Most

Tu je krásne vidno v čom bola Hitlerova demagógia nebezpečná. Vedela zmagoriť a strhnúť aj mladých ľudí, ktorým tak dokázala vziať aj posledné zvyšky zdravého rozumu a nahradiť ho smiešnou a hlúpou naivitou.... Námetom síce podobné ako napr. Na Západe nič nového (1979), avšak všetky verzie tohto Remarqueovho románu ponúkli lepšie dramatické spracovanie. Väčšina filmu si síce plynie v pocitoch tušenia blízkeho smutného konca a akejsi clivoty a nostalgie, avšak na jednotlivé postavy som sa nedokázal bližšie napojiť. V konečnom dôsledku mi bolo jedno ako to s nimi dopadne. Tá ich hlúpa naivita ma hrozne rozčuľovala, možno toho v tomto smere bolo až príliš, niekedy je menej viac. Alebo síce, ľudia v tej dobe boli naozaj tak hrozne naivní, tak to len odzrkadľovalo realitu. V tom prípade mi to len liezlo na nervy. Súhlasím však s názorom, že záverečné scény sú pamätihodné a na svoju dobu aj výborne akčne spracované, to treba uznať. Slabší nadpriemer. 70/100 (10.05.2017)

Most je komorní film, připomínající svým pojetím například filmy Karla Kachyňy. První lásky a společné hry, klukovské sny o hrdinství, běžný život... Tedy pouze do chvíle, než těmhle šestnáctiletým gymnazistům z rozkazu "vůdce" v posledním zoufalém sebezáchovném pokusu rozdají zbraně a pošlou je "statečně bojovat o každý metr jejich krásné vlasti"... I po padesáti letech rozhodně mimořádný film, který určitě stojí za vidění... Zajímavé komentáře: gudaulin, jondzavid (29.11.2008)

No měl jsem prsty připravený na kliknutí pětihvězdičkovýho hodnocení. Nakonec jsem ho teda za ten lehce rozvleklejší úvod nedal, ale už tady je ten film prostoupen velice slušnou depresí z blížícího se neslavného konce druhé světové války pro třetí říši. Období kdy se zbytečně obětovali lidé ve jménu vůdce a prohraný války a pro co vlastně? Pro nic. Od seznámení s úvodními hrdiny je to potom taková drsná verze sedmi mladistvých Německých statečných z nichž to ve finále přežije jenom jeden a všechny ty vzletný ideály se kterými jdou chlapci do boje se obrací v prach tváří v tvář válečným hrůzám při zbytečné obraně jednoho bezvýznamnýho mostu kterej stejně na konci vyletí do luftu, takže to vlastně celý bylo k ničemu a jenom to podtrhuje tragičnost celýho příběhu. Každopádně velmi bezvýchodná a mrazivá protiválečná záležitost navíc s opravdu intenzivně natočeným akčním finále co zaleze divákovi pod kůži. Náladu vám to nezvedne, ale silný dojem ve vás po jeho vidění rozhodně zůstane.90% (23.03.2024)

Tesne pred kapituláciou, keď je každému jasné, že je vojna prehratá, predsa len chápadlá propagandy s namiešanou dobrodružnou romantikou šestnásťročných študentov velí bojovať do posledného muža. Keď sa napokon premení v skutočnosť ich vytúžený vstup do ozajstnej vojny, ihneď pochopia nezmyselnosť konfliktu. Bernhard Wicki postupne dávkuje svoje myšlienky, dáva priestor na spoznanie charakterov a záverečnou cestou vojnovým peklom umocňuje celý príbeh. (10.03.2018)

V Moste je krásne vidno, ako sa s históriou vysporiadali priamo zúčastnení Nemci, inokedy poprípade Sovieti. A ako v rádoby ostatných oslobodzovacích počinov, "víťazné mocnosti". Most môže prosto vyjadrovať kadejakú metaforu spojovateľa a zároveň ničiteľa rukami sprostredkovateľov. A tými sú vojaci s príkazmi a ideálmi. S povinnosťami a nutnosťou. Záleží od uhľa pohľadu. Práve za tou pomyselnou hranicou pravdivostnejšieho rozlíšenia revízie skutočností kontrastuje akási neorealistická, malomestská, dramatická štruktúra vlasteneckých otázok o vysporiadaní jej občanov v časoch "povinností". Existenciálna rozprava o obyčajnom prežívaní polorozvrátených rodín a ich pohľadom na očami zapadnuté susedstvo rozhodne nevzbudzuje nádeje lepších zajtrajškov. Farbistosť postáv, osobné rozpory, nejednoznačné vyjadrenia na vojenské zásahy a operácie, zásadné zvraty. Tá všetká improvizácia vypovedá o vzniknutej situácii vskutku pôsobivo. Technické odfiltrovanie priezračného šera a miniatúrne interiéry v rovnocennej syntéze vyzerajú, akoby akýkoľvek nálet všetko zmasakroval. Postupný priebeh a záverečné knokaut negativizujú akúkoľvek glorifikáciu miesta a doby. Hoc sa v žánri prekrýva kadečo. (25.05.2015)