Les Invasions barbares
Les Invasions barbares
Invázia barbarov
The Barbarian Invasions
The Barbarian Invasions
The Barbarian Invasions
Režie:
Denys ArcandScénář:
Denys ArcandKamera:
Guy DufauxHudba:
Pierre AviatHrají:
Rémy Girard, Stéphane Rousseau, Dorothée Berryman, Louise Portal, Dominique Michel, Marie-Josée Croze, Marina Hands, Roy Dupuis, Micheline Lanctôt (více)Obsahy(1)
Jeden z najznámejších režisérov frankofónnej Kanady, Denys Arcand, nadviazal filmom Invázia barbarov po 17 rokoch na svoj film The Decline of the American Empire. V Invázii barbarov sleduje svojich hrdinov zostarnutých, trochu zlomených životom, stále však ešte plných ideálov a vitality. Hlavný hrdina Rémy je univerzitný profesor histórie, ktorý celý život miloval ženy, zábavu, víno a ľavicové ideály. Po kolapse je hospitalizovaný v nemocnici a jeho bývalá žena Luise okamžite zavolá ich syna Sébastiana, ktorý si buduje kariéru úspešného a bohatého makléra v Londýne. Hoci Sébastien a Rémy spolu kvôli rozdielnym životným filozofiám nikdy dobre nevychádzali, Sébastien okamžite priletí do Kanady a snaží sa otca presvedčiť, aby sa dal previezť na súkromnú kliniku. V štátnej nemocnici sú totiž žalostné podmienky, pacienti ležia i na chodbách. Rémy však bol jedným z hlásateľov socializácie zdravotníctva a trvá na tom, že bude znášať i jej neblahé následky. Po vyšetrení v americkom Baltimore je jasné, že Rémy má na mozgu zhubný nádor a zostáva mu už iba niekoľko týždňov života. Sébastien sa rozhodne, že proti otcovej vôli mu spríjemní posledné dni života: podplatí zdravotnícke odbory, aby mu zrenovovali samostatnú časť nemocnice, zaobstará mu špeciálnu starostlivosť, zaplatí jeho študentom, aby ho prišli pozdraviť a z celého sveta zvolá k smrteľnej posteli jeho najlepších priateľov a dávne i nedávne milenky.
Dokonca, keď už ani silné dávky morfia nedokážu utlmiť bolesti, s pomocou narkomanky Natalie mu zaobstará heroín. Hoci Rémyho životná filozofia jeho najbližším vždy iba ublížila, vďaka Sébastienovi si ju môže udržať až do smrti. Rémy je predstaviteľom umierajúcej generácie a umierajúceho sveta, v ktorom ešte existovala viera v ideály a ich naplnenie. Sébastiena považuje za chladného predátora, ziskuchtivého biznismena, predstaviteľa novej generácie barbarov. Počas posledných týždňov svojho života však Rémy prichádza na to, že i Sébastien uznáva základné životné hodnoty. Sébastien poznáva otca z jeho silnej a nezlomnej stránky, nielen ako večne nedospelého a ľahkovážneho bonvivána. Arcand nevyhrocuje dramatický konflikt medzi otcom a synom, smeruje skôr k zmiereniu, k poznaniu, že hoci starý svet umiera, v tom novom barbarskom ešte môžu pretrvať základné morálne hodnoty. Režisérovi sa v žánri tragikomédie podarilo s nesmiernym šarmom a ľudskosťou, bez pátosu a sentimentu zobraziť smrť človeka i smrť jednej generácie. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (135)
na tento film som išiel s tým, že som nevedel od koho ten film je, o čom je, aký je starý, dokonca som ani netušil, že je francúzsky (respektíve kanadský) a podľa mňa by sa tak malo chodiť na každý film - vnímať ho bez akýchkoľvek predispozícií a očakávaní či už dobrého alebo zlého. Zároveň som však natrafil na film veľmi inteligentný, citlivý, rozoberajúci niekedy nevinne a niekedy odvážne otázky okolo života a smrti, rodiny ale aj súčasané témy, drogy, sex, zdravotníctvo, ako aj celkom pekná analýza dejín ľudstva a špeciálne kresťanstva, pestrofarebné postavy vedúce naozaj zvládnuté osudy a svieže dialógy, no jednoducho - film, ktorý je geniáony a práve vďaka svojej genialite asi nechytí za srdce každého priemerného konzumenta ()
Recenze, které slibovaly hřejivě lidský film vnášející světlo, humor a optimismus do problematiky umírání mě možná až příliš navnadily, protože film samotný mě trochu zklamal. Scénář to určitě všechno obsahuje (a hlavně za něj si Invaze zaslouží Oscara víc než Želary), ale nevýrazná režie výsledek bohužel sráží dolů. ()
Nevím jestli je tento film přijatelný pro Oskary (jak tady hodně lidí píše), ale je hlavně přijatelný pro mě. Zajímavé téma umírání a smiřování rodiče s dítětem po stránce názorové. Přesně takhle to znám z vlastní zkušenosti, mám úplně odlišnou životní filozofii než moji rodiče a připadám si jako barbar (respektive tento pocit je mi podsouván). * Na tomhle filmu se mi líbí sonda do kanadského zdravotnictví (Kanada bývá často na čele žebříčků zemí nejideálnějších pro život), složení party kolem umírajícího, jejich dialogy, prostředí chaty u jezera, shánění drog na policii a taková zvláštní lidskost, která se mě dotýká. Prostě jsem na tento film asi ideálně naladěn... ()
Uměle vykonstruovaný, samoúčelně dramatizovaný, nevtipný a bezradný film s mizivým procentem dobře napsaných postav. Ale minimálně kvůli těm pasážím, kdy na sebe v dialozích postavy kupí jedno slavné jméno za druhým bez jakékoliv pointy, stojí Invaze barbarů za vidění. Takovouhle pseudointelektuální onanii v kině jen tak neuvidíte. ()
Po delší době opět jeden film se zcela nezáživným příběhem v naprosto skvělém balení. Nemohu si pomoci, ale takto sofistikovaní lidé, kteří jsou zároveň tak morálně zvrhlí já zkrátka nepochopím a nepřekousnu. A když je jich v 99 minutách taková vysoká koncetrace (s hlavním hrdinou v čele), o sympatiích s postavami nemůže být moc řeč. Čeho si naopak cením jsou mistrovské dialogy a s nimi spjaté občasné filozofické otázky (byť nepříliš objevné). Spíše než všeobecná snaha tvůrců působit nepřístupně prostřednictvím bezúčelného vršení slavných jmen z úst hlavních postav v domnění, že výsledek bude vypadat prudce inteligentně mě pak zaujalo zejména vyobrazení napjatého vztahu otce a syna, který postupně dostával grády a vyvrcholil (pro diváka) naprosto famózně. Ale i tak mi je Oscar v tomto případě spíše záhadou... ()
Reklama