Padlé ženy

Spíš než to, co se v těchto klášterních "koncentrácích" dělo, mě šokuje, že se podobné věci odehrávaly ještě relativně nedávno. A ačkoliv je mi známo, že katolická víra a víra vůbec je v Irsku silně zakořeněná, přijde mi to na druhou polovinu 20. století příliš. Tím ovšem nijak nechci popírat to, co se ve filmu dělo. S čím jsem měl ale problém bylo to dělení na černou a bílou. Na jedné straně zlé jeptišky libující si v psychickém i fyzickém týrání svých svěřenkyň a na druhé straně trpící nevinné oběti. Neříkám, že poměr by neměl hrát ve prospěch vězněných, ale vykreslovat řádové sestry pouze jako necitelné démony mi přijde přehnané. Trocha polidštění by neškodila. Na druhou stranu chápu, že když Mullan se svým štábem zpovídal bývalé chovanky magdalenských ústavů, muselo to na něj zapůsobit a neubránil se diferencování. Je to trochu škoda, ale i tak zůstává Magdalene Sisters bravurně zrežírovaným dramatem se silným příběhem a výbornými herečkami. 85% (19.11.2013)

Snímek o mučení, trýznění a ponižování nevinných, odvržených dívek a žen zfanatizovanými jeptiškami? Hm, rozhodně zajímavé, výborně natočené a skvěle zahrané. Jeden z těch filmů, které vás chytnou za srdce v podstatě už od začátku, postupně přidávají na intenzitě a ani na chvíli neuhnou z cesty, kterou se vydaly jít. Chvílemi vyloženě drastické a žaludek obracející. Trošku z toho čouhají teze a chybí i nějaká nosná hlubší myšlenka, která by z toho udělala něco víc než "jen" drásavou a emočně naléhavou přehlídku nespravedlivého a nesmyslného trestání a utrpení, ale pořád se jedná o špičkové drama, které nechá málokoho chladným. Ještě tak před pěti lety bych z toho byl totálně na větvi, teď už jen oceňuji bezchybnou filmařinu a působivé zpracování kontroverzního a divácky vděčného tématu. V každém případě však stojí za vidění, to je doufám jasné. 80 % (05.09.2008)

Smutný film o něčem, co se dělo v Irsku 60. let. Ještě smutnější by bylo, kdyby se to dělo stále, protože "uvězňovat" do kláštera někoho nejen proti své vůli, ale prakticky jen ze svých sobeckých důvodů je naprosto nelidské. Hlavně osud dívky, kterou poslali do kláštera, protože ji znásilnil její bratranec (v Irsku je muž hodnotnější než žena?), mi přišel hodně depresivní, i když ostatní dívky na tom nebyly o nic lépe... Je dobře, že se takové filmy točí, aby lidé věděli, co se dělo a aby se pokusili podobné věci zakázat nebo odsoudit. Irsko bylo vždycky zvláštním zemí, chvílemi trochu připomínající o dost východnější země s názory o naprosté zbytečnosti žen a jejich názorů nebo práva na svobodný život. Na druhou stranu je tu možnost, že film je, jak se často stává, spojením tří různých a cizích příběhů žen, které spolu třeba vůbec nesouvisí a ve výsledném dojmu jejich spojení úmyslně hází na církev špínu. Tohle nejde jednoznačně říct, ale osobně si myslím, že se v podobných domem neděly zrovna příjemné věci... Za "podle skutečné události" jsem opravdu rád, ale nejsem si touto jednoznačností úplně jist. Rozhodně zajímavý film, který chvílemi působí dost nepříjemně, ale jehož tři hlavní hrdinky, každá s jiným osudem, působí divácky atraktivně. (05.10.2008)

K tomuto filmu jsem se dostal díky odkazu ve skvělé knize Richarda Dawkinse „Boží blud". Když bludem trpí jeden člověk, říká se tomu šílenství. Když bludem trpí hodně lidí, říká se tomu náboženství. Jak řekl nositel Nobelovy ceny, fyzik Steven Weiberg: Náboženství je urážka lidské důstojnosti. Když vás někdo přinutí věřit v nesmysly, dokáže vás také přinutit páchat zvěrstva. Voltaire. (30.12.2011)

Málokedy tak dlho zvažujem hodnotenie filmu, ako v tomto prípade. Málokedy vypovedajú komentáre viac o ich autoroch, než o filme, ako v tomto prípade. Málokedy si tak zreteľne uvedomím mentálnu blízkosť cirkvi s komunistickými (fašistickými) stranami, ako v tomto prípade. Nemám prirodzene na mysli vieru v akéhokoľvek Boha, ani krásne naivné komunistické ideály. Mám na mysli tú horšiu časť ľudstva, ktorá dokáže akúkoľvek ideu zneužiť na svoje zištné a úchylné potreby. Preto je mumlanie doživotných boľševikov: "Áno, robili sa aj chyby, ale ..." rovnako smiešne, ako pohoršenie veriacich, keď vidia takýto film. Film natočený podľa skutočnosti, a pritom nie z dôb, v ktorých boli "primitívne národy" ohňom a mečom nútené uveriť v nejakého belošského pánbožka, ani z dôb, v ktorých devianti v kňazských rúchach upaľovali na hraniciach "čarodejnice", ale z doby nedávno minulej, v ktorej nielen prostitútka, ale aj znásilnená žena, dokonca aj neírsky krásna panna boli vinné a trestané otrockou prácou v prádelniach, kde ani "bežný prostriedok" nebol k dispozícii. V závere nemôžem nespomenúť, že do Magdalénskych domovov uvrhli nešťastné ženy ich slušní a bohabojní príbuzní a do väzenia a gulagov sa najčastejšie dostávali ľudia po udaní od ich slušných a strane oddaných susedov, či kolegov. Ani v jednom, ani v druhom prípade však títo slušní a riadni občania ani netušili, čo sa v domovoch, v gulagoch a koncentrákoch dialo a keď sa to prevalilo, boli na chvíľu spravodlivo pohoršení. Našťastie pedofili páchnuci tymianom a afro-ázijskí, či latinsko-americkí komunistickí pohrobkovia usilovne pracujú na tom, aby sa slušňáci mohli pohoršovať aj o pár desiatok rokov. (25.03.2010)