Moje první láska

Další film, na který jsem narazil hned v dětství, takže se na něj čas od času rád kouknu. Hudba tu perfektně doplňuje silné okamžiky, které nejsou obvyklé a moc nezapadají do průměru rodinných filmů, právě proto je na tomhle snímku něco víc, co musí a chce zbloudilá duše ve filmové branži objevovat. (09.02.2013)

Pamätam si na tento film hlavne z detstva. Bol to hned dalsi film s Culkinom po SAM DOMA (1990) a mozno aj preto bolo skoro plne kino, lebo si zrejme vsetci mysleli, ze je to dalsia blazniva komedia s "Kevinom". Sice sa tak nestalo, aj ked musim uznat, ze pocas filmu sa davy naozaj na niektorych scenach smiali a pri dojimavom konci som zase pocul smrkanie kapesnikov. Celkom mily jednoduchy film o obycajnych ludoch a ich problemoch. Zavidel som tym obyvatelom mestecka, ze vzdy ked prisla Vada k doktorovi, nikdy nemusela v cakarni cakat na poradie, to je u nas luxus alebo v tom filme boli vsetci ludia zdravi :-) ... 28.03.2010 _______ Anna Chlumsky - (Vada Sultenfuss) +++ Dan Aykroyd - (Harry Sultenfuss) +++ Jamie Lee Curtis - (Shelly DeVoto) +++ Macaulay Culkin - (Thomas J. Sennett) +++ Richard Masur - (Phil Sultenfuss, Harryho brat) +++ Griffin Dunne - (Pán Jake Bixler, učiteľ) +++ Ann Nelson - (Stará mama Sultenfuss) +++ Peter Michael Goetz - (Dr. Welty) +++ Produkcia: Brian Grazer +++ Hudba: James Newton Howard +++ (28.03.2010)

Poslední dvacetiminutovka velmi dobrá, takřka perfektně odrážející náročná témata smrtelnosti a skutečné lásky v rámci dětské perspektivy (obzvlášť kouzelná je sekvence od prvního polibku až ke včelímu hnízdu). Ale zbytek mě úplně neuhranul - jsou tam sice moc příjemní herci a občas zdařilý humor, ale velká část příběhu je vnímavému divákovi jaksi zapečetěna po emoční i čistě realistické stránce. Vše se děje nějak moc rychle a bez pořádného psychologického podkladu. Námět ale fakt hezký, a kdyby to natočil takový Rob Reiner, je na světě o poznání magičtější a návykovější klasika. 70% (15.01.2021)

Jeden z filmů, které jako malý capart znal z televizních upoutávek, ale nikdy ho neviděl, ačkoli ho jistá televize točila pořád dokola. Čekal jsem spíše průměrný dětský film a překvapivě jsem dostal víc. Yeah, je to americký dojáček, ale Dan Aykroyd je boží jako vždy a jeho snaha vychovávat dceru v prostředí pohřebního ústavu je vtipná sama o sobě. Děcka jsou většinou neotravná a když už nejsou, mají k tomu důvod. Škoda, že Culkin po Sám doma nic nenatočil, docela rád bych ho viděl i jako dospělého herce a ne jako vymletou fetku. (03.12.2016)

Moc hezký příběh o dětském světě, nejen pro děti. I když mi přišlo, že domácí prostředí, ve kterém se děj odehrává, mohlo v době vzniku filmu, počátku let devadesátých, vyvolat ve spoustě dětí i docela depresivní a chmurné pocity. I na mě, člověka, jež má dětství hodně daleko za sebou, to tak místy zapůsobilo. Jedno léto, jedno velké přátelství a křehkost dětské duše. Poměrně sympatičtí Macaulay Culkin a Anna Chlumsky k sobě dobře padnou a je zajímavé poslouchat jejich myšlenky. Jamie Lee Curtis to zde opravdu moc sluší. Ve třech scénách jsem měla na krajíčku (když Vada přišla na obřad svému kamarádovi, když ji Jamie česala a ona řekla jistou větu a nakonec, když v závěru filmu přečetla svou báseň). Když jsem se tak na ty dvě děti dívala, jak bezstarostně jedou na kolech po klidné ulici, pomyslela jsem si, jaká to byla zlatá léta a jestli se současné děti k sobě takto dokáží ještě chovat. Přemýšlela jsem nad tím, jak vyrůstají dnešní děti a jak jsou vychovávány. Dnes už snad ani neexistuje něco jako to nevinné, čisté a bezstarostné dětství. Dřív se děti navštěvovaly a ptaly se jeden druhého, jestli půjdou ven. Dnes se ptají, jestli budou na Facebooku. Dřív přiběhly hladové domů a zeptaly se mámy, co bude k obědu. Dnes si koupí radši hamburgery a colu. Dřív se možná chlubily nad tím, jaké dostaly krásné kolo nebo hračku. Dnes se starají o to, jaké písničky mají v drahém mp3 přehrávači či stylovém mobilu. Dřív soutěžily o to, kdo udělá větší bublinu ze žvýkačky. Dnes se zajímají o to, kde sehnat cigaretu a zamachrovat tak. Dřív si možná před spaním četly pohádky. Dnes se dívají před spaním na Óčko nebo MTV. Dříve snily o tom, čím by chtěly být. Dnes si v časopisech čtou o tom, jaké by měly být a jak vypadat, aby byly "cool". Dřív se nestaraly o to, že běhají celý den po venku a mají natržené kalhoty nebo odřená kolena, když lezly na stromy. Dnes je zajímá, aby měly moderní, značkové oblečení, přesně podle trendů. Dřív se zastyděly, když pronesly nevhodná slova. Dnes se jimi klidně oslovují. Dřív měly úctu k dospělým. Dnes jsou schopny jít po ulici a bez jakéhokoliv svědomí někoho urazit či se mu vysmát. Dříve spolu mluvili o všem možném, uměli říct "mám tě rád". Dnes si vystačí slovy jako MTMR, PAPINKY, LOVÍSKUJU TĚ UPA MOCINKY či MUCK:-*. Dříve neznaly pojmy jako hipec, emo a neměly ponětí, kdo je to šampón či barbínka. Dokáží ještě v současnosti naslouchat jeden druhému, vnímat ho nebo se o něj starat? Nebo je pro ně dnes dobrý kámoš ten, kdo má nejlepší oblečení, "hrubý" mobil a dokáže se zasmát každé blbosti? Kam se ale podělo to "dětství"...? (24.01.2011)