Podivný výlet

Tohle je úplně typical socialistický film Československa, protože je tam strašně moc známých herců, děje se tam toho hodně, ale je to podáno tak přátelsky, že je to až šíleně nudné a začátek jsem musela mírně přežít, než se na scénu dostavil náš tajný crush Oldřich Kaiser. 🛐 Já ovšem takové filmy nebo televizní inscenace vyhledávám, takže bych si zase neměla tak stěžovat, ale tady to prostě na stěžování je, protože je to tak strašně nudné. 🙆🏼‍♀️ Jana Krausová mě tam tak strašně vytáčela, ale je to ideální film pro začínající herce, protože je to celé hrozně poklidné a ty se mezitím dokážeš rozkoukat a uvědomit si, že si přijel natáčet s Iljiou Prachařem. Tenhle film je vyloženě vhodný k usnutí, takže kdo nemůže v noci zabrat, muže si pustit tohle a bude spát jedna báseň. 😴 A Oldřich Kaiser je tu strašně hezkej a to žluté tričko bylo vyloženě ušito na něho, nemám pravdu? 💛 (04.04.2023)

Pěkný příběh ukazující, že ve většině případů nemá smysl navazovat něco dlouho přetrženého a že dlouhým dlením ve vzpomínkách na minulost se může přetrhnout něco v současnosti, co už pak nepůjde spravit. Zaujala mě postava ztvárněná Pehrovou-Krausovou. Ta by se ve skutečnosti asi nedožila vysokého věku, jednoho krásného dne by se probudila s kudlou v zádech. To její napíšu dopis o rozchodu/přijedu osobně říct, že to tak vlastně není/zjistím, že to tak vlastně je a zase se rozejdu/ve slabé chvíli se s protějškem vyspím/druhý den řeknu omyl a zase se s ním rozejdu/ by pocuchalo nervy i proslulému chladnému Larrymu bez ohledu na to, že je to muž zcela bez nervů. PS: dvakrát příběh sklouzl do nechtěné komedie, to když si herci v rámci vzpomínání na heroickou minulost zplna hrdla zpívali "skal a stepí divočinou". Ne že bych tu dobu zažil, ale tak nějak silně pochybuju, že si partyzáni zpívali, a zrovna tohle. (09.11.2013)

Překvapivě dobré. Pravda šmrnclé normalizací, ale co čekat v této době. Kdyby to bylo natočeno deset let před tím, neměl by film chybu. Taková existenciální bilance o neúprosnosti času ztvárněná stárnoucími kamarády, kteří zjišťují, že vše co bylo, už není. Vrátí se tam odkud vzešli, kde i ta největší traumata spojovala a tvořila smysl, který tak často jen protéká mezi prsty. (30.08.2009)

Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. Hledání dávných pout končí tímto poznáním. Byť se dozvídáme, že hlavní hrdina až tak sám není, vzpála v něm touha hledat mládí. Škoda jen, že autoři si více nevyhráli s postavami kamarádů (Brodský, Prachař), jež mohly vnést více dramatu či humoru. Jejich přátelství vznikalo ve velice pohnuté době za dramatických okolností. Příběh mi připomněl Lístek do památníku (TV film) (1975). (14.09.2021)

Po shlédnutí tohoto Podivného výletu jsem lehce na rozpacích. Připadá mi, že linka s Krausovou a Kaiserem byla přidána "aby bylo na co koukat". Její chování je mírně řečeno hanebné, i když ne nenormální, prostě mladá nevyzrálá holka která neví co chce. Ten jinak celkem zajímavý příběh tří kamarádů to tříští. Záběry na Beskydy jsou vcelku pěkné, ale mohlo jich být víc a mohly být detailnější, i celků bych uvítal vícero. Chování a mluva domorodců byly nepřesvědčivé. Nemůžu si pomoct, ale, stejně jako u snímku Noc smaragdového měsíce, mám dojem, že kdyby se látky chopil schopnější režisér a scénárista, mohlo vzniknout nadčasové dílo. Takto je u mě výsledný dojem takový... upocený... Slabší tři*** (18.10.2022)