Padlé ženy

Silný príbeh a veľmi dojímavý film, podobný, no predsa nie rovnaký ako Hriešnice. Oba sú kvalitatívne na úrovni a ťažko ich porovnávať. Oba majú odo mňa 5* a oba sa ma hlboko dotkli. Oba sú výborne nakrútené, majú mrazivú atmosféru a majstrovsky miešajú beznádej s nádejou. Možno aj vďaka kratšej minutáži a hutnosti asi o jeden malý kúsoček lepšie hodnotím Hriešnice. (02.09.2005)

Ani se nechce věřit, že něco takového v Irsku existovalo až do r. 1996. Útulná zařízení pro děvčata, kam se dostaly třeba jen proto, že porodily nemanželské dítě, někdo je znásilnil, nebo se prostě jenom příliš líbily chlapcům. Pak už mohly jenom pracovat, modlit se a nechat se devastovat na duši i na těle fanatickými řádovými sestrami i chlípnými kněžími. Cesty zpátky už většinou nebylo, zato pak mohly odpočívat v pokoji pod dozorem Boha všemohoucího, na Zemi zastoupeného všemocnou katolickou církví. Pozdrav pánbůh. (09.04.2011)

Zjevně propagandistický film o irských řeholnicích, představených jako monstra bez jediné stopy soucitu, ohleduplnosti, lásky. Mnohé nám napoví, kdo je tvůrce filmu, režisér Peter Mullan. Byl členem pouličních gangu, ve 14 letech se pokusil otrávit svého tyranského a alhokolického otce. Sám sebe prohlašuje za marxistu, žije s družkou, má několik dětí z předchozích vztahů, víru v nebe a peklo považuje za nesmysl atd. To je samozřejmě jeho věc, ale nám to pomůže pochopit, proč natočil příběh o padlých dívkách v Irsku zrovna takto. Po formální stránce nelze upřít filmu kvality, ale to zde není důležité. Vždyť známe propagandistické proticírkevní filmy české (Číhošť, 30 případů majora Zemana, Jan Hus atd.), i ony mají jistou kvality, ale ve skutečnosti dobré nejsou, protože neslouží dobru a pravdě. Nezapomínejme, že zvláště posledních 20 let v Irsku sílí protikatolický boj, neboť ostrov sv. Patrika, kde se 94 % obyvatelstva hlásí ke katolické církvi, je trnem v oku bezbožecké Evropské unii. Tím samozřejmě nechci říci, že se zlí a úchylní jednotlivci nemohou vyskytnout v jakémkoliv lidském kolektivu (řeholníci, policisté, učitelé atd.), to ale neznamená, že kvůli tomu vylíčím instituce klášterů, policie nebo školství jako démonické a nelidské... (03.09.2008)

Spíš než to, co se v těchto klášterních "koncentrácích" dělo, mě šokuje, že se podobné věci odehrávaly ještě relativně nedávno. A ačkoliv je mi známo, že katolická víra a víra vůbec je v Irsku silně zakořeněná, přijde mi to na druhou polovinu 20. století příliš. Tím ovšem nijak nechci popírat to, co se ve filmu dělo. S čím jsem měl ale problém bylo to dělení na černou a bílou. Na jedné straně zlé jeptišky libující si v psychickém i fyzickém týrání svých svěřenkyň a na druhé straně trpící nevinné oběti. Neříkám, že poměr by neměl hrát ve prospěch vězněných, ale vykreslovat řádové sestry pouze jako necitelné démony mi přijde přehnané. Trocha polidštění by neškodila. Na druhou stranu chápu, že když Mullan se svým štábem zpovídal bývalé chovanky magdalenských ústavů, muselo to na něj zapůsobit a neubránil se diferencování. Je to trochu škoda, ale i tak zůstává Magdalene Sisters bravurně zrežírovaným dramatem se silným příběhem a výbornými herečkami. 85% (19.11.2013)

......Drastické vylíčení činnosti katolické církve na bezbranných ženách v jejich irských polepšovnách a prádelnách. Podle některých očitých svědků, byly osudy žen ve filmu vylíčeny o něco mírněji, než bylo doopravdy ve skutečnosti. Sugestivně podané drama stvrzené hereckými výkony, kamerou a šikovně vloženými detailními záběry. Špičkový je velký detail na krvavé oko Bernandetty a v něm uprostřed rohovky odraz mluvící hlavní sestry Bridget. V každém případě Mullan chce a je to jeho hlavní úkol, všem ukázat a útočit za každou cenu na náboženský fanatismus a praktiky církve minulých let. Je to morální odplata pro dalších 30000 žen, které si toto museli protrpět na vlastní kůži. Pokud chtěl v zemi otevřít diskusi, povedlo se. Potrefená husa se dosti silně ozvala........ (31.01.2005)