Kde zpívají raci

Uvod, recap z minulosti, kde dievca z mociarov bolo mladucke dievcatko, vyborne zahrala drobna Jojo Regina, do buducna urcite vyrastie do takej hviezdy ako drobci zo Stranger Things. :) Druha tretine je potom jedna velka romantarna s kacatkom, z ktoreho vyrastie bielucka labut, ktoru si svojim zbabelym spravanim nezasluzi ani jeden princ. Posledna tretina to vsak celkom pozdvihne, zvlast vyborny melodramaticky zaver a odhalenie v knizke. Ta to opat u mna zdvihla o hviezdu nahor. Daisy je v tomto snimku ako plache, ale inteligentne a rydze ziena presvedciva a uveritelna. V zavere vynikajuca pesnicka v podani Taylor Swift s nazvom Carolina. Uzasna vokalna a emotivna zalezitost, urcite poputuje do mojho playlistu. Celkovo odporucam, zvlast kvoli pocitu v zavere. (11.09.2022)

Vyprávět příběhy je hlavním posláním filmů a čím zajímavější příběh máte tím lepší by měl být i výsledný film. Bez ohledu na to, kdo ho točil, kdo v něm hraje a jestli to má velký rozpočet. Zpívající raci mají příběh dostatečně zajímavý, poutavý i napínavý, aby celé ty dvě hodiny utáhnul. Po formální stránce se jedná o poctivé řemeslo, které sice neuchvátí, ale je dostatečně funkční, aby příběhu neubližovalo. Přes i možná trochu nafouklou stopáž jsem se ani chvilku nenudil, příběh sice není nejpřelomovější, ale je velice pěkný, v tom nejlepším slova smyslu. Hezky se tu kloubí jistá unikátnost s přízemností, takže to cele vypadá velmi realisticky a nejede se tu žádné přehnané fantazírování. Romantická linka je vkusná a organická, ta detektivní je zase napínavá do poslední chvíle a relativně překvapí. Rozhodně takovéto “příběhové” filmy v kinech chybí a jsem rád, že se občas nějaký na velká plátna dostane. (28.09.2022)

Regulérní romantické drama, opřené o záhadnou smrt. Docela jsem v tom cítil film točený dle děl Nicolase Sparkse, i když jsem knihu samozřejmě nečetl. Na knižní romaňtárny si hold nepotrpím, nemůžu tedy ani srovnat s předlohou. Ženský asi budou prskat, že tam není to a to, jak je zvykem. Mě se to vlastně líbilo a mohu říct, že i hodně. Krásný vizuál močálů a bažin, fauna a flora zde hrají podstatnou roli. Zajímavá zápletka smrti. Klasický zamilovaný trojúhelník ( i když tady bude asi ze začátku jasné, kdo z těch dvou je větší hajzlík ) a fajnovej retro nádech 60.let. Jestli mě však něco zklamalo, tak byly málo rozvinuté charaktery vedlejších postav, které by si zasloužily více prostoru - otec, matka, celkově rodina, první přítel, druhý přítel. Vše se až drtivě zaměřuje na hlavní hrdinku. Druhou věcí je, někdy až příliš rychlospádový děj, zejména na konci, kde spíš bude muset člověk trošičku domýšlet, protože to hlavní co se tu řeší, se vlastně ve finálním obraze neukáže. Nevím, jestli to tak bylo i v knize, ale i kdyby ne, klidně to tu mohla Newman zakomponovat. Na škodu by to rozhodně nebylo. Škoda, mohl být i plný počet. Citlivějším duším, které si někdy rády pobulejí, mohu však určitě doporučit. (05.11.2022)

knížku neznám, ale věřím že bude působivější než její filmové zpracování. Příběh o mladé dívce, která prakticky vyrostla sama v místních mokřinách a stala se jakousi legendou a lokálním démonem je fajn. Tím spíš ve chvíli, kdy se stane podezřelou z vraždy jednoho z mužů, který o ní měl zájem.  Bohužel mě ale nedokázal naplno vtáhnout a i když se na zpívající raky poměrně hezky kouká a rozhodně nejde o špatný film, znova bych se do nich nepustil...65% (07.09.2022)

Film Kde zpívají raci upoutá diváka zaprvé nádhernými exteriéry rozsáhlých bažin a zadruhé i příběhem, byť to ale místy zavánělo červenou knihovnou. Vedle bodrého Davida Straithairna a slizkého Harrise Dickinsona mě oslovila pro mě dosud neznámá Daidy Edgar-Jones, která byla skvělým ztělesněním divoké nevinnosti (či nevinné divokosti). Vedle kriminální zápletky a milostného příběhu mě zaujala linie s ilustracemi přírody (hned jsem si vzpomněl na dokument Ptáci Ameriky). V závěru film možná působí jako přeslazená pohádka, nicméně i takové příběhy mě dokážou mile oslovit. (02.10.2022)