Andaluský pes

Deprese a ještě víc hluboká duševní tesknost se asi pod surrealismem může podepsat... 10/10 (05.04.2011)

Místy mi to připomíná kazetu z kruhu :-). Každopádně musel ten film ve své době dost šokovat. (15.12.2011)

Surrealistická střela bez žádného smyslu či hlavy a paty, je to super! 4 hvězdy. (05.07.2015)

Tady snad ani režisér nevěděl co točí, proč to točí a o čem točí. Nemůže to vědět pořádně nikdo a jestli jo, tak je to určitě nějaký fousatý pán z Katovny, nebo z jiného podniku. Co má znamenat film, kde vidíte náhodné (pro někoho nechutné) scény, kde někdo nějaké paní rozřízne oko a pak tu samou paní vidíme zdravou, jak ji ošahává jiný pán, co mu před chvíli lezli mravenci z ruky. Do toho jiní lidé táhnou klavír a vůbec se nemůžou někam hnout. Dál je tam několik nezajímavých scén, kde vidíte něčí vyděšený obličej, neo něco co vůbec nevíte co by to mohlo být (a nikdy se to nedozvíte). A končí to tím, že o několik let později vidíme toho pána a paní zasypané a mrtvé v písku. A to je celé vaše 16 minutové utrpení. Pro někoho geniální film, pro mě film o Hovnech. 10% za některé pokrokové trikové scény. (29.08.2015)

Klenot Surrealismu. (14.03.2008)

Got me a movie HA HA HA HO ........... I want to grow .... up to be .... be a debaser. Takže na film jsem se díky CH. Thompsonovi IV. díval pohledem Debasera. A v tomhle úhlu mi dává "naprostý smysl". Nevím jak bych reagoval v pozici white paperu. _ Možná že kdybych to viděl v kině s živým klavírním doprovodem, ještě bych to hodnocení zvedl. (04.09.2010)

Až po preštudovaní nejakej tej poučnej literatúry opätovne vzhliadnuté a (zdá sa) pochopené, ďakujem za krásnu prednášku o "absolútnom filme" PS: Vzdelávanie vie byť aj zábavné :) (11.08.2013)

Není to obyčejný nápad, navíc ještě i dnes vypadá slušně a to rozhodně umí jen dílo nadprůměrný. 3,5/5 (22.06.2014)

Jedna z najťažších recenzií ktoré som kedy k filmu písal. Surrealizmus asi nikdy poriadne nepochopím avšak ako umelecký smer ho do istej miery uznávam. Čo tak surrealizmus vo filmovom umení? Tým že sa na tomto filmovom skvoste podieľal samotný Salvador Dalí, ktorý je mimochodom považovaný za jedného z najznámejších predstaviteľov tohto umeleckého smeru nemôžem filmu nič uprieť. Film sa nesie v chaotickej atmosfére kde mi každá scéna pripadala ako sen, ktorý sa mi v minulosti už sníval. Popritom z každej scény by mohol vzniknúť aj surrealistický obraz. Každý mohol tento film pochopiť inak mne to prišlo ako sen, ktorý sa odohráva v hlave jedného človeka. Keď snívame nikto z nás si to neuvedomuje a pripadá nám to ako realita, avšak naše motívy nám nie sú známe sme ovplyvnení silou pudov. To sa najlepšie spája zo scénou kde sa dve postavy pozerajú z okna pričom sú svedkami autonehody, ktorá končí smrťou. Po tomto sa postava muža začne správať agresívne a násilne, čím začne útočiť na postavu ženy (sila pudov). Rovnako sa ho nesnažte nejako chronologicky usporiadať. Myslím že film mal pôsobiť nepochopiteľne a hrať sa s vami rovnako ako sa to odohráva vo vašich snoch. Z toho dôvodu porušuje tento film zaužívané princípy scenáristické, strihové, kamerové a vytvára dokonalý chaos 90% (14.01.2022)

Povinná četba, Urlynch, lze chápat na sto tisíc způsobů nebo nechápat dle libosti, každé řešení je správné. Při řezání oka vždycky znovu přivírám oči, blé. Vždycky znovu potěší. (20.03.2010)

