Test pilota Pirxa
Дознание пилота Пиркса
Navigaator Pirx
Skúška pilota Pirxa
Pilot Pirx's Inquest
Režie:
Marek PiestrakScénář:
Marek PiestrakKamera:
Janusz PawłowskiHrají:
Sergej Děsnickij, Bolesław Abart, Vladimir Sergejevič Ivašov, Alexandr Kajdanovskij, Zbigniew Lesień, Janusz Bylczyński, Eugeniusz Kujawski (více)Obsahy(1)
Na základě tajného vládního projektu je na kosmickou loď umístěn robot, který má prověřit chování a schopnosti lidí v krajních situacích. Velitel lodi Pirx musí řešit konflitky a podezření mezi posádkou, která o experimentu oficiálně neví, ale leccos si domýšlí. Konfliktní situace nakonec vyústí do stavu, kdy lodi a celé posádce hrozí zánik. Socialistická odpověď na sci-fi žánr zejména americké proveniece sbírá některé nápady z filmů ALIEN či STAR WARS, ačkoliv byla natočena na náměty povídky slavného polského sci-fi autora Stanislawa Lema. Klade však především důraz na morální vlastnosti postav, čímž se prostředí sci-fi poněkud vytrácí. (Robbi)
(více)Recenze (44)
Kdysi napětkrát v kině jedním dechem hltaný biják po pětatřiceti letech viděti – odcizení mezi tehdejším a dnešním já se zhroziti. (To jako že už si ne a ne vzpomenout, co mě na tom tenkrát tak fascinovalo, jestli roztěkaný děj, mlhavé poselství nebo odhalené vnady dívčiny na diskotéce. Jenom matně se mi vybavuje, že jsem tenkrát nacházel jakési významy i v grafických obrazcích na pozadí výhružného robotího vzkazu…) Po paměti nahozené **** snižuji na ***, a ta třetí zůstává čistě z piety za tím ach tak snadno uhranutelným klukem, který tenkrát bydlel v mé hlavě a s kterým už dnes nedokážu navázat spojení. ()
Dějem se sice nejedná o klasické sci-fi, nicméně podívaná to byla výborná. Připomnělo mi to i epizodu z Krajních mezí. Je to už druhý Piestrakův film, který mě zaujal. Podobní herci vystupovali o osm let později v Kletbě. Všiml jsem si, že si filmaři oblíbili kovové schránky. Jednu totiž v Kletbě použili pro převoz mimozemského genetického kódu. Sergiej Desnitski jako Pirx je neohroženou postavou, jeho role se mi vážně líbila, stejně jako psychologická zápletka, která je sice teď trochu naivní, ale v době vzniku to byl horor. Pro děti i prý noční můra. Vynikající počin, estonsko-polský, který by si zasloužil svou reprízu v televizi. ()
Nevadí mi, že v každej sekunde je cítiť že je to natočené za komunizmu. Nevadia mi ani tie otrasné efekty (to sa ani nedá nazvať efektmi), čo mi ale vadí je že ako náhle sa príbeh ako tak rozbehne tak aj skončí, a to zničí celý dojem z inak veľmi zaujímavého námetu. Chcelo by to poriadny REMAKE! ()
Dílo Stanislawa Lema se dá rozdělit do několika kategorií. Autorovým oblíbeným tématem byl kontakt s mimozemskou civilizací, probraný v sérii čím dál depresivnějších románů a vyvrcholený Solarisem. Následně na ni navázal povídkou Pánův hlas. Druhá oblast zájmu se týkala pokročilé technologie, vzpírající se kontrole člověka. Jde zejména o hrozbu atomové války a překonání lidstva umělou inteligencí. Právě o tomto pojednává Zkouška pilota Pirxe. Film je ostře rozdělený na dvě nestejné poloviny. První vypadá jako humoru zbavené dobrodružství Boba Saint-Clara, ta druhá se postupně přelomila do lehce paranoidního příběhu sestaveného z podezírání, luštění indicií a vymýšlení neprůstřelného plánu. Kvalita pochopitelně výrazně stoupla, a silou myšlenky se téměř vyrovnala Lemovým povídkám. Škoda slabší první poloviny a mizerného zvuku, jinak by to bylo za plných pět. ()
Lemův povídkový základ je sále nosný, ale zpracování bohužel už notně nahlodal zub času...Zvláště, když si jeden uvědomí, že z té doby pochází i Scottův Vetřelec, který je i po formální stránce stále funkční a nesmrtelný... ()
