Zamilován

Z filmu sa stala oprávnene vianočná televízna klasika. Pozoruhodné však na tomto fakte je, že sa tak udialo vďaka civilnosti snímky a hereckým výkonom. Doporučujem si prečítať výčitky scenáristky Lindy Andersonovej voči filmu v jej knihe Scenár pre 21. storočie. Film totiž nemá prvý bod obratu a konflikty s partnermi hlavných postáv nemajú dostatočnú silu, alebo nejako podobne. Súhlasím a zároveň kvitujem tvorcom filmu, že mi to ako divákovi nijako zvlášť neskazilo zážitok. (29.07.2015)

Láska si nevybírá. Ať už máte šťastné manželství, domov, rodinu, zkrátka všechnu životní stabilitu, potřebnou ke spokojenosti, nebo ne, někdy prostě přijde a všechno totálně posere. A je jedno, jestli je opětovaná nebo ne, realizovatelná nebo ne, nebo je na cestě ublíženo mnoha lidem. Když se objeví, tak se s tím nedá dělat nic víc, než podle ní jednat, nebo strávit zbytek života v mučivém sebezapření. (19.10.2014)

Ľudia sa môžu stretnúť náhodou a preskočiť iskra. Môžu sa tiež stretnúť náhodou v meste ako New York. Môžu sa tam stretnúť náhodou aj dvakrát. Ale stretnúť sa v New Yorku náhodou desaťkrát...? Vo filme áno, len som sa obával, že iskra nepreskočí, lebo toľkokrát sa stretli a nič. Nakoniec preskočila, príbeh dvoch šťastne zadaných a čerstvo zaľúbených je výborne zahraný, pekne hudobne podfarbený, s otvoreným koncom, ale mne to nejako neulahodilo. Pritom aj primeraný vek som už dosiahol, len asi málo cestujem vlakom, nebezpečným to dopravným prostriedkom pre dlhodobé vzťahy. (25.08.2017)

Wow. Koukla jsem se na další film s mojí nejoblíbenější hrečkou - Meryl Streep. Myslím, že jinak než skvěle ani nic zahrát nedokáže. Opět tedy nezklamala. Ani Robert De Niro nebyl špatný a těm dvěma to jako dvojici nesmírně slušelo. Teď něco k filmu samotnému. Meryl nemá vyloženě špatné filmy, všechny jsou dobré, ale tenhle byl z té pomyslné špičky. Celý příběh nebyl nijaký velkolepý (nemůžu najít ta správná slova), byl takový prostý a tím právě tak nádherný, emotivní a krásný. I když Frankova manželka je sympatická, prostě to přejete postavám Meryl a Roberta. Ten jejich vztah je totiž tak krásný a čistý, prostě vás dostane. Tleskám, dokonce slzička ukápla. (26.06.2013)

Jestli si chcete připomenout nebo se dozvědět, jaké to je se zamilovat, pusťte si tento film. Dělá opravdu čest svému názvu, je v něm vše - takové to, když myslíte jen na ni/něj, takže nevnímáte, co vám v práci říká kamarád; nevíte kam s očima, když se s ní/ním potkáte, chcete se tomu náhlému přívalu citu bránit a zároveň mu podlehnout; vyzkoušíte si dvacatery šaty, protože se MU chcete líbit a rádi riskujete, že se přerazíte při trysku po schodech k vlaku, protože vám ten vlak, v němž je ONA, prostě nesmí ujet... A je úplně jedno, že těm lidem už není patnáct ani dvacet, že mají rodiny, že to nejsou rozhodně žádní bezcharakterní hajzlové či hajzlice a že chtějí být věrní. Prostě TO tu je a nedá se tomu odolat... Neuvěřitelně civilní film s dokonalými výkony ústřední dvojice. Oni svými postavami prostě jsou a veškeré prožitky jim věříte, cítíte s nimi, často nemusejí říci ani slovo, stačí jeden pohled a předá vám to naprosto vše (nevěřila bych, že zrovna tihle dva mi k sobě v téhle romantické poloze tak půjdou). A celé to doprovází příjemná hudba, na tu bych nerada zapomněla... Asi dokážu pochopit, že pro někoho tu mohlo být až moc toho náhodného potkávání se ve vlaku, ve městě, v obchodech a že ne každého muselo bavit sledovat někdy přece jen trochu zdlouhavější pasáže, v nichž se toho až tolik neděje, a "jen" se nám jednoduše (a opět civilně) ukazují střípky všedních dní Franka a Molly. Já jsem se na to naladila ale docela dobře a převážilo u mě zalíbení z hlubokých, někdy až fyzicky pociťovaných emocí, které ten film skrze zamilovaná setkávání těch dvou obyčejných lidí dokáže na diváka přenést. Taky jsem si připomněla, že z nějakého důvodu mě pořád fascinuje kombinace obleku a helmy nošená stavbyvedoucími/architekty na stavbách:) A pak ty dlouhé řasy u chlapů v nejlepších letech (v tomhle Robertovi zdatně sekunduje Harvey)! No, asi jsem se taky trochu zamilovala (do Roberta, do zvláštního kouzla tohohle filmu...), takže s pěti hvězdičkami trochu nadsazuji - za ten konec, o kterém (ač jsem si ho v průběhu sledování filmu několikrát přála) moc dobře vím, že do toho nesedí, bych měla jít spíše na čtyři. Ale konec nekonec, Robert Nerobert, je to tak jako tak moc hezký film, kterému prostě díky nejednomu až dokonalému filmovému momentu ráda těch pět dám. 80 %. (20.06.2022)