Reklama

Reklama

Kníže zvaný Dracula

  • Rumunsko Vlad Țepeș (více)
všechny plakáty

Obsahy(1)

Tento historický veľkofilm z roku 1979 zachytáva život skutočného grófa Draculu, ktorý sa vlastným menom volal Vlad, prezývali ho aj Tepes - nabodávač na kôl. Film sa predovšetkým sústreďuje na obdobie jeho druhej vlády (1456 - 1462), ktorú zasvetil hlavne boju proti osmanským dobyvateľom, okrem vojen proti Turkom sa Vlad postaral aj o vylepšenie hospodárskej i politickej situácie Valašska. Scénar k filmu napísal Mircea Mohor a do hlavnej úlohy obsadil režisér Doru Nastase Stefana Sileanu. (ČSFD)

(více)

Recenze (21)

NinonL 

všechny recenze uživatele

Film se mi líbil. Je jasné, že všichni se snaží své hrdiny (i "hrdiny") idealizovat. Nejen Rumuni, i my máme své kulty osobnosti, staré i novodobé. Draculovo jednání ve filmu mělo logiku, vystupuje jako velmi moudrý a uvážlivý státník. Tresty nabodávání na kůl nebyly samoúčelné, měly smysl. Stačilo zabít mnohem méně zločinců, ostatní si ze strachu další rozmysleli. Líbila se mi taktika, politika i zobrazení intrik kupců a lichvářů, kteří zasahovaly do politiky. Do země vstupujícím Turkům otrávil Vlad všechnu vodu v okolí, napadal jejich tábory v noci. Turci neměli šanci. Zničila ho až zrada, koho jiného než kupců, kterým přitom poskytl ve své zemi dobré podmínky. Závěrem chci dodat, že ženy ve filmu jsou. Pracují na poli a velký Vlad se na ně chodí po rozbřesku kochat jako tatíček Masaryk. Aby nedošlo k omylu, Dracula není hanlivé označení, ale dědictví po otci, jež byl členem Dračího řádu uherského krále Zikmunda (syna Karla IV.). ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Výpravný film o krvavém knížeti má velkolepé bitevní scény s obřím komparsem. Vedle toho se zaměřuje na to, jak těžké je dostat se k moci a ještě těžší si ji udržet. Intriky, převlékání kabátů, nepřítel z přítele, zrada, pomsta. Samozřejmě je z toho cítit národní obdiv k vojevůdci, co se nezalekl ani děsivých Turků a naopak byl ještě děsivější než oni. Cesta lesem kůlů s nabodnutými hnijícími těly je vše vypovídající. Stefan Sileanu byl skvělá volba, charisma a jakási temnota z něj přímo čiší. Kdysi v našem kině to musel být zážitek... dnes především pro příznivce starších historických filmů. ()

Reklama

Flego 

všechny recenze uživatele

Rumunské historické filmy boli v dobe vzniku aj u nás populárne, tvorcovia dokázali vhodne zmiešať dobrodružstvo, históriu a romantiku. Historické udalosti okolo kniežaťa Vlada sa síce vcelku dobre prezentovali, horšie je to s filmárskou tvorivosťou okolo neho. Látka by si zaslúžila väčší priestor, väčšiu údernosť a atraktivitu. Očakával som to aj vzhľadom k legendárnym povestiam, ktoré sa okolo historickej postavy niesli a stále nesú. ()

