Twin - paha kaksonen
Obsahy(2)
Nejhorší noční můra každého rodiče je pro Rachel (Teresa Palmer) teprve začátkem jejího utrpení, když se po tragické nehodě rozhodne s manželem Anthonym (Steven Cree) přestěhovat na druhý konec světa, aby se mohla věnovat Elliotovi (Tristan Ruggeri), jejich přeživšímu synovi z dvojčat. To, co začíná jako čas léčení a izolace na finském venkově, se změní v zoufalý boj o samotnou duši jejich syna, když se Elliota zmocní entita, která tvrdí, že je jeho mrtvým dvojčetem – a Rachel se vydává na ďábelskou cestu, aby odhalila strašlivou pravdu o svém dítěti. (mac000)
(více)Videa (1)
Recenze (48)
Po strate jedného zo svojich synov sa Rachel s manželom presťahujú do Fínska, aby sa s nepríjemným osudom pokúsili vyrovnať. S ich synom Elliotom však nie je všetko v poriadku a začína byť jasné, že smrť jeho dvojčaťa zasiahla najviac práve neho. - Je obrovská škoda, že filmy s touto pointou fungujú len raz. Ja som si celkový dojem pokazil tým, že som polovicu pozrel ráno a druhú po príchode z roboty, takže som si zážitok nepríjemne zruinoval, inak by tomu letelo rovných päť hviezd. Režijné zručnosti Taneliho Mustonena sú neuveritelné, hlavne keď sa zamyslím nad tým, že pred svojim hororovým debutom Bodom točil kadejaké komediálne pičoviny pre fínske TV kanály. Trochu ma prekvapila prítomnosť Teresy Palmer, u ktorej som po Lights Out očakával trochu inú kariérnu trajektóriu, ale celý film potiahla svojím oddaným výkonom, ale nie je sa čomu diviť, keďže má doma na starosti päť ratolestí. Potešil aj herecký výkon malého Elliota (lepší než Eliott na ČSFD, ktorý si tu nahádzal 200 bodov od svojich multiúčtov a hrá sa na kritika), ktorý taktiež zahral presvedčivo. Vizuálne je to rovnako ako režisérov predchádzajúci počin luxusný zážitok, takže už teraz sa teším, ako si to pozriem opäť. A pravdepodobne tomu aj hodím tých päť hviezd, pretože už je to riadna doba odvtedy, čo som si takto užil nejaký horor s pointou a nie len nejakú bezduchú vyvražďovačku. ()
„Proč jsme ho tam nechali, v zemi?" „Nathan je navždy s námi." „Tak koho jsme teda pohřbili?" Mysteriózní drama o rodinném traumatu klame tělem. Příběh se ze Spojených států hned v úvodu přenese do chladného Finska, rodiště Anthonyho. Rachel truchlí po synovi Nathanovi a upíná se k jeho dvojčeti Elliotovi. A divák si říká, aha, tohle bude jako ty poslední filmy s dětmi, co mají imaginární kamarády. Jenže pak se ukáže, že rodina uvízla uprostřed temného pohanského kultu a Rachel bude obětována. Nebo Elliot? Ve finále je to jedno, jelikož režisér si s divákem pohrává a neustále mu ukazuje, že vše je jinak, než si myslel. A mě tyhle filmy, kterým říkám rozsypané puzzle, baví. Skvělá kamera, kdy v průhledech z místnosti vidíte skrze chodbu dveřmi do další, kdy se mlha zvedá okolo domu a nevěští nic dobrého, kdy siluety stromů hoří v západu slunce a kdy noční obřad u vody dýchá čirým pohanstvím, mě nadchla. A ten konec! Poslední dílek zapadne a divák už ví, proč některé věci vypadaly jinak, než by měly. Příjemně tajemné a temné. Spíše pro menšinové publikum. ()
Atmosféra je fajn. Teresu Palmer můžu kdykoliv a kdekoliv a i když je to tématicky recyklát, závěrečný zvrat překvapí a tím i potěší. Mínusem je, že jsem se občas musel ošívat a koukat, co kde lítá, protože na obrazovce se nic moc nedělo a pak mi také připadalo, že tu zůstalo až moc nezodpovězených otázek. Třeba co se týče čáryfukové báby a folklorního blbnutí finských vesničanů. Z mého pohledu se Mustonen od Bodom lehce posunul. 60% ()
První podezření jsem měl už pár minut po začátku a někdy ve třetině jsem si už byl naprosto jistý, filmů s podobnou pointou jsem už totiž viděl několik. A lepších. Takže z mého hlediska jen další pseudohorror o hysterické uječené mamince zachraňující její bejby, lhostejno zda před duchem, démonem, fanatiky všeho druhu, a nebo před pravdivou realitou. Formální stránka filmu je ovšem hodně podařená, režie, kamera, výprava, lokace... A za to taky dávám hubenou třetí, jinak ale ztráta času. ()
Brilantní psychologické hrátky na pomezí hororu v zemi tisíců jezer. Teresa Palmer musela sbalit teplé ošacení a vyrazila do sychravého Finska, kde si po tragédii, po které přišla o jedno z klučičích dvojčat, úzkostlivě hýčká to přeživší. A s tím druhým klučinou brzy po příjezdu do nového bydliště začne být něco v nepořádku. Talentovaný finský režisér Taneli Mustonen ulovil do svého filmu hereckou hvězdu, která se mu odměnila skvělým hereckým výkonem, kdy skvěle zvládala své psychické rozpoložení a děsy. Jede se v pomalejším a tlumenějším tempu, zpočátku to může působit až zdlouhavě, takže rozhodně neočekávat zběsilý spád událostí. Film s hororovými prvky koketuje, absence speciálních efektů je značná. Film ani na tento aspekt nikterak necílí. Sychravá atmosféra téměř nehostinné krajiny je nasnímána působivě, což je v podstatě i deviza filmu. Dalším výrazný herecký výkon podal ve dvojroli malý Tristan Ruggeri, přičemž došlo k důležité interakci s hlavní hereckou hvězdou, která mu hrála maminku. Steven Cree v roli manžela zaujal až posléze, to až ve chvílích, kdy film vyzradil svoji Velkou pointu, ke které si postupně dláždil cestu. V závěrečném rozuzlení se to pěkně celé poskládalo. To, co v předchozích scénách dávalo nevelký smysl, najednou dostalo jasné kontury. Originalita toho celého pojetí je poměrně diskutabilní, ovšem vyústění bylo působivé a zajímavé. Na Teresu Palmer už tedy nemusíme pohlížet jen ze sexuálního hlediska, můžeme ji považovat také za kvalitní herečku. A mrazivý severský vzduch její australské teplomilnosti prospěl. 8/10 ()
Reklama