Reklama

Reklama

Soumrak

  • Japonsko Tasogare Seibei (více)
Trailer

Samuraj Seibei je čerstvý vdovec, kterému zůstaly na starost dvě dcery a stará matka. Nepatří k nejvyšší šlechtě, dluží, kam se podívá a jeho postavení není nijak uspokojivé. Přestože má prvotřídní výcvik pro boj s mečem, netouží po slávě bojovníka a vyhovuje mu práce skladníka. Jeho hlavní starostí je rodina, které věnuje veškerý volný čas a vůbec se chová pro své okolí velmi výstředně, pročež je vystavován posměškům. Přezdívku Soumrak si vysloužil za to, že po službě nechodí pít jako ostatní, ale rovnou cestou domů, starat se o dcery a nemocnou matku. Jako samuraj však zcela podléhá příkazům svého pána a ten jeho meč spát nenechá.
Nejen netradiční pohled na život nižších samurajů a jejich reálný život v polovině 19. století, kdy se staletý feudální systém pomalu blíží ke svému zániku, skvělý scénář (adaptace románu Šuheje Fudžisawy) a zkušená režie dovedly tento film až k nominaci na Cenu americké akademie za nejlepší zahraniční film. Velkou měrou se na působivém obrazu "podivínského samuraje" podílí především představitel hlavní role Hirojuki Sanada, jehož polohy oddanosti, přemýšlivého odstupu i pevné síly v situaci, kdy je třeba splnit úkol, jsou naprosto přesvědčivé. V tomto netradičně pojatém samurajském příběhu nemluví zbraně, ale srdce. Netradičně a působivě.
Soumrak (Tasogare Seibei, 2002) patří k režisérovým největším mezinárodním úspěchům. Kromě nominace na Oscara získal film dalších 37 cen a 6 nominací na mezinárodní a národní ceny. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (109)

Dragoni 

všechny recenze uživatele

The Twilight Samurai nebo Tasogare Seibei (たそがれ 清兵衛, literally "Twilight Seibei") Vypráví obyčejný příběh ovdovělého samuraje z nižší vrstvy, jemuž v práci dali přízvisko "Soumračný Samuraj" (Samuraj Soumraku). Jeho život je těžký, ale poklidný. Stará se o své dvě dcery a senilní matku, dokud nepřijde příkaz z klanu pro který pracuje a musí ho splnit. Příběh Alegorie srdce, povinnosti a cti z období konce éry EDO s překrásnou hudbou od pana Isao Tomita. 90 % ()

Zíza 

všechny recenze uživatele

Překrásné. Poetické. I když by se to mohlo zdát usoužené a táhnoucí se, pro mě to tak není. Vše je tu pravdivě ukázáno, vše je špinavé a přitom krásně jasné. Nikdo nic nepřibarvil, všechny barvy, co tento film obsahuje, by se daly označit za původní. Všimněte si, až se budete dívat, ke konci, v průběhu boje, když ti dva stojí naproti sobě v tom pokoji, toho okna - přišlo mi tím nejdůležitějším prvkem v celé scéně, papírové okno, skrze které lze vidět vítr hrající si s větvemi stromu. Teď zřejmě trochu zaspoileruju, ale musím to zmínit - když se vracel domů, celý zakrvácený, a ona tam stále byla, cítila jsem to jako naprostý happy end, říkala jsem si, že i kdyby teď umřel na ztrátu krve, stejně by to byl happy end, protože ona tam byla. ~ Ten film dovolí záhadný způsobem se vžít do Seibeie, že s ním cítíte jeho radost, a když se tak stane, ten konec se stává vskutku trošku smutným. ()