gumli 

všechny recenze uživatele

Vlad Tepes,vo svete známy skôr ako Dracula.Ale to z neho spravil Bram Stoker.Vo svojej vlasti,v Rumunsku je to veľký národný hrdina.Pravda o tejto historický doloženej osobe je skôr v tomto filme.Bol to síce krutý a bezohľadný panovník,ale počas jeho vlády vyčistil svoju krajinu od Turkov a vlastizrádcov dal kruto popraviť.Vzoprel sa aj katolíckej cirkvi.Ale veľmi kruto trestal aj zlodejov.Naozaj slušný film a jeden z prvých,ktorý ukazujú tzv.Dracula aký asi bol v skutočnosti.A je pravda aj to,že pre svoju vlasť obetoval takmer všetko. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Kdyby jste se mne zeptali, jaký rumunský film jsem doposud viděl, až donedávna bych mohl říci jen že film Veronika znovu přichází (1973). :-) A to jen kvůli dětem.Teď už mohu prohlásit, že jsem viděl dva. Tím druhým je film o ,,Draculovi'' Vladu Tepesovi, který si svou nehynoucí slávu získal v podobě krvelačné příšery sající krev díky románu britského spisovatele Brama Stokera. Svůj skutečný otisk do dějin ale udělal jako tehdejší vládce Sedmihradska, který turkům zle zatápěl. Pořád se tu řeší jeho krutost a zejména ono slavné nabodávání na kůl. Jak takový proces probíhá? Přiostřený kůl, rozumného průměru je do oběti vpraven řitním otvorem a prostrčen tělní dutinou. Posléze je oběť vztyčena kolmo do výšky a kůl vahou těla projde ven někdy v úrovni ramen, úst atd.. Oběť umírá při krutých bolestech a někdy i velice dlouho. Utrpení dotyčného šlo zvýšit zaoblením hrotu kůlu a jeho pomazání lojem přičemž zkušený kat prý uměl kůl ,,aplikovat'' s minimálním poškozením důležitých tělních orgánů. Takový ubožák měl pak jistotu, že oproti těm s vnitním krvácením ,,vydrží'' na kůlu mnohem déle. Tento způsob poprav byl v oblasti Balkánu, Orientu a východu Evropy celkem rozšířený a dosti odstrašující protože sama poprava je ponižující a popravený na kůlu resp. jeho ostatky vydržely opravdu dlouho. Jak to vím? Ne nejsem úchyl, ale když jsem se věnoval archeologii občas jsem v zemi narazil na jedince u nichž jsme si nebyli jisti jak z tohoto světa odešli (např díky zářezům na krčních obratlích) a tak jsem si přečtl knihu Dějiny trestu smrti, kde Martin Monestier popsal snad všechny možné i nemožné způsoby poprav, které lidé během věků na sebe vymysleli.... Napichování na kůl bylo kruté. Ale bavíme se o polovině patnáctého století. Tedy době kdy se i u nás běžně čtvrtilo, lámalo kolem a upalovalo... Mimochodem upalování nepřátel v chalupách byla oblíbená záležitost našich! husitů a jak víme husitství skončilo jen krátce před nástupem Vlada Tepese k vládě. V kontextu doby se tedy jedná svým provedením spíše exotický trest smrti, protože kruté byly všechny a když už vás ,,jen'' věšeli, nechali vás se celé minuty škrtit, žádné zlomení vazu jak to známe dnes... Proč to celé rozepisuji. Chci jen říci, že Vlad možná kruťák byl, ale nijak se nevyjímal z vládců té doby. V zemi měl velký binec, (který je v Rumunsku dodnes) a tehdy to fungovalo jen a jen silou. Chceš-li mír, chystej válku. Kdesi jsem četl, že měl zálibu v napichování snad proto, že byl na tureckém dvoře za mlada zneužíván (čemuž lze možná i věřit) a tak se za toto ponížení mstil... Těžko říci. Já si myslím, že ty známé rytiny, kterak hoduje u čtvrcení s lesem kůlů za zády jsou německé báchorky pro senzacechtivé Evropany. Je to stejné jako bulvár dnes. Film se snaží Tepese od tohoto očistit a mně to ani nijak nevadilo. Je otázkou zda byl takový filozof a měl takové charisma jako má ve filmu Stefan Sileanu. Film byl velmi výpravný - to jsem od Rumunů vážně nečekal. Nedávno jsme v novém dvoudílném seriálu ČT viděli jak o mnoho, mnoho let později to měla složité Marie Terezie a to měla za sousedy ,,civilizované'' národy. Vlad Tepes to měl v tomto ohledu myslím mnohem složitější a v této zkoušce ustál. Co kdyby Osmany opravdu pustil do Uher? Takto si Mehmed II. nemohl nárokovat Sedmihradsko a Valašsko, ale i další území Evropy... Já jsem rád, že jsem film viděl a můj pohled je díky tomu na Draculu krapet rozšířen. Mimochodem scéna jak sami Turci prochází s šokem a ohromením kolem lesu kůlů s práchnivějícícmi mrtvolami byla z filmového hleiska opravdu nezapomenutelná ! Zajímavá je u filmu i absence žen! Nezbývá než v kontextu dnešní doby si povzdechnout, že Evropa má dnes takových Tepesů zatraceně málo. Muslimové už nemusí válčit o nová území a šířit korán mečem, Evropa si je sama zve, do svých zemí vozí a do dlaších chce násilím rozdělovat! Co by tomuto počínání dnešních politiků asi tito vládcové, obránci kříže a křesťanské Evropy řekli dnes? Myslím, že Vlad Tepes by to vyřešil rychle a Juncker, Merkelová a spol. by ty své kůly, pěkně zaoblené měli jisté ! Dávám za 3 kříže. * * * () (méně) (více)

Zajímavosti (1)

  • Vladova (Stefan Sileanu) smrt dodnes zůstává neobjasněna. Buď padl v bitvě proti Turkům nebo byl zavražděn zrádnými bojary, kteří byli nespokojeni s jeho vládou. Podle tureckého kronikáře a básníka Antonia Bonfiniho byla Vladova uťatá hlava odvezena do Istanbulu jako trofej, tělo bylo zřejmě pohřbeno v Comaně, klášteře, který Vlad založil v roce 1461. (Nick321)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno