VOD (2)
Obsahy(1)
Rok 2013. Patnáctiletá nadaná gymnastka Olga žije rozpolcená mezi Švýcarskem, kde trénuje na evropský šampionát s cílem zúčastnit se olympijských her, a Ukrajinou, kde její matka novinářka reportuje o dění v době Euromajdanu. (Film Europe)
Videa (4)
Recenze (34)
Trochu s opožděním, ale i tak jsem za to rád. Rest z minulých Varů, který by nebyl přímo na škodu. Silný příběh, kde se prolíná sportovní úspěch s ne/úspěchem v národním měřítku, které se mohou teoreticky prolnout a navázat. Nebudu si nalhávat, že jsem v tom viděl něco víc, ale i tak je to krásný film. ()
Příběh mladinké gymnastky, kterou matka kvůli bezpečí přemístí z Ukrajiny do Švýcarska, kde žije rodina jejího otce, mě doslova vcucnul, to soustředěné vyprávění bylo místy napínavé k nesnesení a propojení sportovního dramatu s děním v rodné zemi se povedlo na výbornou. Elie Grappe zaslouží za svůj režisérský debut obrovskou pochvalu, mladý talentovaný režisér, jehož práci bude dobré si do budoucna pohlídat.. ()
Kombinace politicky angažovaného a sportovního filmu se z mého pohledu může zdát smrtonosnou, protože v prvním případě bývám obezřetný, což zamezuje se do snímku položit, druhé pak většinou dost nenávidím. Olga je naštěstí poučená z chyb v obou případech. Výborně balancuje svá témata tak, aby se nedalo nikdy říct, že vypráví o jednom navzdory druhému. Vědom si film limitů i kvalit gymnastických nehereček, nechává je komunikovat převážně řečí těl (na jejichž ramenou by se dala hrát deskovka) a hlavně v opakujících se sekvencích cviků a tréninků neustále mění hlediska, střih a rytmus, takže zdánlivě stejné situace vytvářejí stále nová napětí. Zšeřelá atmosféra švýcarských tělocvičen při pozdních trénincích, vysoká hloubka ostrosti a subjektivní kamera nakonec pomáhá Olze dosáhnout toho nejzásadnějšího, co může chtít film o sebepřekonání se. Tedy silný fyzický zážitek, skrze který se dokážeme napojit či alespoň obdivovat postavu, která po nás nechce žádné sympatie. Zkombinování s událostmi na Majdanu pak funguje překvapivě hladce (nehledě na trochu papírové kazatelství protagonistčiny matky) a navíc vyúsťuje v názor s nímž souzním, tedy, že pokud má být sport apolitický, tak slouží jenom boháčům a idiotům a tedy je zbytečný. ()
Tento debut režisérky Elie Grappeové jsem viděl v v pražském komunitním centru Kampa. Jde o osobní a politický psychologický portrét ducha Ukrajiny mladé atletky, která je podrobena zkoušce. Film je něco mezi politickým komentářem, teenagerským dramatem a sportovním filmem. Má atmosféru tísně a frustrace. ()
Nejlepší letošní zážitek z Karlových Varů a to díky krátkým a emocionálně nabitým dialogům a atraktivního prostředí gymnastiky. Stopáž není zbytečně natahovaná jako u jiných podobných filmů. Nezdál se mi ale moc konec filmu a přišel mi i docela nepravděpodobný, kdy si ho ale nadějný režisér tohoto filmu na debatě po filmu obhájil. (KVIFF2021) ()
Galerie (37)
Photo © Flamingo Films
Zajímavosti (1)
- Kvůli větší autenticitě obsadil režisér do hlavní role i do některých vedlejších rolí dalších gymnastek neherečky. Dívky, které si zahrály Olgu (Anastasia Budiashkina) a Sašu (Sabrina Rubtsova), jsou skutečně součástí ukrajinského reprezentačního týmu, představitelky Steffi (Caterina Barloggio) a Zoé (Théa Brogli) jsou naopak členkami švýcarské reprezentace. (oli009)
Reklama