Velmi povedené zpracování jinak ve filmovém světě opomenutého génia Stanislawa Lema. Scénář se díky jedinečné předloze musel psát sám a na dobu svého vzniku vyniká technickým zpracováním. Je vidět, že tvůrci z východního bloku se seč mohli snažili ukázat, že i za železnou oponou umí natočit sci-fi západního střihu. ()
Knize od Lema jsem se vyhýbal, nezaujalo mě téma, tak jsem uvítal alespoň toto filmové zpracování. Hned počáteční vykreslení Ameriky i vesmírných letů je naprosto k smíchu, celé to vypadá velice levně a nedokonale. Základem je ale děj a ten notně pokulhává, ve svém, chladném zpracování, kde chybí jakákoliv jiskra, která by dokázala diváka zaujmout. Nejpřirozenější jsou tak jen krátké scény z hor. ()
Stará dobrá klasika, tímto alespoň bylo možné čas od času jít za bolševika do kina. Plně si pamatuji jak jsem se těšil po té co jsem hltal Lemovi knihy a stál na ně 4hodinovou frontu před knižním klubem. Co naplat hodně kouzla vyprchalo a socialistický rukopis je o to více poznat. ()
Na tenhle film jsme vyrazili kdysi do kina se starším bráchou a vzpomínky na zajímavé triky ve mě přetrvaly dodnes. Nedávno jsem znovu shlédl na dvd a myslím, že se jedná o jednu z nejlepších SF té doby. Samozřejmě triky jsou z dnešního pohledu zastaralé a pro mládež odkojenou digitalizací mohou působit až směšně, ale v roce 1978 to byla naprostá bomba. Velmi přesvědčivý byl výkon sovětského herce Alexandra Kajdanovského (Stalker) v roli neurochirurga Nowaka. Slušný výkon předvedl také Sergej Desnitskij v hlavní roli, byť při čtení mých oblíbených povídek o pilotu Pirxovi (Stanislav Lem) si moje fantazie představovala přeci jen jinou postavu. Co mi dnes vadilo při shlednutí nejvíc, byla výstroj a výzbroj Pirxe a Michala jako horolezců, jistě nebyl problém v roce 1978 sehnat dva pořádné kletry, mačky atd. Samozřejmě, film byl myšlen jako psychologické drama a také tak působí, ale přesto je škoda drobných nedbalostí, které film zbytečně devalvují. To Iolaos-- A co naše IKarie XB? Vždyť to je SF film, který předběhl dobu a to nemluvím o Zemanových počinech. Já bych zase české filmaře tak přísně neodsuzoval ()
Je zajímavé, jak dokáže člověk u sci-fi filmu přejít garážové filmové efekty, když má příběh opravdu co říct. Plejáda unilých charakterů, mezi kterými má hlavní postava najít androida je opravdu skličujícím testem rozpoznání lidskosti a jednání stroje.Tohle komorní sci-fi s notnou dávkou napětí, které místy skoro zbytečně narušuje záběr letu modelu rakety na pozadí nějaké montážní pěny, mě příjemně překvapilo. ()
Trochu těžkopádné a obstarožní, ale čas film prověřil. (70%) ()
Opravdu pěkná sci-fi, skoro se mrzím že jsem ji neviděl jako dítě a přišel tak o svou porci, již zmiňovaných, nočních můr :). V porovnání se Solaris od Tarkovskiho je příběh trošku jednoduchý, ale v porovnání s remakem Solaris od Soderberga je to stále slušná podívaná, interiér lodi je zvládnutý opravdu skvěle. Co trošku pokulhává jsou záběry z vesmíru (hlavně velmi nedokonalá animace asteroidů, model kosmoletu letícího na nitích bych přežil, i když by tehdy jistě bylo možné udělat to o kus lépe). Dokážu si představit povedený remake, kde by byly vesmírné scény předělané pomocí moderní CG. ()
Nikdy jsem se neprokousal složitostí knih Stanislava Lema. Tenhle typ sci – fi není moje parketa. V případě tohoto snímku je to totéž. Druhá půle filmu je prostě děs, kde jen posloucháme řeči, kdo je a není co. Takže jsem se nemohl dočkat konce. Efekty jsou poplatné své době, je jich tam stejně jen pár. V dnešní době snímek již nemá co vizuálně sdělit. Na podobné téma byly natočeny lepší věci. Nechápu, proč jsem na tento snímek jako mladý byl asi třikrát. No, ale zase to bylo lepší než VLČICE téhož režiséra.Budiž dána autorům snímku z velké milosti a z mé nostalgie hvězda. CI 01082010 93389442 ()
