Macbeth

Přepsáno v únoru 2020. Macbeth Romana Polanskiho se v neogotické rozmáchlosti ošívá v rytmu shakespearovského veršování. Hluboký skotský středověk povstal v surové krutosti životních podmínek, strohé špičky kamenných hradů jsou nedílnou součástí melancholie krajiny, osamělý hrádek Lindisfarne nalezl své další praktické využití. Obrazy brutality hrůz a krvežíznivých skutků jsou působivě podávány z bezprostřední blízkosti pohybu. Strach, úzkost a beznaděj vyvěrají, jsou přirozenou částí vyvolávané nálady, naproti tomu úzké stavy rozervanosti se nešikovně potácí ve chvílích nedostatečného pochopení prožitku. Macbeth poodhaluje principy vetření svědomí diktátorského uchvácení moci a jeho udržování, byť je i toto svědomí podřízeno představám romantického idealisty. Filmová stavba je nejvýraznější v zuřivosti pohybu obrazu i v halucinačních imaginacích. Hlavním atributem známé Shakespearovy tragédie je Macbeth (zajímavý Jon Finch), skotský válečný vojevůdce a později též král. Mocenské ambice, podpořené temným pokušením, sami sebe zahání do bludného kruhu věčného strachu a hrůzných trestů. Smrdutý pach smrti se rozlévá nad skotskou zemí. Důležitým atributem opojení vidinou moci je lady Macbeth (Francesca Annis), naléhavý podněcovatel manželovy politické ctižádosti. Vždyť zdráhavé pochybnosti nemohou nikdy být odměněny vítěznou pozicí. Z dalších rolí: Macbethův přítel, zkušený skotský vojevůdce a nepříjemný svědek temného proroctví Banquo (Martin Shaw), šlechtic a později nejzuřivější Macbethův oponent Macduff (Terence Bayler), novému vládci dlouho věrný šlechtic Ross (John Stride), zrazený skotský král Duncan (Nicholas Selby), plánovaný dědic trůnu a Duncanův starší syn Malcolm (Stephan Chase), Duncanův mladší syn Donalbain (Paul Shelley), tři čarodějnice temného proroctví (Maisie MacFarquhar, Elsie Taylor a Noelle Rimmington), Banquův mladý synek Fleance (Keith Chegwin), v nevybíravé krutosti osudu nebohá lady Macduff (Diane Fletcher), zjištěním královnina stavu zaskočený lékař (Richard Pearson), ošetřovatelka lady Macbeth a řádová sestra (Patricia Mason), skotský šlechtic Lennox (Andrew Laurence), či Macbethem naverbovaní sprostí vrazi Banqua (Michael Balfour a Andrew McCulloch). Polanskiho Macbeth se zaměřil na zuřivost doby, temná zákoutí mocichtivé lidské duše a rozpolcenost morálního svědomí. Obrazově dychtivá podívaná vyznává krokové variace autora předlohy. Působivá podívaná! (04.10.2009)

Tak tohle me docela dost zklamalo, od Polanskiho bych cekal vic. Je sice fajn, ze se ve filmu nesetri krvi a brutalitou, bohuzel takovejhle zajimavejch scen tu je jen par. Jinak vetsinu casu clovek cumi na dramaticky se tvarici herce a posloucha nudny tlachani, kterymu jsem navic misty ani nerozumel a ztracel se v deji, hlavne v postavach. Navic se tu toho deje na 140 minut fakt zoufale malo, takze film hodne silne nudi. No a pak tu je dost debilni zaver, kdy souboj vypada jak groteska a vestba s matkou je desna volovina. Aspon, ze ty herci hrajou docela solidne. Skoda, ze tu neni skoro zadna hudba, ta by to mozna ozivila, takle jen slabsi 3*. (23.02.2008)

Vynikající adaptace. Syrová atmosféra, perfektní herecké výkony, vynikající Polanského režie. Macbeth je společně s Othellem nejlepší Shakespearovská tragédie, a tenhle film jí nedělá vůbec ostudu, ba úplně naopak. Věrné zpracování, které má výbornou výpravu a místy je fakt temné až brutální, Macbethovo šílenství prostopuje celým filmem a je zachyceno na výbornou. Proč tedy dávám čtyři? Inu, tak. Občas je to dlouhé, ale to je vlastně jediný neduh, protože tahle adaptace skotské hry je vlastně jedna velká filmová orgie. (22.01.2020)

Ještěže to bylo tak brutální, jinak bych asi umřel nudou a v některých pasáží se zadní projekcí vojsk asi i smíchem. Fascinoval mě jeden rozhovor dvou lidí na koni. Byl zpracován formou střihů mezi těmito dvěma lidmi, jeden z nich byl normálně venku na hřebci, druhý ale byl ve studiu, za ním byla zeď a tak trochu nadskakoval, aby vzbudil dojem, že je na koni a někdo mu foukal trochu do vlasů. To bylo skoro Woodovské, Romčo. Je to ale skvělý a promyšlený příběh, což ale není zásluha snímku, nechápu, proč musí mít všechny nebo většina filmů podle literárních klasik minimálně dvě hodiny z úcty k dílu i přesto, že na takovou dobu nemají často co nabídnout. (19.04.2008)

Snaha po zobrazení hrůz (ňapř. v Kmotrovi nebo v A Clockwork Orange se v sedmdesátých letech nezastavuje ani před zfilmováním tohoto dnes už klasického dramatického díla ze 17.století od Williama Shakespeara. Režisér Polanski v tomto svém filmu v níž si šlechtic Macbeth nečestným a nekontrolovatelným způsobem (touhou po moci) zajistí skotský trůn ale nakonec se i o sám stane obětí vlastních intrik, plně respektuje původní předlohu. Jeho zájem je spíše soustředěn na činy a konání jednotlivých historických postav. Navíc klade například větší důraz na neobvyklý projev-pozornost spíše budících jednotlivých scén, než na odvíjení vnitřního dramatu. Některé pasáže ve filmů jsou opravdu hodně drsné a krvavé a se svým až naturalistickým podáním se spíše podobají než dramatu scénám z hororů. Film tenkrát s velikým nadšením přijali ve Velké Británii, naopak v USA se objevil až dva roky po násilné smrti manželky Romana Polanského, Sharon Tateové, tam ho však kritika dokonale ztrhala. (26.10.2006)