Krom toho také zúročuje svou poučeně diváckou erudici vůči akčním filmům s bojovými uměními a jejich západním, dálnovýchodním i indickým milníkům z nadcházejících dekád. Jenže "Opičí muž" nepřináší pouze nadšenecké reference, které Patel přiznává a vyzdvihuje. Dokáže na nich zcela soběstačně stát a posouvat je dál - ne nutně nějakou sofistikovaností či cílenou pompézní radikalitou, ale čistě léta kumulovanou touhou ukázat, co v sobě nosí. Pomyslnému ringu akčního žánru poslední roky kralovala stáj 87eleven. Ta sice stále ještě dokáže občas vycenit zuby s každým novým "Johnem Wickem", ale protože se její styl stal standardem mainstreamu, působí už značně okoukaně i vyčerpaně. Patel a jeho tým v této analogii představují ony mladé, dravé a hladové otloukánky a outsidery, na které si nikdo na začátku nevsadí, ale na konci souboje mají na své straně srdce celého davu. Patelova kombinace bollywoodské barevnosti, eklektické multikulturnosti (ve smyslu estetické, žánrové i co do tradic bojových umění) a vše prostupujícího nadšení by sama stačila na ozvláštnění a vítězství na body. Ale pak je tu ta přízemní, bestiální choreografie a především nevídaná kamera, jež je dílem nováčka Stephena Renneyho povýšeného z kaskadéra na vodiče kamery, které svou dravostí, syrovostí, nekompromisní fyzickou energií a divokou dynamikou trhají usedlou konkurenci na kusy. (05.04.2024)

"Ten, který ničí falešnou pýchu". Dev se se svojí režisérskou premiérou vůbec nepáral. A mě si tím získal, očividně mu svědčí syrový, špinavý Indický prostředí. Film má spád, občas prošpikovanej uklidňujícíma, nebo WTF momentama. Vidíme zabijáka, jeho motivy a hlavně jeho progress. Skvělá pasáž s boxováním při bubnech. Kamera rychlá až zběsilá a já občas ztrácel přehled. Mám rád revenge hunt snímky, navíc Dev je jako herec sexy a charisma mu stříká z očí. Nože při bitkách moc nemusim, ale Monkey man je pusinkou zabodává do krku nepřátel, a to chce kurva osobitej styl! Za mě nadprůměrná projekce (i přes užvaněnou excentrickou blondýnu která neumí ani přes upozornění zavřít hubu) a Devovi budu nadále fandit. (02.04.2024)

Dev Patel debutuje na režisérskej stoličke a ide mu to sakramentsky dobre. Je cítiť, že do Opičiaka bolo vložené maximálne úsilie. Kamerou dravá, vizuálom správne vystihujúca atmosféru filmu a s hudbou umne a účinne pracujúca podívaná. Berie si  inšpiráciu všade možne, no zasadením a využitím indickej kultúry si razí vlastnú  cestu na poli žánru. A tá akcia keď nastane, stojí teda za to. Sú tu dve také väčšie, kde prvá nie je síce taká učesaná, no správne podáva rozpoloženie a nie plnú pripravenosť hlavnej postavy. Tá finálna, kde je už náš Opičiak pripravený na realizáciu svojej pomsty, bola veľmi uspokojivá a zaslúžená, drsná, živelná a kvalitne nasnímaná (kompozícia pri niektorých scénach je mňamková). A celkový záver tomu všetkému dal náležitú bodku. Čo by som vytkol, tak minulosť hlavného hrdinu v strede filmu, prišla mi tam naviac, postačili by tie útržky, čo boli vyjavené už predtým, takto to zbytočne narušilo štruktúru a tempo. A ak by som ešte veľmi chcel niečo vypichnúť, tak by to bola jednorozmernosť väčšiny postáv, ale nechcem to vypichovať, keďže svoju rolu plnili všetky ako treba. Pri finálnom hodnotení som váhal, ale po uležaní idem hore, lebo aj keď tento debut nie je dokonalý, tak ten zápal a odhodlanie, s ktorými bol stvorený z toho neskutočne sršia a ja proste nemôžem inak. Už sa neviem dočkať čo ďalšie nám tento filmár predvedie. (15.04.2024)

Dev Patel? Poměrně dlouho byl pro mě synonymem otravných filmů: vzpomínám na Posledního vládce větru, Chappieho, Báječný hotel Marigold nebo ždímající instantní drama Lion, za které dokonce získal oscarovou nominaci. A vlastně i Freida Pinto byla vedle něj v Milionáři z chatrče úplně jiná liga. Teď se nicméně proměnil v nelítostného frustrovaného bojovníka proti společenskému bezpráví. Hluboké jizvy na dlaních mu dennodenně připomínají matčinu vlídnou tvář, indickou realitu pak obsluhování bohatých v luxusních mrakodrapech, zatímco miliony jiných živoří na tvrdých podlahách slumu. Nejprve se nechává řezat v nelegálních zápasech, aby získal peníze, následně kývne na práci, kterou nikdo jiný nechce dělat. Krůček po krůčku se blíží ke svému cíli: pomstě. Něco se ovšem zvrtne a hlavní hrdina si musí udělat očistné, meditativní a náboženské kolečko, aby se vrátil ještě silnější… Jenže zároveň je to pasáž, která je rozvleklá a hůř se po ní vracíme do tempa. Přesto přijdou šťavnaté závěrečné hody, které po stránce choreografie a nápadité kamery skvěle fungují. Výsledek sice nic moc unikátního a přelomového nepřinese, ale Monkey Man je prostě jiný. Určitě potěší atmosférou indického velkoměsta, neuhlazenou choreografií i tím, že rozhodně to není nějaká akční sázka na jistotu. Patel moc dobře ví, co dělá, evidentně dřel před i za kamerou, produkčně si užil své, takže si u mě vlastně mnohé vyžehlil. Dietnější čtyři hvězdy. (12.05.2024)

// Strhující dílo začínajícího filmaře, který už nyní vykazuje známky zkušeného autora, který je v akčním žánru jako doma. Opičí muž rozhodně není žádný vybroušený diamant, na to má až příliš mnoho vad na kráse, pod vrstvou prachu a krve se ale skrývá opravdový klenot, jehož největší síla tkví právě v tom, že je naprosto svérázný a jiný, než by člověk čekal. 8/10 (03.04.2024)