Rosetta
Kamera:
Alain MarcoenObsahy(1)
Sedmnáctiletá Belgičanka Rosetta žije se svou matkou v karavanu v opuštěném kempu na kraji města. Matka je alkoholička, která hledá jen kterak uniknout před realitou a o budoucnost se nestará. Rosetta se tedy protlouká životem sama a přebírá v podstatě veškerou zodpovědnost za společné živobytí. Snaží se hledat si práci, ale to se jí nedaří. Navíc ve svém zoufalství od sebe odhání člověka, který se jí snaží pomáhat… Drama bratří Dardennů bylo v roce 1999 na festivalu v Cannes oceněno Zlatou palmou. (ČSFD)
(více)Recenze (52)
Zachránit se před podvodním světem břehem z nahrbeného kamení. Spatřit na dně milého druhého a poutéct o dva kroky pryč. Ještě zaházet rány a vpitá poranění a běžet dál se svědomím na patách. Běžet, a neuklouznout, neprozřít... ()
Aby se mě to vůbec nějak dotklo, musel bych se alespoň minimálně, úplně maličko, vcítit do hlavní hrdinky. To se mi ale díky jejímu úplně nepochopitelnýmu až debilnímu jednání nepovedlo. Celej film mi byl ukradenej. Jak řekl Homer: "To, že mi je něco fuk, neznamená, že tomu nerozumim..." ()
Hl.postava byla tak nesympatická, že bych jí s chutí odstřelil hned, místo toho sem se musel hodinu a půl přemáhat, abych se "zájmem" sledoval její osudy. Filmovej naturalismus stejně jako literární má jako každý hnutí nebo směr svá omezení, která když se dogmaticky dodržujou, tak jsou svazující. Z toho filmu byla pouze cítit snaha být co "nejpravdivější", což by nevadilo, ale tento styl je prostě příliš svazující a nenabízí moc prostoru pro diváckou účast nebo zapojení, divák tu je pasován jen do role trpného pozorovatele více či méně "přitažlivého příběhu". I na hodinu a půl je tento postup příliš stereotypní a "nudný", no nic, hlavně že se metoda vyzkoušela, někomu to sedne, mě moc ne. ()
Zoufalá snaha vzepřít se životním podmínkám učiní z "mladé rozhněvané" hrdinky učiněnou bestii, jejíž konání je však až mrazivě pochopitelné a její konečná oddysea s plynovou bombou doslova drásá duši a nám nezbývá, než lapat po odpuštění. Dardennové vytváří z jednoduché sociální zápletky velmi komplexní a emociálně nabytý příběh, jenž přesahuje pouhé zachycení syrové a bezútěšné reality. Zatím k tomu ještě potřebují značně expresivní pomůcky jako roztřesenou kameru, neučesaný střih vpadající přímo do neustávající akce. Ale právě ono neustálé dýchaní hrdince za krk a její neúnavné pohyby v boji za důstojnost činí snímek nesmírně podmanivým a vtahujícím. Přesto Dardennové dosahují mistrovství až když svůj realismus nedávají tak okatě najevo a nechávají ho působit nenápadně, ale o to přirozeněji a bezprostředněji (Kluk na kole). ()
Naturalisticky natočené drama z prostředí lidí na okraji společnosti. Téměř dokumentární styl (hlavní hrdinka má neustále v patách ruční kameru) se soustřeďuje na obyčejné detaily a každodenní namáhavou rutinu. Pro vykonstruovanost tu není místo. Pokud patříte k příznivcům sociálně-kritického filmu, dovoluji si doporučit další dva snímky: "Můj bratr Tom" a "Ahoj Terezko" - jedná se o obdobně realistické sondy se shodným tématem (dospívání v těžkých podmínkách). 8/10 ()
Prosím vás, tohle neni deprese, to je o naději a procitnutí. Je to geniální. Sledujeme dívku, její potíže, její dost hroznej život a přitom se s ním nemůžeme ztotožnit. Proč? Všimněte si, že vlastně nemá emoce, jenom vztek,když jí vyhodí z práce a touhu po novým místě. Ale jinak je úplně zablokovaná, k matce, ke kamarádovi, kterýho vlastně jako kamaráda nevidí, je dost hrozná. Přesto je chvílema krásná, něco z ní vyzáří a zajímá nás. Pak to zase shodí. Nakonec je nám umožněno si uvědomit nutnost emocí, nutnost koukat se kolem sebe a vidět účast, lásku, svět, život. Probuzení opět bolí, ale otvírá novou perspektivu, neni to happy end jak Brno? ()
ocenenia : MFF Cannes 1999 - Zlatá Palma, Najlepšia herečka (Émilie Dequenne) ◘◘◘◘ "Muška" modernej doby .... len záver je otvorenejší...... čím dlhšie som tento intímny pohľad kamery sledoval, tým viac som Rosettku miloval, obdivoval, súcitil.... jej zarputilosť, nepoddajnosť, vzdorovitosť osudu, okoliu, ...jej túžbu žiť, a aj keď to tak snáď nevyzeralo, jej túžbu byť milovaná a milovať, otvoriť sa, vyjsť zo seba samej.... proste MILUJEM ROSETTU! ()
