Notre-Dame v plamenech

Francouzům se nedá upřít, že ve stávkách a demonstracích pro sebe a svoje rodiny dokážou na sociálních mechanismech vybojovat kde co. A já se po promítnutí filmu ani nedivím. Protože jen obyčejnou prací by si nekoupili ani suchý z nosu. Podcenění situace, absolutně nezvládnutej přesun k požáru, celkově nekoordinovanej zásah. Na mě to spíš než jako hrdinskej film působilo jako obžaloba systému. Samozřejmě pokud se film držel nějakejch historickejch reálií. Pokud ne, tak Annaud nachcal francouzům slušně na hlavy. Film mě vůbec nevtáhnul, nebylo tam skoro nic. Pochvala jen pro dokumentární vsuvky a melodii. Veskrze slabší průměr. 50%. (02.09.2022)

Mezi nejslavnější filmy Jeana-Jacqua Annauda patří Jméno Růže, Medvěd, Sedm let v Tibetu či Nepřítel před branami. Šikovný 78-letý filmový tvůrce, jehož filmy měli vždy nádherný vizuál a především Annaud vždy zkoušel něco tak trochu jiného. To potvrzuje i jeho novinka Notre-Dame v plamenech, která absolutně nepůsobí dojmem, že by jí natočil někdo, komu táhne na 80 let. Občas to totiž dokonce působí dojmem, že by celý film mohl natočit Michael Bay. Především je ovšem Notre-Dame v plamenech fascinující rekonstrukcí události, která zasáhla víceméně celý svět.  Film tak postupně rekonstruuje události, které se odehráli 15. 4. 2019 a místy film působí až dokumentárně, především i proto, že to velmi často působí dojmem, že je film natáčen ruční kamerou. V průběhu celého filmu se poté zkouší různé typy záběrů, celé to má skoro až nádech akční podívané a především to celé skutečně funguje jako rekonstrukce. Film tak vlastně nemá hlavního hrdinu, pouze lidi, kteří se snaží Notre-Dame zachránit či lidé, kterým záleží na tom, aby důležité památky neuhořeli a snaží se též v rámci svých sil pomáhat. To je celá zápletka filmu. Annaud nezklamal, i na jeho nejnovější film se krásně kouká, fascinující je ovšem skutečně celé pojetí filmu. Funguje v něm napětí a to i přes fakt, že má divák povědomí o tom, jak to celé zhruba probíhalo. Do filmu jsou schopně převedené archivní záběry ze skutečného požáru Notre-Dame, stejně tak je filmový Notre-Dame velmi věrný skutečnému Notre-Damu. A navíc dojde nejen na Emmanuela Macrona, ale i na Donalda Trumpa.  Má to funkční thrillerovou atmosféru, kdy je snadné se bát o bezpečí hasičů, celé to ovšem skutečně je funkční a není to nechtěně vtipné. Do toho všeho hraje solidní soundtrack Simona Franglena (po smrti Jamese Hornera právě na něj padnou povinnosti ohledně soundtracku pro druhého až pátého Avatara) a je to přesně ten typ filmu, který se vymyká obvyklým filmům, které vznikají dle nějaké skutečné události.    Délka 110 minut možná úplně adekvátní, ten film již v druhé polovině ztrácí tempo. Humoru není mnoho, momenty, kdy na něj dochází ovšem úplně nefungují a tak trochu shazuje onen vážný tón. Přesto je nový Annaudův film rozhodně povedená záležitost a jeden z nejvýraznějších filmů za poslední dobu...... (17.04.2022)

Prizná sa, že to túto katastrofu moc zmapovanú nemám a len tak letmo som to zaregistroval správach. Každopádne som rád, že sa niekto do toho pustil a natočil to. Bavilo ma postupne zachraňovanie pamiatok, neschopnosť hasičov a pomaly horiaci a rozpadúvajúci sa Notre Dame. No príbeh je viac menej nula bodov. Napriek tomu Annaud vie ako zaujať diváka a prestrihy medzi reálne zábery sú skutočne silná káva. Klobúk dolu všetkým, ktorý sa toho zúčastnili. 75% - 4* (27.08.2022)

Vynikající rekonstrukce tragického požáru, který prakticky zničil jednu z nejslavnějších památek světa. Příběh bez hrdinů i všech klasických atributů katastrofických filmů. Přestože chybí opravdové napětí, jedná se o strhující podívanou, která navíc výborně pracuje s propojením filmu a skutečných dokumentárních záběrů. (20.08.2022)

Špičková práce s prolínáním archivních a inscenovaných záběrů a po většinu času dravá montáž, která vás tím správným způsobem vyčerpá o to více, jak zhušťuje dění a klade stále nové překážky, jež berou to nejcennější - čas. Annaud víceméně kašle na poetické vsuvky a kromě nutného zdůrazňování nedozírného významu Notre-Dame (náboženského skrze přítomné relikvie, národního skrze přítomného prezidenta nebo architektonického, který v úvodu vysvětlují průvodci) volí až dokumentární realistickou formu. Žádná klišé, žádné záchrany na poslední chvíli a žádné heroické sebeobětování. Hasiči představují spíše anonymní a obětavou pracovní masu, která se musí vypořádat s největší vyzvou jejich kariéry, a Annaud se dokáže postarat o to, aby publikum významnost jejich mise plně pochopilo. V několika momentech jsem byl napjatý jako struna a možná jen škoda úplného finále, kdy ta intenzita přeci jen povolí na úkor senzitivního multiperspektivního prožitku. Katastrofický film první jakosti, jaký už skoro nevzniká a jehož zkušený tvůrce umí dění objektivně pozorovat, nikoli diváky nutit do určitých emocí a interpretací. Pátá hvězda není vůbec daleko. 85 % (21.04.2022)