Režie:
Bent HamerKamera:
Philip ØgaardHudba:
Hans MathisenHrají:
Joachim Calmeyer, Tomas Norström, Bjørn Floberg, Reine Brynolfsson, Sverre Anker Ousdal, Lennart Jähkel, Leif Andrée, Gard B. Eidsvold, Trond Brænne (více)Obsahy(2)
Po skončení 2. světové války se švédští experti na bydlení a nábytek shodli na tom, že je třeba začít s tovární výrobou víceúčelových kuchyňských linek, které by domácnostem ušetřily čas, námahu i peníze. Když zmapovali chování a návyky svých hospodyněk, rozhodli se vědci z Institutu bytové kultury překročit geografické i „rodové“ hranice. Počátkem 50. let vypravili do Landstadu, nevelké norské vesnice, která se pyšnila nebývale vysokým počtem starých mládenců, osmnáct svých pozorovatelů. Ti měli, čtyřiadvacet hodin denně, sledovat, jak si při kuchyňských pracích vedou osamělí muži. Institut je vybavil židlí na vysokých nohou, aby měli absolutní přehled o činnostech „sledovaného subjektu“, výsadou přicházet a odcházet podle potřeby a zákazem hovořit s pozorovaným mužem nebo mu pomáhat při vaření. Tak vstoupil do domu i do života podivínského Izáka pozorovatel Folke Nilsson. Držel se všech instrukcí a byl zapálen pro svěřenou práci. Výzkum pro oba dopadl jinak, než si na začátku představovali. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (89)
Bizarní snímek s těžko uvěřitelným námětem a zároveň lehkým nadhledem nejen z vyvýšené kuchyňské pozorovatelny... Prim zde hraje kromě tradičního svérázného severského pojetí komedie rovněž skvělá, citlivě ušitá hudba. Scény vyvolávající výbuchy smíchu střídají melancholická pohlazení. Děj plyne pomaleji, ale přirozeně. Kamera bere dech, herecké výkony jsou nenucené, zkrátka vše je tak, jak má být. Vyústění je zajímavé a rozhodně nečekané. Přesto to chtělo do kuchyně přidat ještě špetku... něčeho... takového... vlastně sám nevím... vy víte? 80% [Norský týden v Ponrepu, 2015] ()
Trochu silnější kafe. Absurdní situace (vědecké šmírování v kuchyních) je zde postavena na hlavu (šmírovaný šmíruje šmíráka...). Vůbec není znát, že se děj filmu odehrává v roce 1944 (pokud si tedy odmyslím ta starší auta). A jsou zde dvě krásné a vtipné scény: rádio v puse a místnost plná pepře.... :-) ()
Už niekoľkokrát som sa v komentároch priznal k mikrospánkom, výnimočne až k spánkom bez mikro. U tohto filmu ich zažilo niekoľko komentátorov, ja napodiv nie. Zásluhu na tom má najmä jeho do absurdity zachádzajúca originálnosť a dušu hladiace vyznenie. Vo filme chýba akčnosť, sympatickí hrdinovia, tiež humoru je tam iba na jemný úsmev a až dodatočne som si uvedomil absenciu žien (ak nepočítam poletujúce obšťastňovačky). Na druhej strane je film plný "človečiny", ktorá tak zúfalo chýba v iných filmoch. Môj celkový dojem sa dá kvantifikovať troma silnými hviezdičkami. ()
Festival Kamera OKO, Ostrava, Minikinokavárna, 26.9. 2015: Severská tragikomedie o přátelství mezi muži. Situace celého filmu je hustě absurdní, kdy pozorující mlčenlivý uředník v rohu kuchyně sleduje starého samorosta jak používá kuchyň. Je tam několik humorných scén, ovšem vy výsledku film vyznívá až melancholicky. ()
Severania zase prekvapili, ale tentokrát ľudským príbehom o tom, aké krásne priateľstvo môže vzniknúť v kuchyni. Film plný výborných detailov. Moja kök je mimochodom tiež švédska a som rada, že prešla voľakedy takýmto výskumom. (Filmová výzva 2016 - 1frida2) a Videné v rámci Challenge Tour 2015 : 30 dní so svetovou kinematografiou vol. 3 ()
Galerie (22)
Zajímavosti (1)
- Švédsko bylo v době, ve které se film odehrává, poslední zemí kontinentální Evropy, kde se jezdilo vlevo. Změna nastala až 3. 9. 1967. (petrsv)
Reklama