Nevyzpytatelné cesty Boží

Po prvním promítání mám dojem, že to vůbec nedává smysl, a že to tak tvůrci zamýšleli- pohrát si s námi diváky a prohnat nás myšlenkovým tornádem, ze kterého se každému zatočí hlava. Já osobně si to budu muset dát ještě jednou. I s tím rizikem, že na konci znovu zjistím, že opět nevím vůbec nic. Ale ta filmařská preciznost tady má tak dokonalou podobu, že mi to nebude vadit, protože tohle je film ve stylu dívej se a žasni./// Druhé promítání do toho vneslo světlo, ten příběh se hned zdá být mnohem jednodušším (a je jednoduchý), napoprvé je tam příliš mnoho různých vjemů, postav, lidských nectností (!) a do sebe zapletených časových rovin, než aby to průměrně chápavý divák (jako já) všechno správně vyhodnotil. Tentokrát jsem to rozklíčoval, pro změnu už mě ale tolik neokouzlila vizuální stránka, suma sumárum- hodnotil bych úplně stejně jako poprvé. (16.12.2022)

Nový film Oriola Paula jsem si nemohl nechat ujít. Nejedná se sice o žádný majstrštyk, ale přece jen si to s vámi trochu pohraje. Nápad je celkem známý, můžeme najít podobnost s Přeletem nad kukačím hnízdem nebo Prokletým ostrovem. Alice se dobrovolně dostává do psychiatrické léčebny za účelem vyřešit údajnoou vraždu. Vše se ale rychle změní a ona se ocitá v pasti. Skutečně to na ni jen nastražili, nebo je vážně blázen a patří do ústavu? To se spolu s dalšími postavami snažíme zjistit během filmu. Možná to mohlo být o něco kratší. Jinak je to celkem příjemné a Alici fandíte. "Matka vždy pozná své dítě." (19.12.2022)

Tentokrát to vezmu stručně, protože tu je celkem pěkné přirovnání: Takže film je podobný dílům, jako Prokletý ostrov, nebo E.A. Poe: Podivný experiment ovšem bez maniaka Kingsleyho , bez tak temné atmosféry a brutálních "léčebných kůr". Atraktivní prostředí, příběh, výprava a herecké umění stačí na 4*. (17.04.2023)

Přepřekopimbičanvatěnolo. Vizuálně skvělé, obsazeno, zahráno a natočeno krásně, je se na co dívat, stopáž se mi zdá přepálená, obratů jako v krasobruslení, v konečném důsledku mě to vcelku rozladilo, ale to je věc vkusu. Určitě se jedná o film, který pozornost zaslouží, otázka je, zda se na to bude chtít divák podívat ještě jednou. Každopádně je to schůdnější, než řada psychedelických experimentů, která se v posledních letech vynořila, kladné ohlasy chápu. (15.12.2022)

Pozor, bojlerový poplach! Cesty některých pohádkových postav mohou být nevyzpytatelné, avšak cesty dříve tak nevyzpytatelného Pavlíka začínají být satanžel čím dál víc vyzpytatelnější. A tak po plnotučných, originálních a překvapivých Tělu a Nehodě si to nejprve unyle přišoural s klišovitě rodinněhovnotnou uspávačkou hadů Během bouře, aby nyní důkladně pochcal má vysoká očekávání plytkou, docela nudnou a stokrát omletou šestákovou historkou o tom, jestli někomu jebe nebo nejebe, jejíž jediným a vcelku laciným přeqapením je vydávání budoucích záblesků za zpětné záblesky, přičemž za logiku děje a některých rádoby zvratů, či spíše zvratků, by Aristoteles dozajista Pavlíkovi narval srolovaný scénář do některého z hodně bolestivých otvorů. Nasraně druhé je to vcelku hezky natočeno, solidně zahráno a Barbora Leninová je i jako blondýna solidně šťouchatelná MILFka, tudíž v té záplavě totálně vypatlaných, manipulativních a účelově multikulturně přiteplených svinstev Netflusu a Pizdyho je to pořád poměrně osvěžující jednooký král, který si s odřeným žaludem zasouložil hodně hnusnou trojku. (18.12.2022)