Šurajukihime
Lady Snowblood
Režie:
Tošija FudžitaScénář:
Norio OsadaKamera:
Masaki TamuraHudba:
Masa'aki HiraoHrají:
Meiko Kadži, Kó Nišimura, Eidži Okada, Takehiko Ono, Mijoko Akaza, Jošiko Nakada, Hitoši Takagi, Akemi Negiši, Kai AtóObsahy(1)
Sayo se stala očitým svědkem přepadení a zavraždění svého manžela a synka, sama pak byla útočníky krutě mučena a několikrát znásilněna. Naplněna nenávistí a touhou po pomstě za své utrpení se vydala na cestu, na jejímž konci měli být všichni její nepřátelé do jednoho mrtví. Naneštěstí pro ni byla již po prvním aktu odplaty umístěna do ženské věznice, a její plány tak naznaly náhlého obratu. Touha po spravedlivém zadostiučinění byla ale tak neukojitelná, že ve vězení zplodila dceru Yuki, jež se měla stát dalším vykonavatelem její msty. Sama Sayo ale při porotu umírá a malá Yuki následně podstupuje tvrdý bojový výcvik a výchovu, jež ji učí, že jediným smyslem jejího života je náležitě krvavě pomstít zkázu své rodiny; po takřka dvaceti letech nelidského drilu se Yuki konečně může vypravit uskutečnit přání, za něž její matka položila život. Japonský snímek SHURAYUKIHIME se stal hlavním inspiračním zdrojem pro film KILL BILL (2003) amerického režiséra Quentina Tarantina. (kiddo)
(více)Recenze (130)
Lady Snowblood: dnes už viem kde Q.Tarantino hľadal inšpiráciu na svoj KillBill . Narozdiel KillBill má pripútal do gauča a táto Šurajukihime má v tom gauči nudila a uspavala. Strašná nuda , niekedy som mal pocit že tento film písal niejaky študent základnej školy . Ani na okamih som nemal pocit napätia alebo že sa niečo nečakane môže stať . Jedine čo bolo pekne tak tie Japonské scenárie a hudba . ()
Kdo uvidí toto, nejspíš začne pochybovat o bezmezné genialitě Quentina Tarantina. Jinak jsem vždy byl hereckými výkony Japonců vcelku zklamaný. Tento film mě přesvědčil o opaku. Perfektní stylistika, hudební doprovod. Nemáte pocit, že se díváte na film ze sedmdesátých let. Báječný počin. ()
Odhliadnuc od toho,ze som pri filme 2 krat zaspal a ta infantilne striekajuca vodova krv ma hodne otravovala,da sa povedat ,ze to malo iste caro.3 hviezdy davam hlavne za titulny song,kukuc tej nabrusenej geishi a onoho casu originalitu.Inac nic clovek nestrati ak to neuvidi. ()
Jedna z předloh Kill Billa. Všude spousta krve, toporné akční scény, pitomé dialogy a absurdní dějové zvraty. Stručně řečeno, kultovní výtvor. ()
CHLADNÝ SKVOST NASAKLÝ KRVÍ! Očištění zkaženému světu nepřinese čistý bílý sníh, ale sníh nasáklý krví. Kill Bill je můj nejoblíbenější film od Quentina Tarantina, ale příběh o paní Shurayukihime jsem viděl teprve až teď. Po zhlédnutí jsem měl v hlavě jasno. Asi jsem opravdu objevil poklad ve filmařském průmyslu! Nevím, jak je to možné, ale jak mohlo něco takového vzniknout už v 70. letech? Viděl jsem sice remasterovanou verzi, ale i tak mě ten vizuál odrovnal a také jsem si říkal, že je i o dost lepší než u některých dnešních fillmů. Ty barvy byly opravdu neskutečné, zvlášť bílá a červená, ta krev a sníh byly vskutku vizuálním granátem. Meiko Kadži a její postava Yuki Kashima byla opravdu vydařená role. Díky Meiko jsem hlavní postavě dost držel palce a užíval si celý chod pomsty. Kromě herectví tu také zazpívala píseň "Flower of Carnage" (Shura No Hana), která opravdu zahřála u srdíčka. I když většinu znám z Billa, tak musím říct, že tu bylo spoustu odlišných a šokujících událostí, které mě hodně překvapily. Sice tu nemůžu čekat souboj ve stylu The Bride vs The Crazy 88, ale když nastala každá akce, tak vůbec neměly žádnou chybu. Krvavé efekty se dokonce 100% rovnaly Tarantinovi, což je na tu dobu neskutečný zázrak, což hlavně platí také u komiksových úryvcích. Má to dost dobrý příběh, je to vizuální granát, audio-vizuál je též bombastický. Nevím, co bych měl tomu vytknout, takže je počet bodů asi jasný. Mé hodnocení: 10/10 ()
Možná mě to neuspokojilo tak, jak jsem předem čekal, ale i tak to bylo krásné. Asi většina nás nejdřív viděla Kill Billa, takže se tohle potom celkem těžko hodnotí. Je zde jasně vidět, co všechno pana QT inspirovalo i to, co dotáhl někam dál. Určitě to stojí za shlédnutí! ()
Opravdu komicky působící gejzíry červené barvy místo krve, jinak to šlo, lehce nadprůměrný zabijácký film o jedné krvavé pomstě. ()
Je to něco jedinečného, skoro neohodnotitelného. Od Lady Snowblood jsem skoro nic nečekal - čekal jsem nudný a tupý brak s prvky gore a podobně. Samozřejmě že jsem tento film viděl díky KILL BILLovi, který je sice lepší, ale to neznamená že neopovrhnu klasikou. Chladné herectví Meiko Kaji je naprosto skvělé, stejně jako její písnička, která se objevila v KILL BILLOVI. Spousta scén je z tohoto filmu citována v Tarantinově snímku, ale zde mě opět ty scény dostaly na kolena. Ani se mi nechtělo věřit, že tohle bylo natočené již v roce 1973 či 1974 např. když si vzpomenu na naši československou tvorbu - to se nedá srovnávat!!! :-)) Ale tenhle film mě uchvátil tak strašně moc, že nemůžu ani všechno popsat do detailů. Krev je sice šíleně umělá, ale do tohoto filmu prostě pasuje. Celý film mi způsobil mrazení v zádech a za to mu taky děkuju. Jsem rád, že tento klenot mám ve své filmotéce. Je to nádhera! ...a díky QT za znovuobjevení skoro zapomenutého snímku :-))) ()
Film z totálně odlišného kulturního okruhu. Celý v japonštině. Bez titulků bych rozuměl jen iči a arigató. Děj těžko hodnotit. Všudypřítomné excesivní používání umělé krve jasné barvy. Křehounká dívenka jako zabiják. Je jasné odkud Tarantino vzal inspiraci na Kill Billa. ()