Zaostalosť filmu v komunistických krajinách najlepšie vyznie, keď si uvedomíme, že len o rok neskôr (1979) natočil Ridley Scott geniálneho a nadčasového Votrelca. ()
Tohle je film, který ve mě zanechal opravdu nesmazatelnou stopu. Přesně jak píše Crocuta, ty dráty čouhající z přervaných rukou jsem měl v paměti pěkně dlouho! Vím, že proti Vetřelci je to čaj, ale já to viděl ve svých jedenácti a moje otrlost se s otrlostí dnešních dětí nedala srovnat. ()
Dávám 4 hvězdy. Filmu by se dalo ledacos vytknout po stránce technické, vizuální, ale...ač nejsem fandou SF a je to pro mně okrajový žánr, Stanislaw Lem napsal dílko, které fascinuje zcela jednoduchou a podle mně nádhernou myšlenkou - že totiž člověk může být silný i svojí slabostí a nedostatečností. Onen dokonalý android, který má dokázat svoji převahu nad lidmi a v krizové situaci vydržet, zatímco všichni lidé na palubě zahynou není naprogramován na jediné - na Pirxovo váhání, nejistotu a neschopnost v daném momentu vydat povel k činnosti. Ať by vydal jakýkoliv, lidé budou zničení, ale Pirx není schopen vydat žádný a v důsledku toho je zničen robot - android. Člověk v celé své podstatě zvítězil nad superdokonalým strojem. To je podstata povídky, podle které byl film natočen. Povídka je jednodušší a krátká, film musel mít víc "omáčky", na druhou stranu tahle základní myšlenka tam prostě je. V povídce je výraznější a jednoznačnější, ale tohle je film. Tenhle film byl natočen v době, kdy se snad už promítal Vetřelec I, kterého jsem viděl taky a musím konstatovat, že co Vetřeleci přebývalo po vizuální stránce, technice a akčnosti, o to byl slabší myšlenkově. Jako laik v oblasti SF tak můžu říct jediné - podle mně by spojením myšlenky a scénáře Pirxe a všeho ostatního Vetřelce vznikl SF film, který by přesahoval svůj žánr. A jsem si jist, že Piestrak by to zvádl i v Hollywoodu. ()
Jaké příjemné překvapení je tenhle film. Měl jsem ho kompletně vyspoilerovaný, takže překvapení se nekonalo, ale i tak se mi to líbilo. Atmosféru to má sympatickou, triky příjemné a hlavně tam konečně kosmonauti chodí v něčem co vypadá jako uniforma. Interiér lodi byl udělaný skutečně dobře. S ohlédnutím na stáří plná palba. ()
Televízna premiéra v ČST bola v utorok 28.12.1982 o 20:00 na 1. programe. Réžia českého znenia: Marie Fronková. ()
Výborné sci-fi podle předlohy Stanislava Lema !! Škoda , že to nelze najít s českým dabingem , mám dojem , že kdysi před lety to šlo v ČST a bylo to dabováno!?!? Na dabig foru je uveden český dabing!!!****** V českém znění: Petr Štěpánek - Sergej Děsnickij (Pirx), Dalimil Klapka - Boleslaw Abart (elektronik Otis), Jiří Štěpnička - Vladimír Ivašov (druhý pilot Brown), Miroslav Středa - Alexandr Kajdanovskij palubní lékař Novák), Petr Oliva - Zbigniew Lesien (první pilot Galder), Jan Přeučil - Ferdynand Matysik (ředitel UNESCO), Ladislav Županič - Tõnu Saar (palubní inženýr Weber), Josef Langmiler - Igor Przegrodzki (McGuirr), Petr Pospíchal, Jiří Zavřel, Václav Kaňkovský, Karel Chromík a další Zvuk: Václav Hálek Střih: Jiřina Skalská Vedoucí výroby: Zdena Sirotková Dialogy: Erich Sojka Režie: Marie Fronková Vyrobilo: Filmové studio Barrandov Dabing 1980 ()
když jsem byl kluk tak jsem se u toho hrozně bál....dnes už tak ne.....ale pěkný filmík.....pokud mohu posoudit, tak původní dabing z Barrandova je lepší než originální stopa... ()