Blízko

Je to hodně smutné a přiznám barvu, že jsem cíta a taky jsem bulel. Filmu bych akorát vytknul, že zvrat přišel moc brzy a zbytek filmu se dost přešlapuje a jsou tam tytéž scény neustále dokola.. Chápu, že se čeká až to tomu klukovi dojde, ale za mě důvod dát o hvězdu méně. Chybí mi větši uvěřitelnost mámy.. a i vlastne hlavního představitele. Já bych asi jen tak na hokej chodit nemohl a kompletně by mě tohle vyřadilo z života. Jinak je film nenásilný, na nic si nehraje a příběh by se mohl stát. Nic úpně mimo tam není... (25.09.2023)

Blízko je dějem relativně prosté, emocemi však extrémně nabité drama, které stojí na výborných hereckých výkonech (zvlášť dětským hercům poklona) a zejména citlivé režii Lukase Dhonta. Je to hodně slzodojné, ale nikdy prvoplánově, režisér dokázal najít skvělou harmonii v tom, jak emoce dávkovat. [KVIFF 2022] (23.07.2022)

Ja neviem. Asi mi už trochu lezie na nervy civilnosť, s ktorou pracuje európsky art. Má to nosnú tému, ktorú to rozvíja viacmenej funkčne. Ale tie dialógy sú väčšinu filmu o ničom. A ja premýšlam prečo. Či mal byť ten príbeh tak univerzálny, že nám neukázali vlastnosti, alebo mal dojímať práve kontrastom k onomu chladu… Každopádne západne a melodramaticky by to na mňa malo intenzívnejší dopad.  Takto mi to prišlo moc dokumentárne, čo pri tomto žánri pôsobí ako šablona. Othello to v komentári popísal docela presne. (20.03.2023)

Film, který svůj příběh vypráví zejména skrze velkolepé pečlivě nasnímané obrazy, které nás takovým klipovitým způsobem bez nějakých výrazných spojovacích prvků přenáší od společné projížďky na kole přes školní výlet po hokejové tréninky. Moc se tu nemluví, slova tu zastupuje často velmi výmluvná mimika a gestikulace jednotlivých postav, jejich chování, tělesné projevy třeba u večeře, na školním dvorku nebo na vzpomínaném hokejovém tréninku. A ačkoli asi chápu, co tím (těmi obrazy, výrazy atp.) chce básník říci a třeba Dhontova Dívka mě před pár lety zaujala velmi, Blízko prošlo tak nějak mimo mě, nedokázalo ve mně vzbudit potřebné emoce. Asi to bylo i tím, že jsem podle popisků čekala od filmu něco úplně jiného (překvapila mě tam ta tragická událost hned ze začátku, překvapilo mě, v jakém poměru to bylo o přátelství/lásce). Celkem z duše mi ve svém komentáři mluví Othello (který, pozor, trochu spoiluje:D), možná bych snad jen doplnila, že vedle/v rámci té nerozpracovanosti charakterů postav a vzájemných vztahů mi chybělo alespoň nějaké trochu větší přiblížení motivu, detaily činu Rémyho - takhle jsme okolo toho vlastně celý film nějak brousili, bylo jasné, co si o tom myslí Léo a ty důvody se tam nabízely, na druhou stranu to nemuselo být až tak jednoduché, jako se zdálo. Chápu, že to vyjasnění neměla být nějaká berná mince snímku, že to mělo být spíše o pocitech, které mohou určité věci vyvolávat, ale tím, že u mě film ty pocity úplně nevyvolával a zároveň ani v závěru nebyla celá ta ústřední událost alespoň nějak finálně zreflektována, moje pochyby, jestli stálo za to se v celé té mizérii skoro dvě hodiny plácat, ještě zesílily. 60 %. (14.06.2023)

Blízko je emocionální snímek o smutku a o hledání sama sebe. Film má tlukoucí srdce, bohužel ho ale, pro mne, přehlušovala má neschopnost, napojit se na kteroukoli z postav. Hlavní hrdina v sobě potlačuje emoce a celý školní rok sbírá odvahu říct ''něco'' matce svého nejlepšího kamaráda. Zjednodušeně řečeno a bez spoilerů. Bohužel právě tohoto nej kamaráda nemáme šanci moc poznat, což pro mě byla bariéra, která držela mé slzy během vypjatého finiše, do značné míry, na uzdě. Tedy až na závěrečnou kamerovou jízdu. Queer tématika je tu ztvárněna jemně a méně vnímavý člověk ji nejspíš ani nepostřehne. (12.01.2023)