Mnou úplne nie veľmi pochopený film ale určite patrí k významným milníkom kinematografie. Stačí spomenúť už len úvodnú kultovú scénu prerezania oka a nemôžem dať menej ako 3*. Určite to nie je film pre bežného diváka, skôr filmový odborník ocení tento 16 minútový počin. Určite (ne)pochopený klenot kinematografie. (03.05.2011)

Esence čirého surrealismu. (15.09.2011)

Surrealismus není můj šálek čaje, alespoň ne za plně střízlivého stavu. Několik scén a obrazů je opravdu působivých, především jedna z prvních gore scén rozřízlé oční bulvy. Jako celek se ale snímek nedá brát jinak, než jako bláznivá noční můra geniálního malíře, který se ji z nevysvětlitelných důvodů rozhodl předvést světu. A ejhle, ono se to stalo klasikou a už téměř 100 let motá hlavu rádoby filmovým odborníkům. (29.05.2012)

UN CHIEN ANDALOU je bezpochyby klasika. Kým som si ho pozrel, počul som naňho len samé chválospevy. Očakávania boli vysoké, ale film ma mierne sklamal a občas som sa pri ňom nudil. Nič to však nemení na tom, že pri niektorých obrazoch som občas hľadel na monitor ako zhypnotizovaný. Nepochopil som to. Dostala ma však tá hypnotická atmosféra, oko+žiletka a mravce v dlani... Pre fanúšika surrealizmu povinnosť. 80% (26.05.2007)

Le chien andalou je mistrovské dílo surrealismu. Zní to jako klišé, nebo fráze z učebnic, ale opravdu tento film ztělesňuje celý tento směr. 18 minut filmu, který sledujete se zatajeným dechem a mozkové závity Vám jedou na 110%, aniž by pochytily jakýkoliv náznak logiky, a přesto jde o smysluplný a návazný příběh. Jeho první režírovaný film, a hned pro obyčejného smrtelníka nepřekonatelné životní dílo.... Luis Buñuel však není obyčejný smrtelník:) (20.06.2009)

Zajímavá ukázka surrealismu ve filmové podobě. Šesnáctiminutový sled vzájemně (ne)souvisejících bizarních obrazů a symbolů ve vás vyvolá nějaký pocit, ať chcete nebo ne. Může jít o nadšení, údiv či znechucení - to všechno je u Andaluského psa pochopitelné. Pro milovníky tohoto směru jistě ohromující dílo, pro ostatní diváky jde spíše o zajímavost, že i takové filmy na přelomu dvacátých a třicátých let existovaly, a o doplnění mezer ve filmovém vzdělání. Já jsem zůstal asi někde mezi. Jinak doporučuji snímek sledovat bez hudby (byla k filmu nahrána až později), ta se k němu totiž vůbec nehodí - veselá hudba u scén s klavíry, či mravenci působí úplně opačným účinkem, než pravděpodobně původně režisér zamýšlel. (05.08.2009)

Šílený snímek plný bizarností, místy (asi) nechtěně vtipný. Hlavně ale zajímavý v kontextu filmové historie a experimentování. Stejně tak zajímavé je sledovat, jak je surrealismus ve filmové podobě pro většinu diváků mnohem méně přijatelný, než surrealismus vytvořený v rámci média malby. (13.04.2012)

Uau, no to je mazec. Nemám ani páru o čem to bylo.. Aha o to to vlastně bylo, nevědět o čem to bylo. V porovnání s boxujícíma kočmkama od Edisona to je už opravdu mistrovský filmový kousek. (13.05.2006)

Možná vrchol surrealistických filmů, ale dle mě film, který nejde pochopit není dobrý film. (05.09.2007)

Hodnotiť tento 16 minútový opus magnum Luisa Buňuela a Salvatora Dalího je nesmierne ťažké (viď. rozporuplné hodnotenia a komentáre), a zároveň jednoduché. Takže, predovšetkým sami tvorcovia zdôrazňovali, že im išlo o iracionalitu a náhadnosť, odmietali akékoľvek špekúlacie o výklade z hľadiska vtedy populárnej psychoanalýzy, a tak ich film môžeme považovať za útok na vžité predstavy o súvislostiach. Tiež treba zdôrazniť, že Andalúzsky pes získal jedinečnosť spájaním normálneho a nenormálneho. Tento tvorivý prístup sa stáva východiskom aj pre ostatnú Buňuelovu tvorbu a jeho príznačný surrealisticko - sadistický štýl. (08.01.2008)