Spolu

Spolu je strašně fajn film, který svým minimalistickým pojetím odvypráví krátkou epizodu v životech členů jedné rodiny. A daří se mu to zejména kvůli dobrým hercům. Je to vlastně takové malé pohlazení na srdíčku v záplavě českých komedií. Výtky bych měl ke scénáři, který určité pro vývoj postav zásadní momenty řeší dost zkratkovitým způsobem a mnohem více se soustředí na tady a teď. (12.10.2022)

Častou výčitkou k filmu je, že pozerať sa na otravného autistu dve hodiny je priveľa. A čo tak tráviť s ním dva týždne, dva roky, alebo dvadsať rokov a vlastne celý život... To je totiž údel rodičov, ak to toľko prežijú a ak sa nerozhodnú pre ústav. To je aj časť zápletky filmu, čo je pre koho lepšie, ako s tým naložiť, ale jasnú odpoveď sa nedozvieme, pretože neexistuje. Občas SPOLU, občas naopak. Kozub vo filme ukázal všetky grimasy a zvukové prejavy, aké mohol a mal to naštudované kvalitne, podobne ako asi aj autor divadelnej hry a scenára. Nie všetko mohlo mať reálny základ, najviac asi to, že nikto nepredpokladal, že zmena farby vlasov nebude celkom fajn nápad. Inak ale film veľmi fajn, takých filmov od Rain Mana nebolo veľa. –––– Život ti zatím mizí mezi prstama. Vzdala ses pro něj úplně všeho a myslíš, že ti bude vděčnej? Myslíš, že si uvědomuje, co pro něj děláš? (04.04.2024)

Nevědomost - obou mladých režisérů si budu nadále všímat, protože oba jejich filmy mě nadchly. Spolu řadím spolu s Promlčeno za dva nejvíce opomíjené filmy loňského roku. Nechápu, že někdo Štěpána Kozuba vyzdvihne ve filmu Grand Prix a nevšimne si jej v této nesmírně obtížné roli. Skvělé herecké výkony ostatně podávají i obě dámy, jak Žilková, tak Janovičová, kterou si aspoň nebudeme pamatovat už jen jako princeznu z Bambitky, avšak díky této výtečné vážné roli. A samozřejmě mě potěšilo, že se celý film odehrává v Bubenči a Dejvicích. (15.04.2023)

Když se Štěpo alespoň na chvíli oprostí od furtdokolového předstírání šilhavého retarda a střihne si retarda prostého, je to naprosto fenomenální paráda a další kýžená příležitost, kdy může naprudko předvést svůj bezkonkurenční talent od Satana, což jej bezpochyby záhy zcela vytáhne ze zahnívajících tytrubkových stok trapkodivadla Mír a katapultuje do zasloužených hvězdných výšin. Toto mohla být veskrze skvělá jednomužní šou, tudíž je trochu škoda, že se nakonec jedná jen o povrchní, prvoplánovou, lacinou, kinderpsychologickou, poměrně nudnou a místy, i mimo ústředního retarda, dialogově retardovanou scénáristickou i dramaturgickou mrdku o tom, jak si doma v zajetí úspěšně odchovat mládě oligofrenika, dobrou leda tak pro retardované otylé hospodyňky, cílovou to skupinu Primy Hnooj. Nicméně určitě stojí za to se na to podívat už jen qůli tomu herecky fantastickému kozubenému kolu, schopnému pohánět kdejakou sračku ven ze žumpy, jak si paraziti v Míru už dozajista zvykli. Takže doufejme, že tam Štěpo nezůstane promr(h/d)ávat svůj talent už moc dlouho. Také ostatní ansámbl satanžel respektuje genius loci filmu jako takového, tedy vzbuzuje podobné antagonistické pocity jako čerstvě vysraný diamant. Panu Herci zde sice zdatně kunduje i výborná bába Žilková, ta je ovšem ihned smazávána svou naprosto děsivou, a to nejen herecky, filmovou dcerou, patrně rozkuřovačkou zoofilních režisérů nebo příbuznou producenta. Takže co s tím? Štěpo na 5, film na piču, čili emoce stranou a čistých matematických 2,5. Půlky tu ale roztahovat nejdou, a tak to kapku převážím na stranu dokonalé performance hlavního postiha. (22.03.2023)

Herci byli výborní, Štěpán Kozub zvládl svoji roli opravdu skvěle. Ale jinak byl scénář postavený na uřvaném řešení neustále stejných problémů. Celé se to zkrátka točí v kruhu, film je bez zajímavějšího příběhu. Navíc obsahuje poměrně zásadní chyby a nedostatky, které jsou ale klíčové pro děj celého filmu. Takže pozor na SPOJLER! V první řadě opravdu není v Česku možné na někoho převést opatrovnictví pouhým podpisem nějaké smlouvy. O tom výhradně rozhoduje soud... asi právě proto, aby se neděly takové věci, že ano. Dále je podle mých informací autismus vrozený a projevuje se již ve velmi raném věku dítěte... pochybuji, že by ho (podle slov matky) úplně zdravé dítě mohlo získat zraněním při pádu ze schodů (ale odborník nejsem, možná se mýlím). Navíc úplně nechápu, proč matka nehledá svého autistického syna v jeho oblíbeném domečku, když o něm podle následných scén moc dobře ví. Ale zrovna dceru to okamžitě napadne, přestože si ho pamatuje jen z dětství... chápu, že pro někoho může být film důležitý nebo zajímavý z hlediska jeho tématu, ale mohlo to být scénáristicky o dost lepší. (28.01.2024)