Golda - Železná lady Izraele

Brilantní. Past je v tom, že abyste filmu rozuměli, musíte mít předem v hlavě historii Izraele a alespoň zhruba průběh jomkipurské války (abych se zorientoval, studoval jsem jomkipurskou válku zhruba hodinu). Pokud to v hlavě máte, pak po dobu téměř 100 minut v téměř divadelním dramatu sledujete tvář ženy, na které se celá hrůza konfliktu (návštěvy nemocnice, zvuky ve sluchátkách, až paranoidní obrazy) odráží. Nedá se nesrovnat s explozivním Oppenheimerem - Golda je komorní snímek s brutálním pohledem do duše dodnes jediné první ministrině státu Izrael, na jehož konci cítí divák brutální respekt k této ženě (která posadila Kissingera ve své kuchyni a donutila ho sníst dvě lžíce boršče). ■ Mimochodem - Golda Meirová se narodila v židovské rodině na Ukrajině. (24.09.2023)

V pohode filmik, ktorý vás uvedie do problematiky danej doby, geopolitickým výzvam aj ich riešeniam. Golda je úplne hlavnou hybnou silou filmu kde jej postava úplne zatieni mužský svet, ktorý sa rozpadá v základoch. Silná žena povstáva aby zachránila Izrael. A potom príde Kissinger aby povedal ako to celé dopadne. A nezabudnime na záujmy Ruska. Na filme mi vadila točiaca sa kamera ktorá spôsobuje závraty. Zaujímavé boli scény pretkávané historickými zábermi (24.09.2023)

Tu samozrejme treba byť opatrný. Najmä s kritikou na Goldu a podobných, na to sú predsa paragrafy. V každom prípade Mirren vynikajúco zamaskovaná a presvedčivá vo svojej úlohe, hoci jarmulková obec sa ozvala, že ako je možné, že hrá Židovku Nežidovka., lebo doteraz si nevšimli, že už aj černosi hrajú belochov a to je sakra väčší rozdiel na prvý aj druhý pohľad než medzi synom Dávidovym a Gójom. No a aj to obdobie Jomkipurskej vojny bolo vo filme ukázané dobre, samozrejme z pohľadu Goldy a s ohľadom na geopolitiku. Aj preto to môže diváka odrádzať, dosť má geopolitiky aj pomimo filmu a tu je celé rozprávanie zamerané najmä na politické diskusie a rozhodovanie za zatvorenými dverami. Film však môže byť poučný pre tých, ktoré nepoznajú úplne detaily tejto udalosti a zaujímajú sa o históriu. Ale úplne pre všetkých nie je. (21.09.2023)

Hlavním tahákem tohoto ne-životopisu je jistě suverénní výkon Helen Mirren a jejího maskérského týmu, výsledek však překvapivě soustředěně a poutavě nabízí i trochu jiný (a zábavnější) zážitek, než by člověk od biopicu o političce čekal. Více zde. (22.09.2023)

"Nejsem děvče co se schovává ve sklepě..." Že to musela mít Golda Meierová, první a zatím i poslední izraelská premiérka, v období Jomkipurské války velmi těžké jsem asi tušil. Přesto, že to bylo (i vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu) těžké až tak moc, to byl pro mě docela objev. Celkově je tento film v první řadě one-woman show Helen Mirren, kterou by ale člověk díky skvělé práci maskérů snad ani nepoznal. Samotná Mirren mě dostala především v těch scénách, v nichž hlavní hrdinka prožívá (vzhledem k nepříznivé situaci na bojišti) těžké nervové otřesy, případně kdy se nevyhne slzám. Trošku jsem si při těchto scénách říkal, že moc nekorespondují s oním přízviskem "železná lady Izraelem", které se dostalo i do názvu tohoto filmu. Ale pak jsem si říkal, že bylo i dobře ukázat Goldu i jako ženu z masa a kostí...ženu se všemi lidskými slabostmi. Jen bych řekl, že zde až moc tyčila ona její pověstná kuřácká slabost. Tolik dýmu snad kolem sebe dotyčná ani vypouštěn nemohla, říkal jsem si někdy. A v závěru, kdy dotyčná kouří téměř až  na smrtelné posteli v nemocnici, to už byla čistě autorská licence a za mě to už bylo trošku přes čáru. Ale jinak silný divácký zážitek. Možná ještě zmíním, že se mi velmi líbil nápad ukázat hrůzu války vlastně jen formou radiového vysílání. I když člověk nic neviděl, slyšel toho až dost. (23.09.2023)