Reklama

Flipnic 

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelně nádherný příběh samuraje, který se potýká s mnoha problémy, snaží se být zodpovědným otcem, nemá manželku, protože mu zemřela a občas je okolí pro posměch. Celý svůj tvrdý úděl snáší bez výčitek či sebelítosti, štěstí nachází ve svých dvou dcerách. Z počátku filmu o něm nikdo v okolí netuší, jak výborný šermíř je. Když se dostane do nevyhnutelné konfrontace, seřeže protivníka dřevěným mečem ... Od té chvíle je na něj pohlíženo již jinak, ovšem jen z toho pohledu, jak jeho schopností využít ... V ničem ve svém životě necítí nepřekonatelný problém, jeho prioritou je jeho rodina. Jedinné, čeho se nejvíce bojí je paradoxně smrt eventuálního protivníka v boji. V poslední části filmu je však donucen již s pravým mečem zasáhnout v zabarikádovaném spuchlém domě nepřemožitelného šermíře. V té chvíli vidíme jeho neuvěřitelný vnitřní boj a vzdor vůči tomu, co se může a má stát. Co je pro něj horší? Bude jeho rodina bez otce? Nebo musí prolít cizí krev, vzít někomu život, někomu, koho ani neznal? Absolutně DOKONALÉ drama, které do 3/4 stopáže stojí na neuvěřitelném hereckém výkonu bývalého akčního béčkaře Henryho Sanady, ve finále se pak nádherný film změní až v horrorové drama, kdy se ve stuchlém domě setkává jako by s vlastním svědomím, bolestí, temnotou a vnitřní samotou, která je zhmotněna vyšinutým popíjejícím samurajem, který si chce povídat ... V tu chvíli se dá atmosféra vyloženě krájet, divák ani nedutá a s bázní sleduje, co se může každou vteřinu stát a jak film dopadne. Musím uznat, že od chvíle kdy je donucen k souboji jsem měl oči plné slz. Ve finále filmu jsem brečel jako malé dítě ... Úžasně zpracovaný film se pomalým tempem nese a postupně graduje. Henry Sanada dokazuje jak svoji stále neuvěřitelnou fyzickou průpravu (ale o souboje ve filmu vůbec nejde), tak zejména umění herectví. Zřejmě nejlepší seriozní japonský film, jaký jsem zatím viděl ... ()

H34D 

všechny recenze uživatele

Soumrak zčásti dělá pro bájné samuraje to, co Nesmiřitelní pro pistolníky divokého západu - ukazuje, že samuraje nedělá samurajem meč v srdci a krev na rukávech, ale především odpovědnost, úcta, morálka a láska k moudrosti a rodinným hodnotám. Seibei, ač bývalým instruktorem v šermířské škole, by raději byl rolníkem a celé dny dřel na poli pro svou rodinu, než aby předváděl svůj talent, jenž mu byl nepochybně dán... Soumrak je film táhlý, skromný jako jeho hlavní postava, poučný (skoro) jako Akira Kurosawa a navzdory své civilnosti a bídě také vznešený. Škoda, že k tomu nebyl i více výraznější a/nebo záživnější... 7/10 ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,Mohu být bezvýznamný, ale pořád jsem samuraj“.... Samurajská romantika, ale i westernová poetika provází příběh o rozcuchaném a ušmudlaném samuraji. SOUMRAK je terčem posměchu, je chudý, má dvě dcery a senilní matku. O ženský přemýšlí ,,jako o snu, který nikdy nevybledl“. Jeho problém (a problém celýho filmu) je, že než se vymáčkne, přijde málem nejen o lásku, ale i o život. Film si dává záležet, aby ukázal onu japonskou podřízenost, smysl pro dodržování hierarchie ve společenském postavení a předvedl, jak se žilo pár let před občanskou válkou, v době hladomoru na hradě v klanu. Necítím z toho poetiku samurajských filmů. Spíš Ameriku. A čekám ¾ filmu, až se půjde bít na život a (překvapivě....) na smrt. Konečně bude bitka!.... ,,RÁD BYCH SI S TEBOU POPOVÍDAL. POSAĎ SE. VENKU JE HEZKÝ DEN.“... Ach jo.... Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Zjistím, že na slepici v Japonsku můžu volat stejně jako doma. (Ne, jméno manželky to opravdu není..) 2.) Chystám se založit samurajskou osadu. 3.) Jsem dobrej s mečem, ale je těžké se mnou vyjít. (A taky trochu chlastám.) (ten meč je důležitější...) 4.) Nechápu, proč si má samuraj, kterej dělal všechno dobře rozříznout břicho. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()

Galerie (21)

Reklama

Reklama