Přiznání

Přiznání si nebere servítky. Setkání tří lidí, kteří se znají z mládí. Každý si myslí, že má nad druhým navrch, ale nakonec se může smát jen jeden. Druhé spojení Linklater + Hawke vyšlo skvostně a Ethan předvádí se svou budoucí manželkou Umou Thurman a Robertem Leonardem jednoduché drama, které se zvládne odehrát na několika metrech čtverečných. Všechno vypadá jednoduše, banálně, ale stejně se budete divit, co z toho dokáže Linklater vytáhnout a všechny tři herce vede ke skvělým výkonům. (07.12.2006)

Zajímavý snímek popisující náhodné setkání tří lidí, kteří se znají z mládí a mají spolu tak trochu nevyřízené účty. Jednoduché drama, odehrávající se na několika čtverečných metrech, které přeroste v upřimnou hádku ohledně hříchů z mládí. I mě v závěru rušilo švenkování kamery z jednoho na druhého, ale celkově to byl docela průměrný filmík s dobrými hereckými výkony. (30.05.2007)

Opět komorní konverzační drama, které je druhým kolesem zapadajícím do Linklaterovy dialogové trilogie, zdaleka však tím nejslabším. Narozdíl od příjemného konverzování, které nepostrádá cit a pořádnou hloubku, které jsme mohli vidět ve filmech Před úsvitem a Před soumrakem zabředává režisér do vážnějších a smutnějších vod, které se snaží být víc než jen smrští báječných dialogů, ale to se mu nedaří. Přeci jenom působí příběh dosti nedůvěryhodně a lehce šroubovaně, než abychom se mohli plně vžít do chápání a životů ústředních postav. Tím pádem ani příliš nepochopíme jejich vzájemné motivy a jejich následné jednání zaobalené do podivných dialogů, které se neustále opakují... (15.08.2006)

Jeden pokoj, tři herci a další důkaz o tom, že Richard Linklater takovéto konverzačky prostě umí je tady. Možná snad v prvé polovině, kdy jsou v ději zatím jen dva muži, to malinko drhne, ale s příchodem Amy získá PŘIZNÁNÍ nový rozměr a celkový dojem je potom více než dobrý. Herecké obsazení a scénář jsou největší klady tohoto nezávislého snímku. (16.08.2006)

Hmm... nezávislý film. Na celém filmu mě nejvíce potěšilo že jsem ho zvládnul shlédnout celý od začátku do konce a nepodlehl pokušení jít dělat cokoliv jiného. Napřed jsem si myslel že takový film si může udělat doma každý. Spoustu zbytečně zdlouhavých rozhovorů... ale po chvíli se to vše začalo zajímavě zaplétat, takže úplně každý asi ne... spíše každý druhý. Konec byl vtipný a vzápětí naskočily titulky a já byl rád že to mám konečně za sebou, až se mi z toho chtělo dát 2* ale objektivně to byla meganuda a navíc kamera lítala tak že epileptik by to nemusel přežít. (14.08.2006)