Nechci ten film podhodnocovat, protože má své světlé momenty, pár bravurně natočených scén vyprávěných povětšinou obrazem a většina děje mi i přišla dobře vedená. Chtěl bych, aby se mi ten film líbil, jenže to prostě nejde - a to hlavně kvůli tomu, že jsem vůbec nechápal Rosettino jednání. Neustále od sebe odhání kluka, co se jí snaží pomáhat a asi ji i miluje, jenže ona to asi tak necítí a jednou ho málem nechá bezdůvodně utopit. Nebo si chvíli urputně shání práci, nikde jí nechtějí vzít, ale když pak na konci práci získá, tak s tím po jednom dni sekne? Ačkoli udělala to, co udělala? Navíc není jasné, proč to udělala, dá nám to sice pár obrazových náznaků, ale není jasné, jestli jí to přestalo bavit nebo jí nakonec vyhovoval ten život v bídě... Vlastně vůbec v tom filmu chybí jakákoli psychologie postav. O minulosti Rosetty a její matky nevím nic, takže netuším, jestli takhle žijí pořád, nebo jestli se do toho nějakou blbou náhodou dostaly samy. Kvůli chybějícímu pozadí toho všeho jsem měl problém s Rosettou nějak sympatizovat, fandit jí a to vše vede k tomu, že mě to emocionálně nijak nezasáhlo. Navíc v některých scénách ten film působí až ublíženecky (třeba když Rosettu nikde nechtějí vzít - to je ve Francii fakt tak málo volných pracovních míst nebo co?), takže i když to je slušně zahrané, místy i realisticky natočené (ačkoli tohle Dardennovi umí líp) a taky to má (jak už jsem psal výše) celkem dobře napsaný scénář, i tak mám problém ten film hodnotit nějak vysoko. Lepší 3* jsou maximum, co můžu dát. ()
Dosť depresívne a bezvýchodiskové, nepomohol ani ten záver, čo už. Zaujímavá kamera, dobrá herečka, a silný socialny podtón o cítení a márnej snahe a bezmocnosti vybrdnúť z toho sociálneho ponúreho prostredia. ()
I když bych měl připomínky ke scénáři (Spoiler: takové dívky se o sebevraždu nepokouší, jdou dělat prostitutky, cokoliv, ale života se vzdávají málokdy. Sebevraždy jsou povětšinou záležitostí měšťanskou), je skvělé, že na plátně taky vidíme dívku, jejíž snem není provdat se za slabošského multimilionáře (tomu se říká romantika), ale prodávat ve stánku rychlého občerstvení. Proto pět. ()
95 minut filmařsky vynikající nudy. Perfektní kamera a nášlap příběhu postupem času omrzí a člověk by chtěl po výborném začátku nalézt aspon nějaké zakončení, nebo alespon ospravedlnění. To ale nepřichází. Rosetta (hlavní hrdinka) je tedy depresivní, zlá a iracionální aniž víme proč, jelikož přes dobré tvoření atmosféry se nejedná o žádné existenciální bahno a slušivý karavan ve kterém hlavní hrdinka bydlí by byl solidní útočistě pro nejednoho z nás. Nulový příběh a nevysvětlení motivů jde pochopit jako potýkání s existencí a společenskou otázku ale na to Rosettě chybí zase jiné kvality, důvody a stísněná atmosféra - navíc po skončení filmu nevíří v hlavě nějaké morální či filosofické otázky, ale spíše otázky na chyby v logice a proč nebyly vysvětleny. Ale stejně žádný div že tenhle Neo-neorealismus dostal Zlatou Palmu, jelikož sociální otázky jsou poslední dobou v kurzu. Ale Rosellini a de Sica by pořád mohli chlapcům Dardennových leccos říci o tom jak se dělá film. 2* za příběh a 4* za neotřelý přístup s kamerou. ()
Sychravá dardenneovská poézia v plnej nahote. ()
film, který mne svého času nadchnul sým naturalsitickým pojetím, hereckým minimalismem a opravdovou uvěřitelností. patologická rituálnost hrdinčina chování je mrazivá. verismus tohoto filmu je mi velmi blízký. ()
Bylo to na mně možná až příliš agresivně natočené. Mezi 3 až 4 hvězdičkami. ()
Co sa vsetko sa moze diat v hlave dospievajuceho dievcata zijuceho s matkou-alkoholickou v karavane? Rosetta toho vela nenahovori a tuzi len po jednom-normalnom zivote. Tuctovy pribeh v netuctovom podani. ()
To tú kameru držala v ruke tá ožratá matka, keď práve sama nebola v zábere? Len vďaka "istej ruke" kameramana je ten film miestami takmer nepozerateľný. Nejaký génius na prelome tisícročí "objavil" roztrasenú kameru a všetci filmoví tvorcovia sa potom išli zblázniť, aby aj oni tento skvelý "vynález" zaradili do svojich filmov. Má ta kamera budiť dojem väčšej realistickosti? To akože keď chcem vidieť skutočnú realitu, tak musím silne triasť hlavou? Je to velká škoda, lebo tento film je inak veľmi dobrý (nebyť tej kamery, možno aj hviezdičku prihodím). Rosetta je tvrdá bojovníčka, ktorá sa musí obracať v bezútešných podmienkach a všetko jej zúfalé úsilie smeruje k tomu, aby si našla stále zamestnanie. Je tu pekne zobrazené, ako dokáže takéto prostredie narušiť charakter človeka a vyrobiť z neho skoro až sociopata. V úlohe Rosetty sa predstavila mladučká Émilie Dequenne, ktorej prejav je na neherečku nadmieru vierohodný. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. ()
Surové, protivné a pravdivé. Odsúdenosť k životu na hrane je v kombinácii so vzdorovitosťou a pragmatizmom hlavnej hrdinky paralyzujúca. ()
Totalna ladova sprcha mojej marnotratnosti! Skvely film, surove detaily, ziadne zbytocne vysvetlovanie, toto je ten pravy europsky art. Moj druhy film od Dardennovcov, ale na ich tvorbu si urcite posvietim. ()
Velmi hezký a positivní film. (Včetně hlavní postavy.) ()
Odpovědnost za důstojný život v sobě nese i odpovědnost za důstojnou smrt. Těžko najít film, který by autentičtěji zachytil zraňovanou psychiku. ()