Reklama

Reklama

...a jitra jsou zde tichá

  • Sovětský svaz A zori zdes tichie (více)

Staršinovi Vaskovi, veliteli oddílu protiletadlové obrany v odlehlé oblasti u hranic s Finskem, přidělilo vedení novou jednotku dobrovolníků. Kvůli neustálým problémům s kázní u předchozích vojáků zažádal Vaskov o abstinenty, kteří se mu v noci nebudou plížit z kasáren za sukněmi. K jeho překvapení na místo dorazí nové posily a splňují všechny jeho požadavky až na jeden háček: jde o samé mladé ženy. Zaskočený Vaskov si není jistý, jestli může nově přidělenou jednotku zapojit do tvrdého drilu a zda je vůbec brát jako běžné vojáky. Krátce na to však přijde zpráva, že v oblasti se pohybují dva němečtí parašutisté a Vaskov si další váhání nemůže dovolit. Vybere pět děvčat, s kterými se vydá Němce zajmout. Skupinka se skládá z Rity, jejíž muž padl v první vlně bojů, Ženi, která přišla o celou rodinu, Židovky Soni, zálesačky Lízy a osiřelé Galji, která si přidala rok, aby mohla narukovat. Brzy ovšem zjistí, že nebudou čelit dvěma, nýbrž přesile šestnácti těžce vyzbrojených německých vojáků... Sovětský válečný snímek se namísto velkým tankovým bitvám či ofenzivám na východní frontě věnuje uzavřenému střetu v karelijské oblasti a válečné drama se pomalu odvíjí až k neodkladné tragédii. Námět filmu je volně inspirován válečnými zážitky režiséra Stanislava Rostotského a scénáristy Borise Vasiljeva, oba totiž jako veteráni druhé světové války po boku žen bojovali. A jitra jsou zde tichá (1972) získaly mezinárodní ohlas po premiéře na MFF v Benátkách a o rok později byly nominovány na Oscara v kategorii nejlepší zahraniční film. (Česká televize)

(více)

Recenze (93)

cheyene 

všechny recenze uživatele

Tolik reálné, tolik smutné...zkrátka válečný film se vším všudy...ruské vlastenectví a chuť bránit vlast je cítit v každé minutě (např. už jen zpěv písně Kaťuša je působivý). Zajímavé je zpracování - retrospektivní záběry (převážná část filmu) jsou černobílé, záběry ze současnosti barevné...(zprvu se mi tato kombinace nelíbila, spíše bych přivítal opačnou variantu) => dodává na autentičnosti. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Podivuhodný film v každém případě. Řemeslně novátorský a přitom dokonalý. Jako oslava sovětského člověka a jeho obětí v průběhu Velké vlastenecké války také skvěle fungující, tady je však možná trochu problém. Neříkám, že si těch statečných děvčat nevážím, ale možná trochu více reality a méně "rambovský" a glorifikující průběh i konec by neškodily. S typicky ruskou stopáží, avšak též s typicky ruskou intensitou prožitku. Překrásné lyrické vzpomínky děvčat i Vaskova. První polovina hodně příjemná, druhá - bojová - o nic méně, uvěřit jí je však trochu problém. Každopádně se skláním před paterem mladých hereček, z nichž pro čtyři se jednalo dokonec o filmový debut. Pro milovníky válečných snímků povinnost každopádně. ()

Reklama

Ej Hlemýžď 

všechny recenze uživatele

Nejde o klasický válečný film, nese v sobě výraznou dávku lyriky. V každém případě stojí za zhlédnutí. Ještě pár let před filmovým zpracováním, dávali toto dílo Borise Vasiljeva v rozhlase na pokračování, třeba si někteří starší ještě vzpomenou. V r. 1973 byl dle časopisu Sovetskij ekran nejlepším filmem roku, dle půčovny filmů byl na 1. místě a vidělo jej v tom roce 66 milionů diváků. ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

Ruskú klasiku, ktorú som roky ignoroval som si už pri 70. výročí od ukončenia vojny nenechal ujsť a rád som mu dal šancu. Stopáž 188 minút! ma dosť zaskočila, ale ja mám výzvy rád. Veľké šance som filmu nedával, dosť som ho podcenil a aj preto ma výsledok milo prekvapil. Už počas filmu som často uznanlivo pokyvoval hlavou. Áno, chyby tu sú, propagandistické kecy, aj strihať by bolo z čoho, hlavne prvá hodina, ale akonáhle sa objavia Nemci a poručík vyberá z čisto dievčenského oddielu 5 dievčat, aby išli Nemcom naproti a zajali ich, je to fakt dobré. Z dvoch Nemcov je zrazu 16 a to je už nad ich sily. Alebo nie? Celá druhá polovica snímku sa odohráva v lesoch a hra na mačku a myš začína. Vydarila sa slušná atmosféra a tie akčné scény sú celkom fajn. Na nervy som bol akurát zo spôsobu akým míňali tak vzácne náboje. Občas som mal pocit, že náboje v ich zásobníkoch nemali konca. Napriek nedostatkom sa prikláňam k štyrom hviezdam . Trocha skrátiť, vystrihnúť propagandu a ostane super film o hrdinstve žien vo vojne. A jedného chlapa...70%. ()

zelvopyr 

všechny recenze uživatele

Třetí válečnoneválečný film, který mne zasáhl, a opět hluboce (po Das Boot a Idi i smotri). Civilně vyprávěné (ač se docela střílí) o lidech, kterým se do cesty postavila válka a semlela jim život. Skvěle lidský velitel a holky, které dostal na povel, některé i hodně pod dvacet, žádné hrdinky, každá se svými mindráky, spáleními, naivitou, sny. Podstatné jsou ty sny a budoucnost, které jsou zabíjeny. Kontrast války a neválky v čb a kýčovité barvě. Nedojmu se zase tak snadno, ale ke konci jsem měl slzy na krajíčku... (proč jen já ty kousky, o kterých tuším, že mě vezmou, tak dlouho odkládám?) ()

Galerie (44)

Zajímavosti (3)

  • Základní válečný děj je zobrazen černobíle, retrospektivní vzpomínky a poválečný epilog celého snímku byl natočen barevně. Tato stylizace výtvarně dotváří a výrazně podtrhuje celkovou ponurost i smutek celého příběhu. (SeanBean)
  • Zvukaři si dali záležet, aby do filmu doplnili velké množství ptačích hlasů. Téměř po celou dobu se ozývá zpěv pěnice černohlavé, slyšet je také žluva hajní, kukačka obecná, hrdlička divoká, slavík obecný, křepelka polní či puštík obecný. (Fjera)
  • Ve 108. minutě v českém dabingu řiká vojín Rita Osjanina o zabité Gurvičijové: „Měla samé jedničky. Ve škole i na univerzitě.“ Ve smyslu, že byla premiantka. Jenomže v Rusku je opačný systém hodnocení, takže v originále musela mít samé pětky. Dabing je tak přizpůsoben našim poměrům, což je sice dobré pro neznalé ruských reálií, ale pro znalé je to trochu zmatečné. (Petsuchos)

Reklama

Reklama