Hezké vesnice hezky hoří

Hodně silný film, který jednoznačně poukazuje na nesmyslnost války, jejíž zrůdnost je znásobena, pokud je občanská. Dle mého jeden z nejlepších (možná nejlepší) film o válce v bývalé Jugoslávii. Příběh situován do konfliktů mezi Srby a bosenskými muslimy, kdy se skupinka srbských vojáků po bosenském útoku uchyluje do starého tunelu, kde čelí tvrdým psychickým a fyzickým podmínkám. Ve filmu je řada retrospektiv které ukazují „idylický“ život za Tita (což je v až brutálním kontrastu se syrovou realitou občanské války). Silným momentem celého filmu je kamarádský vztah hlavního hrdiny Srba s muslimem před válkou a jejich konfrontace na život a na smrt za války. Vzhledemk srbské produkci a době vzniku lze konstatovat až nečekanou relativní neutralitu, samozřejmě s mírným příklonem k Srbům. Jen to zdůrazňuje, že tahle válka neměla těch dobrých a těch zlých, ale jenom těch zlých a více zlých. Ve filmu je několik opravdu hodně silných momentů, dusivá atmosféra v tunelu, krvavá skvrna na zdi ve vypáleném domě a k ní šipka Četníkova matka (Srbova…), či srbský voják, který kouká na hořící vesnici a hlásí „Lepa sela, lepo gore“… (27.09.2008)

Prazvláštní film, který se místy hodně těžko sleduje, jaho přínos je ovšem nesmírný, už jen proto, že zde pokuazuje na vníka války v podobě příšery z tunelu, což je prostě poukázání na fakt, jak těžko se v takovémto chaotickém konfliktu viník hledá, jak slepé, je za hlavního viníka obvinit jen a pouze Srby. Ta příšera byla ve všech stranách konfliktu a objevila se, když zemřel Tito a vyplula zcela na povrch v devadesátých letech, když jim dali do rukou zbraně aneb viva la primordialistická koncepce nacionalismu (viz vydlička a její užití=nacionalismus je iracionální svinstvo), spolu s právem národů na sebeurčení a s nedořešenými mocenskými spory, do té doby dušenými tuhým režimem. Když si celou tuhle sakra špatnou situaci spojíte s cynickým pohledem režiséra, poukazujíc pomocí humoru na absurditu této sakra špatné situace a nebudete v tom mít k tomu všemu bordel (což, co si budem povídat, šlo místy hodně těžko, díky množství dějových linií), užijete si tohle dílo minimálně maximálně náramě. Tož tak. (27.03.2011)

V bělehradské armádní nemocnici leží vojáci ranění v bosenské válce. Mezi nimi je i muž vzpomínající na válečné konfrontace, ale i roky předcházející násilnému sporu. Srb Milan vyrůstal spolu s Muslimem Halilem poblíž opuštěného tunelu, do něhož se báli vkročit. Nyní však jeden z nich tunelem utíká do bezpečí a netuší, že na jeho konci čeká někdejší kamarád s nabitou puškou a hlavou plnou zloby i výčitek.............................. Náhled do Jugoslávské minulosti a její tvrdé reality. (21.09.2011)

Balkánská, bratrovražedná válka, možná jen na tomto poloostrově mají právo se u filmu smát, přitom ale zamačkávat hořkou slzu nad celou touto tragickou minulostí svých národů, minulostí, jež je v těchto končinách jakousi stálou a možná nikdy nekončící přítomností (použít v Srbsku slovo "četník" je stále životu nebezpečné). Skvěle zrežírovaný film nabízí excelentní propojení žánrů, drsnou emocionální houpačku i povedeně rozlítanou dějovou linii...snad také i odkaz. (29.07.2019)

Film o nesmyslnosti války, zvláště občanské. Tunel, se slávou vybudovaný v dobách socialismu, se stává posledním útočištěm skupiny srbských vojáků. Mezi těmi, kteří se venku těší na jejich smrt je i nejlepší kamarád jednoho ze Srbů z dětství. A všude kolem hoří vesnice a nikdo nezná ani jejich jména. (13.05.2017)