Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1976 vznikl jeden z dílů volného cyklu hudebních komediií Gustava Oplustila o Alfonsu Karáskovi. Jmenuje se To byla svatba, strýčku a hlavní roli Alfonse Karáska si opět s chutí zahrál Miloš Kopecký... A je tu zpět – Miloš Kopecký jako stárnoucí záletník Alfons Karásek v hudební komedii G. Oplustila a Z. Podskalského. Tentokrát je Alfons pozván švagrem na svatbu neteře. Strýc se dostaví ve svém luxusním autě. Svatebčané však nedbají jeho úzkostlivé starosti o auto a posílají ho tu pro pivo, tu pro cement. Strýc sice namítá, ale energická družička (I. Janžurová) autoritativně jedná. Auto trpí, strýc také. Když se konečně svatebčané odhodlají odjet na radnici, je auto téměř nepojízdné. Tím ovšem zmatky nekončí... (Česká televize)

(více)

Recenze (45)

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Obsazení je sice hvězdné, ale úsměvných momentů je málo. Nejvíc se mi líbila bláznivá konverzace mezi svatebčany a Svatoplukem Benešem. Jinak to ale nebylo s legrací nijak záživné. Dalším problémem byly songy. Zdánlivě se k sobě hodily, i k jednotlivým situacím, ale úryvky z písní byly příliš krátké a byl to takový mišmaš, který byl spíše chaotický. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Tu sa objavili snáď všetky šlágre tej doby, ktoré som kedy počul. Z každého jeden refrén, jedna veta a ide sa ďalej na ďalší hit. Bol to tvorivý zámer, tak nie dôvod to spochybňovať. Príbeh pomerne primitívny, ale v podaní tohto výberu hercov to celkom pekne ubehlo. –––– Když se nevěsta nedostaví, tak se svatba nekoná? – Ale koná. Jen to už není vono. ()

Reklama

kingik 

všechny recenze uživatele

Za vším hledej ženu. Věčný sukničkář a sňatkový podvodník Alfons Karásek v nepřekonatelném podání mistra (nadhledu) Miloše Kopeckého se televizním divákům se svými milostnými eskapádami představil celkem čtyřikrát. Na diváky nekladl žádné velké nároky a šlo mu jen o čistou zábavu, která svým způsobem byla optimisticky laděná, originální a Kopecký a spol. jí vtiskli osobitý punc kvalitní zábavy, tolik typické pro tvorbu Zdeňka Podskalského, jenž měl řemeslnost v malíčku. Jak bylo jeho neměnným zvykem, opět se dostavil s celou plejádou vynikajících českých herců, kteří v té době něco znamenali. Spolupráce se scenáristou Gustavem Oplustilem byla úspěšná a tvůrčí tým kolem Karáska zůstal po dvacet let stabilní, což vedlo k tomu, že kvalita se neztrácela, ba právě naopak, s každým dalším dílem se zvyšovala. Tenhle díl je lepší než jeho předchůdce. Je bláznivější, překotnější a zná moc dobře recept, jak pobavit diváka, když do nepříliš podstatného děje vrhne desítky písničkových šlágrů té doby. Děj sice není moc rozmanitý, až moc se všechno točí na jednom místě, popřípadě kolem auta svatebčanů, ale originálních a groteskních gagů je poměrně dost. Herecká sestava hraje s chutí. Je tady však nejeden zásadní problém, který tkví v dávno překonaných hodnotách té doby. Jedním z nich je svatba a tehdejší vnímání svatebního obřadu jako pevného základu pro budování rodinných hodnot. Pro dnešní generaci je svatba těžký přežitek, objevuje se dokonce názor, že se žení a vdávají jen lidé s nižším IQ a uzavírání sňatku už nemá zdaleka tu hodnotu, co dřív. Problém představuje i záletník neurčitého věku. Za sociku, zvláště v době normalizace, panoval trend, že záletníkem musí být jen muž středních let. Dvacetiletého záletného mrdáče jste v tehdejší tvorbě zahlédli jen sporadicky, ne-li vůbec. I celá Podskalského tvorba byla v podstatě založena na tom, že se u ní cíleně pobaví divák nad 35 let a výš. Přitom v té době pětatřicátník vypadal téměř na padesát, i když se zpívalo v jednom dechovkovém hitu něco o tom, že pětatřicátníci jsou hoši jako květ, nebo tak něco. A poslední problém představuje výběr písničkových hitů, které věrně korespondují s tehdejší dobou a pro současného teenagera představují šok, pousmání, nebo pohrdání. První tři díly z hudebně-komediálního cyklu plně ocení hlavně naše maminky a babičky. Až s příchodem čtyřky a Jiřího Langmajera coby Karáskova synovce, se přeřadilo na modernější notu. Ale i tenhle díl se dá v pohodě zvládnout. Jde o to, jak moc fandíte tehdejšímu pojetí zábavy, a zda patříte ke generaci Husákových mrdů, pardon, dětí. 60% ()

Iggy 

všechny recenze uživatele

Miloš Kopecký jako Alfons Karásek opět v akci. Tentokrát plní svou příbuzenskou povinnost. Jako strýček veze ve svém fungl novém voze na svatbu svou neteř (Veškrnová). Vůz se ale stane příčinou mnoha komplikací a samozřejmě komických situací. Celá svatba se málem nekoná, ale všechno dobře dopadne. Tedy až na strýčka Alfonse jako obvykle. Ten prožije další nepovedené milostné dobrodružství, tentokrát s družičkou (Iva Janžurová), jeho vůz dostane pěkně zabrat a nakonec si užene hexenšús. Opět bláznivá hudební revue plná hvězd, populárních písní a komediálních gagů. ()

Stanmi 

všechny recenze uživatele

Alfons Karásek (Miloš Kopecký) je pozván na svatbu své neteře, ale již krátce po svém příjezdu zjišťuje, že tentokrát to žádná poklidná veselka nebude... Režisér Zděněk Podskalský a scénárista Gustav Oplustil se po pěti letech vrátili k postavě záletníka Alfonse Karáska, který sice už nemá úplně to kouzlo předchozích dílů (možná proto, že je poprvé v barvě), ale i tak se pořád jedná o zábavný televizní filmeček. Tvůrci zde měli opět k dispozici kvalitní herecký ansámbl, takže kromě jako vždy skvělého Miloše Kopeckého, tady máme Ivu Janžurovou, Dagmar Veškrnovou, Stellu Zazvorkovou nebo Vlastimila Brodského (ten naprosto mistrně ztvárnil nevěstina dědečka). Příběh o jedné chaotické svatbě má v sobě dost vtipných zvratů, hlášek, postav i tématických písníček (koneckonců je to opět žánr hudební komedie), takže o zábavu je zde skutečně postaráno. Jasně některé pásaže jsou sice trochu natahované (obzvlášť honba za uniklou pneumatikou), ale i tak je To byla svatba, strýčku! povedenou hudební komedií, která mně vždy dokáže zpříjemnit den. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (3)

  • Natáčelo se v Táboře, Záluží a na zámku Červená Lhota. (M.B)
  • Ve scéně, kdy příslušníci VB (Jiří Lír a Vlastimil Bedrna) zpívají píseň „Kdepak ty ptáčku hnízdo máš“ je chyba v playbacku. Pusu otevírá Lír a ozývá se hlas Bedrny, a naopak. (cundak)
  • Scénář k dalšímu pokračování příběhů Alfonze Karáska napsal podle svých zážitků scénárista Gustav Oplustil. (M.B)

Reklama

Reklama