Dobrý časy

Odysea jedné noci odnikud nikam, s papírem šustícím průběhem a s chováním postav, které je vyloženě debilní i pokud bereme v potaz, že se pohybujeme ve světě vysmažené spodiny společnosti, kde to na inteligencí osvícené zrovna dvakrát bohaté není? Nesporně. Jenže bratři Safdieové nedávají ani ten nejmenší prostor si to uvědomit. Od samotného počátku chytnou pod krkem syrovým vpřed uhánějícím přímočarým tempem jaké nepamatuji, což jde navíc ruku v ruce s pohlcující hypnotickou atmosférou a výkonem Pattinsona, který si nutí vaši plnou pozornost. Jenže… Jenže v polovině filmu to dupne na brzdu (opodstatněně), ale pak se to již znovu nikdy pořádně nerozjede. I kvůli rozdrobení pozornosti na další novou postavu. A tak je rázem, bohužel, dost prostoru vymanit se z podmanivého tranzu první poloviny a uvědomit si v úvodu zmíněné problémy, které začnou vadit. A to tak, že ne zrovna málo. I tak si to lze užít, ne že ne; Pattinson je i nadále výtečný, pár scén kouzlem první poloviny oplývá a synťákový tepající soundtrack od Oneohtrix Point Never by neomrzel ani v jednou tak dlouhém filmu. Jenže si chtě nechtě uvědomujete, že koukáte na trestuhodně promarněnou příležitost namísto události dekády, ke které to zpočátku nekompromisně mířilo. (22.09.2017)

Divák sice netuší, co přijde, jenže někdy od poloviny začne tahle příjemná vtahovačka kapku drhnout. Ale postupně. Elektronická hudba, neony, napjatá atmosféra, drásavé napětí, nehostinné lokality. To jsou atributy, které tenhle kousek, kterým ze sebe výtečný Robert Pattinson znovu úspěšně strhává nálepku pobledlého hošana z upíří ságy, odlišují od tematicky podobné produkce. Celé je to intenzivní, nekompromisní, ušmudlané, hodně vzdálené klasické hollywoodské optice. Jenže pak to podřadí a lehce se zasekneme. Přesto mi tohle pojetí sociálního dramatu zatraceně sedlo, protože sledovat tyhle dva šupáky je radost. Příběh je to prostý. Přidrzlý zlodějíček a jeho mentálně zaostalý bratr by rádi věřili v lepší příští, jenže se dostávají ještě hlouběji. Při úprku z banky/z nemocnice na ně číhají nejrůznější slepé uličky a zoufalé kroky. Oškliví lidé, nervní snímání, skličující výsledek. Tak trochu Drive jinak. (18.11.2017)

Není to zrovna konvenční hollywoodský hororový thriller, ale zdá se mi zdá to trochu chaotické. Ale docu-styl je působivý. Je to fiktivní silná pohádka o limitech odpuštění. Nejslavnější a nejčastější hollywoodská věta "musíme odtud vypadnout" tentokrát zazní po hodince a třinácti minutách ve verzi "chci odtud vypadnout".Adrenalinová jízda vždycky všechno raději přežene, než aby ubrala: v hudbě, ve střihu i v dějové konstrukci.Lehce „přes“ působí i sám Pattinson se zlověstným kukučem pod staženou kapucí. A jelikož se on i jeho chráněnec chovají vyloženě hloupě, neexistuje vlastně důvod, proč by měli diváka zajímat, natož aby jim držel palce.Jedinou polidšťující výjimku představuje jejich až dojemná vzájemná oddanost, která má zločincům připisovat pozitivní body, podobně jako následky zřejmě trudného dětství a ještě tvrdšího vězeňského zacházení. Pattinsonova postava je totiž vyložený baron Prášil, vemlouvavý lhář sedmilhář, který snad svým účelovým pohádkám už sám skoro věří, hlavně však o nich dokáže přesvědčit své okolí. A protože cokoli činí, od báchorek až po násilí, dělá výhradně z ušlechtilých pohnutek a ještě to zpravidla poplete, říká si o relativizující nálepku hodného zločince. S každým dalším krokem zapadá hrdina do marasmu hlouběji, přibližuje Dobrý časy k tuctovému modelu. Lehce nad průměr je posouvají studené barvy s náladou přízračnosti. (28.11.2019)

Úlet, který si nejprve užijete a posléze pro něj nedokážete najít vysvětlení. Atmoška, která drapne jako vášnivá zrzka a jestli se považujete za olympioniky v disciplíně "Uhádnu jak to bude dál", tak tady jsem na vás fakt zvědav. Jo a Robert se může přestat maskovat, my už všichni víme, že Twilight nebyla jeho chyba a že hrát umí! (25.09.2017)

"Myslím si, že jsem byl v minulém životě pes. Vlastně to vím určitě. Proto mě mají tak rádi." Psy mám rád, takže jsem si jistej, že Connie nebyl pes. Byl hyena. Ty nesnáším. Vlastně jsem nesnášel všechny, kteří se ve filmu objevili. Tedy všechny kretény, mentály a hysterky. Pro mě to bylo utrpení sledovat tuto pakáž, neskutečně jsem se přitom nudil a to až do chvíle, kdy Connie ukradl bratra z nemocnice. Pak se aspoň něco začalo dít, ale to už jsem měl dávno po náladě. (05.04.2022)