Reklama

Reklama

...a jitra jsou zde tichá

  • Sovětský svaz A zori zdes tichie (více)

Staršinovi Vaskovi, veliteli oddílu protiletadlové obrany v odlehlé oblasti u hranic s Finskem, přidělilo vedení novou jednotku dobrovolníků. Kvůli neustálým problémům s kázní u předchozích vojáků zažádal Vaskov o abstinenty, kteří se mu v noci nebudou plížit z kasáren za sukněmi. K jeho překvapení na místo dorazí nové posily a splňují všechny jeho požadavky až na jeden háček: jde o samé mladé ženy. Zaskočený Vaskov si není jistý, jestli může nově přidělenou jednotku zapojit do tvrdého drilu a zda je vůbec brát jako běžné vojáky. Krátce na to však přijde zpráva, že v oblasti se pohybují dva němečtí parašutisté a Vaskov si další váhání nemůže dovolit. Vybere pět děvčat, s kterými se vydá Němce zajmout. Skupinka se skládá z Rity, jejíž muž padl v první vlně bojů, Ženi, která přišla o celou rodinu, Židovky Soni, zálesačky Lízy a osiřelé Galji, která si přidala rok, aby mohla narukovat. Brzy ovšem zjistí, že nebudou čelit dvěma, nýbrž přesile šestnácti těžce vyzbrojených německých vojáků... Sovětský válečný snímek se namísto velkým tankovým bitvám či ofenzivám na východní frontě věnuje uzavřenému střetu v karelijské oblasti a válečné drama se pomalu odvíjí až k neodkladné tragédii. Námět filmu je volně inspirován válečnými zážitky režiséra Stanislava Rostotského a scénáristy Borise Vasiljeva, oba totiž jako veteráni druhé světové války po boku žen bojovali. A jitra jsou zde tichá (1972) získaly mezinárodní ohlas po premiéře na MFF v Benátkách a o rok později byly nominovány na Oscara v kategorii nejlepší zahraniční film. (Česká televize)

(více)

Recenze (101)

zelvopyr 

všechny recenze uživatele

Třetí válečnoneválečný film, který mne zasáhl, a opět hluboce (po Das Boot a Idi i smotri). Civilně vyprávěné (ač se docela střílí) o lidech, kterým se do cesty postavila válka a semlela jim život. Skvěle lidský velitel a holky, které dostal na povel, některé i hodně pod dvacet, žádné hrdinky, každá se svými mindráky, spáleními, naivitou, sny. Podstatné jsou ty sny a budoucnost, které jsou zabíjeny. Kontrast války a neválky v čb a kýčovité barvě. Nedojmu se zase tak snadno, ale ke konci jsem měl slzy na krajíčku... (proč jen já ty kousky, o kterých tuším, že mě vezmou, tak dlouho odkládám?) ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Tolik reálné, tolik smutné...zkrátka válečný film se vším všudy...ruské vlastenectví a chuť bránit vlast je cítit v každé minutě (např. už jen zpěv písně Kaťuša je působivý). Zajímavé je zpracování - retrospektivní záběry (převážná část filmu) jsou černobílé, záběry ze současnosti barevné...(zprvu se mi tato kombinace nelíbila, spíše bych přivítal opačnou variantu) => dodává na autentičnosti. ()

Reklama

Kovaja 

všechny recenze uživatele

Začátek filmu byl slabší ale postupem času sem se do filmu zakous a nepustil.Staršina Vaskov má na povel 5 děvčat v boji proti údajným 2 nacistickým výsadkářů ze kterých se jich nakonec vyklube 16.Lítý partizánský boj v horském prostředí nakonec přežije pouze staršina s 1 vojandou.Holky se postupem času dokázaly zžít s válkou a byli staršinovi vyrovnanými spolubojovnicemi.Odhodlání bránit svou vlas bylo pro ně vším a byli a nakonec i položili za ni život.Nejprve sem měl z dlouhé stopáže filmu strach ale postupem času sem si přál ať film nekončí.Moc pěkný filmový kousek ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Podivuhodný film v každém případě. Řemeslně novátorský a přitom dokonalý. Jako oslava sovětského člověka a jeho obětí v průběhu Velké vlastenecké války také skvěle fungující, tady je však možná trochu problém. Neříkám, že si těch statečných děvčat nevážím, ale možná trochu více reality a méně "rambovský" a glorifikující průběh i konec by neškodily. S typicky ruskou stopáží, avšak též s typicky ruskou intensitou prožitku. Překrásné lyrické vzpomínky děvčat i Vaskova. První polovina hodně příjemná, druhá - bojová - o nic méně, uvěřit jí je však trochu problém. Každopádně se skláním před paterem mladých hereček, z nichž pro čtyři se jednalo dokonec o filmový debut. Pro milovníky válečných snímků povinnost každopádně. ()

kebom 

všechny recenze uživatele

Si nemôžem pomôcť, ale videl som už viacero sovietskych vojnových filmov (všetky v poslednom období, takže ma knim neviaže nostalgia) a stále je to o tom istom, stále rovnaké, stále súdružské, stále ideologické a čo je najhoršie stále nudné a nezáživné. Vidím, že filmom tohto žánru a pôvodu sa budem už vyhýbať... Veril som, že to konečne bude o ničom inom, ale aj viera má svoje hranice... ()

Galerie (47)

Zajímavosti (6)

  • Důvod, proč režisér Rostockij natočil tento film, byl nadmíru osobní. Během Velké vlastenecké války mu zachránila život zdravotní sestra, když ho vytáhla z bitevního pole a zraněného nesla několik kilometrů. Celý film je jeho poděkováním všem ženám bojujícím ve Velké vlastenecké válce. (chamonix)
  • Základní válečný děj je zobrazen černobíle, retrospektivní vzpomínky a poválečný epilog celého snímku byl natočen barevně. Tato stylizace výtvarně dotváří a výrazně podtrhuje celkovou ponurost i smutek celého příběhu. (SeanBean)
  • Nahé ženy nebyly v té době na filmovém plátně vůbec běžným jevem. Při prvním uvedení do kin celý „koupací den“ dokonce vystřihli, ale režisér se neskutečně rozzlobil a na cenzorovi si vymohl stažení a opětovné uvedení originální verze filmu. Svůj názor obhájil, neboť scéna ve své nahotě křehkých dívek je tu v přímé opozici k následující krutosti války. Nicméně cesta k tomuto natáčení byla dlouhá, ani herečky samy zprvu nechtěly o svlékání ani slyšet. Svolaly dokonce komsomolskou schůzi, kde vysvětlovaly, že pro umělecké ztvárnění ženského těla se (na akademii) najímají speciální modelky. Aby režisér co nejvíc zmenšil stud děvčat, byla tato scéna (až na jediného kameramana) natáčena štábem v čistě ženské sestavě. (chamonix)

Reklama

Reklama